Seznamka
Předseda vlády ČR a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka
Autor: ČSSD
Christnet.eu oslovil představitele hlavních demokratických politických stran s žádostí o rozhovor. Otázky se týkaly také křesťanských a církevních témat. Jako první uveřejňujeme odpovědi předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky. Zeptali jsem se mj. na postavení církví ve společnosti či na majetkové narovnání s církvemi.
V ČSSD nalezneme praktikující křesťany a součástí strany je také křesťansko-sociální platforma. Co vedlo k jejímu založení a jakou činnost aktuálně vyvíjí?
Křesťansko-sociální platformu založili spontánně členové a příznivci České strany sociálně demokratické. Od svého vzniku uspořádala dvě desítky seminářů a přednášek, poslední byla Cyril a Metoděj – minulost a současnost, vydává publikace, tiskové zprávy a má své webové stránky.
Jaká je podle Vás úloha církví ve společnosti? Je to jeden z mnoha zájmových spolků, či je její role zásadnější?
Církve nemůžeme oddělovat od společnosti, i když ta naše je víceméně ateistická. Církve jsou nositeli kulturních a morálních hodnot a jejich úloha ve společnosti je důležitá a nepominutelná.
Váš předchůdce Vladimír Špidla před časem zmínil, že ČSSD by se měla pokusit oslovit nové voličské skupiny, mj. i křesťany (jako například v Německu). Souhlasíte s ním, případně čím je chcete oslovit?
Křesťané nejsou pro ČSSD novou voličskou skupinou. Základní myšlenky křesťanství a sociální demokracie o sociální solidaritě, spravedlnosti a svobodě jsou si přece velmi blízké. Vzájemná tolerance, respekt a spolupráce jsou další hodnoty, na kterých se společně shodujeme. Bránit slabší proti silnějším, spojovat společnost, nikoli ji rozdělovat je i dlouhodobým posláním ČSSD.
V nedávné době se ve společnosti zvedla nebývalá vlna protiromských nálad, jež zasáhla i většinovou společnost. Jak hodlá ČSSD čelit tomuto novému rasismu a anticikánismu, který je ve většinové společnosti často akceptován?
Vzrůstající sociální napětí v české společnosti je obrovský problém, za který je odpovědná pravicová vláda. Svými reformami zásadním způsobem zhoršila životní situaci většiny občanů. Vyvolala tak situaci, kdy se zhoršují vztahy mezi lidmi, jednotlivými sociálními skupinami. Jsou stavěny proti sobě, prohlubují se bariéry mezi občany. Chudí se stávají ještě chudšími – a svůj hněv pak často obracejí k těm, kteří jsou na tom ještě hůř než oni a jsou ještě závislí na pomoci státu. Situaci je třeba řešit, než skončí opravdovou katastrofou. Začít by se mělo nejen se systematickou integrační prací s vyloučenými komunitami, ale také vytvářením nových pracovních míst podporou soukromých investic a veřejnými investicemi do dopravní infrastruktury, zateplování domů, sociálního bydlení, rozvoje sociálních a zdravotních služeb a protipovodňových opatření. Úřad práce se znovu musí stát místem, které lidem skutečně pomáhá najít práci. Musíme podpořit zaměstnávání také mladých lidí a občanů se zdravotním postižením. Pro rozvoj regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti i pro rozvoj venkova využijeme zejména peněz z EU.
V souvislosti s předčasnými volbami se hodně mluví o případné koalici ČSSD a KSČM. Do jaké míry jsou podle Vás programová východiska KSČM slučitelná s těmi sociálně demokratickými? Pokud byste byl ochotný s KSČM spolupracovat, jak si případnou spolupráci představujete – tj. chcete ji přímo ve vládě, nebo stačí, když bude vládu pouze tolerovat?
Platí tzv. Bohumínské usnesení, které je pro nás závazné, proto s KSČM do vládní koalice nepůjdeme. Co se týká programů KSČM a ČSSD, existují teze, v nichž se obě strany neshodnou. KSČM je spíše levicově konzervativní a více národovecky orientovanou stranou. Lišíme se v pohledu na naše moderní dějiny, zejména po roce 1945. KSČM nesouhlasí s naším členstvím v NATO, nepodpořila by zahraniční mise našich vojáků, požaduje daňovou progresi, která by se dotkla i střední třídy, neshodneme se v otázce pokračování evropské integrace. Pokud ČSSD uspěje ve volbách, uvažujeme o jednobarevné vládě, která by měla dohodnutou podporu v Parlamentu, včetně možné podpory KSČM.
Pokud se ČSSD dostane po předčasných volbách do vlády, hodlá s církvemi jednat o změně zákona o majetkovém narovnání s církvemi. Můžete uvést hlavní změny a jejich parametry, jichž chce ČSSD dosáhnout?
Je chyba, že podoba narovnání s církvemi nebyla založena na širší politické shodě mezi vládou a opozicí. Jednání s církvemi chceme po volbách zahájit o tom, jak pokud možno snížit rozsah finančních kompenzací, které jsou poskytovány za nevydaný majetek v rámci církevních restitucí. Chceme také zpřísnit kontrolu vydávaného majetku tak, aby nedošlo k prolomení restituční hranice února 1948.
Současní socialističtí hejtmané žádají po křesťanských charitách a diakoniích, aby 10 % svých provozních nákladů - například na sociální služby a zdravotní péči - platil zřizovatel, tady de facto církev. Hodláte na tom něco změnit?
Zřizovatel by se měl, pokud mu to umožňují ekonomické poměry, na financování také přiměřeně podílet. Současně by měla platit jednotná a spravedlivá pravidla pro rozdělování dotací na sociální služby. Charity a diakonie odvádí velký kus záslužné práce, to myslím nikdo nemůže zpochybňovat.
Na závěr dovolte osobní otázku: Jak se díváte na osobnost Ježíše Krista?
Svým životem a svou smrtí ovlivnil osudy lidstva, jeho duchovní a kulturní dějiny snad jako žádný jiný člověk. Dva tisíce let po ukřižování je jeho poselství stále přítomné a aktuální.
