Těžiště katolické církve se stěhuje na jih

Pohled na Svatopetrské náměstí ve Vatikánu
Autor: Flickr.com / Creative Commons

Nejnovější statistická ročenka Vatikánu pro rok 2013 podle amerického magazínu National Catholic Reporter potvrzuje, že těžiště katolické víry se stěhuje z Evropy a Severní Ameriky směrem k jižní polokouli. Katolíků je dnes na světě 1,2 miliardy, ovšem církev neroste všude stejně. Podle údajů z roku 2011 se počet katolíků v Africe zvýšil o 4,3 procenta, zatímco v Asii jen o dvě procenta a v Evropě o pouhé tři desetiny procenta. Matematický střed rozšíření katolíků na celé planetě se dnes nachází nedaleko Timbuktu v Mali, a do roku 2100 by se měl přestěhovat ještě jižněji, do severonigerijského města Sokoto.

Podle magazínu je klíčovou otázkou, jak velkou změnu přivodí katolické církvi globální posun na jih. Bude neevropské katolictví méně zpolitizované? Ustoupí do pozadí tradiční témata evropských „kulturních válek“, jakými jsou antikoncepce, potraty, práva homosexuálů a další? „Jednoduchá odpověď zní NE,“ píše magazín. Katolíci se rozhodně nevzdají politického vlivu a etických témat, i když společenská debata může doznat změn. Jinak zůstává faktem, že i ve třetím světě náboženské skupiny ovlivňují volby, přičemž zejména katolíci – například na Filipínách – mají sklon volit organizovaně. Výjimkou není ani dosazování kněží do prozatímních či úřednických vlád. 

Podle politologů totiž existuje jednoduché pravidlo – každé společenské hnutí, které je dostatečně velké, aby mělo dobré vyhlídky na volební úspěch, se začne politizovat. To například vysvětluje, proč jsou američtí katoličtí biskupové v otázkách potratů a antikoncepce daleko agresivnější než jejich evropští kolegové. Zatímco v Evropě církev nemá šanci protlačit do legislativy své bioetické zásady, protože by takovou bitvu téměř jistě prohrála, v rozvojovém světě je situace odlišná. V zemích Latinské Ameriky, které se stávají srdcem katolického světa, navíc obhajoba tradiční sexuální morálky nevede k tomu, že by církev působila na veřejnost jako upjaté a konzervativní společenství. Politicky zastávají biskupové většinou progresivní, pro někoho ovšem dost levicové postoje. 

A bylo by chybou myslet si, že antikoncepce a sňatky gayů jsou hlavní problémy, které církev ve třetím světě řeší. V první řadě bojuje s chudobou a násilím. Na jednom z posledních summitů Evropské unie vystoupil biskup Mbilingi z angolského Lubanga, který vytkl Bruselu nedostatečný boj proti daňovým únikům velkých korporací. Ten prý ročně připraví chudé země až o 810 miliard dolarů. Je příznačné, že jej v této iniciativě podpořil linecký biskup Ludwig Schwarz. „Preláti dumají většinu času o skutečných problémech, ne o sexuální etice,“ upozorňuje National Catholic Reporter. „Jinými slovy, globální změny v církvi nepovedou ani k moralistické radikalizaci, ale ani nezpůsobí, že by dosavadní témata, jimiž církev žije, doznala zásadní změnu,“ končí magazín svou úvahu. 

Rostislav Matulík je spolupracovníkem Českého rozhlasu Plus, http://www.rozhlas.cz/plus/portal/