Křesťanům v Egyptě hrozí džihád

Ilustrační foto - Hořící koptský kostel v Egyptě, srpen 2013
Autor: facebook.com

Celý svět sleduje s napětím krvavé události v Egyptě, kde došlo ke svržení vlády Muslimského bratrstva. Světová média vesměs spekulují o možném řešení tamní krize. Kladou si otázku, jak by měly pomoci jednotlivé země a jaký postoj by mělo zaujmout světové společenství. List Corriere del Ticino, vycházející v italštině ve Švýcarsku, považuje postoj Spojených států vůči Egyptu za vyčkávající taktiku. Navzdory debatě v samotných Spojených státech totiž Washington nezastavil vojenskou podporu Káhiře. 

Tento čistě pragmatický přístup odráží podle listu vyhodnocení Bílého domu, podle něhož by zastavení vojenské pomoci nepřinutilo egyptské generály k přehodnocení vlastní strategie. A přerušení historických vztahů mezi Egyptem a Washingtonem by mělo dva důsledky: oslabený vliv Spojených států na Egypt, což by mohlo ohrozit společné úsilí Izraele a egyptské armády v boji proti Al-Kajdě a dalším islamistickým seskupením na sinajském poloostrově. 

Za druhé, bez Egypta jako spojence Bílého domu v boji proti terorismu na Blízkém východě by americké stíhačky neměly přístup do egyptského vzdušného prostoru, který je mimořádně důležitý. Navíc by americké letadlové lodě nemohly počítat s využíváním Suezského průplavu. Obamův postoj vypadá jako příliš opatrný, ale není bez logiky, konstatují citované noviny. 

Britský list Financial Times tvrdí, že Egypt potřebuje především stabilitu a ne demokracii. Rychlé volby by současnou výbušnou situaci jenom zhoršily. Obnovení demokracie v zemi pyramid je nerealistické a z krátkodobého hlediska i nebezpečné, protože armáda je cele zaangažovaná v boji proti Muslimskému bratrstvu. Dovede si někdo představit, že by volby v blízké budoucnosti proběhly v klidné atmosféře a stoupenci Muslimského bratrstva by respektovali jejich výsledky? V současnosti je nejvyšší prioritou obnovení stability. Politické represe a odpírání svobody jsou špatné. Ale občanská válka je ještě horší - tvrdí list Financial Times. 

Krize má ale ještě jeden vážný aspekt. V Egyptě pokračuje prudká a silná agrese Muslimského bratrstva a dalších islamistů, včetně sympatizantů Al-Kajdy, vůči jedné z nejstarších křesťanských komunit na světě. Strana svobody a spravedlnosti, založená Muslimským bratrstvem, podněcovala a nabádala k pogromům na křesťany v Egyptě na svých internetových stránkách a na sociálních sítích. 

Jak dále informuje americký odborný časopis National Review , na jedné takové stránce se 14. srpna objevil seznam výtek vůči egyptské koptské církvi. Mezi nimi dominuje obvinění ze svržení Strany svobody a spravedlnosti. Koptská církev prý vyhlásila válku islámu a muslimům. Na zmíněných stránkách pak následuje hrozba: "Po každém činu přichází reakce". 

Výčet útoků na křesťanské kostely je sáhodlouhý. Do uplynulé neděle bylo vyrabováno, vypáleno a zničeno islámskými výtržníky 58 kostelů, klášterů, křesťanských škol, domovů i firem. Představitel koptské církve se musí ukrývat a mnoho křesťanů nešlo v neděli do kostela ze strachu o život. Po prvé za 1600 let musely být zrušeny bohoslužby v ortodoxním klášteře na jihu země. 

V Káhiře přihlížely řádové sestry, jak rozvášněný dav strhl kříž na bráně jejich klášterní školy, pověsil tam vlajku Al-Kájdy a školu následně zapálil. Svržení islamistické vlády podporovaly skupiny egyptských intelektuálů, ženy, studenti, podnikatelé nebo příslušníci armády. Hněv ze strany islamistů si však odnáší příslušníci místní křesťanské komunity. Koptská církev přitom představuje jenom 10 procent populace. 

Časopis National Rewiew konstatuje, že Muslimské bratrstvo a nejrůznější islamistické skupiny pod vlajkou Al-Kajdy vedou nemilosrdnou a krutou kampaň za náboženské čistky v duchu islamizace. V největší zemi arabského světa pokračuje džihád, kampaň násilí. Američtí politici, zodpovědní za zahraniční politiku, jakož i média, tyto události ignorují. Je to naše vlastní riziko, dodává časopis. 

Anna Budajová je spolupracovnicí Českého rozhlasu Plus (www.rozhlas.cz/plus)