Martin Šístek
Autor: Archiv autora
Volby na podzim 2013: pravici, nebo levici? Ale jděte! Volte radši Bahňáka – na otázku, jestli Losnu nebo Mažňáka. Při chůzi střídáme (většinou) pravou i levou nohu. Je v tom logika – to je ta správná chůze. A pokud chybí levá nebo pravá, uděláme protézu. Po jedné noze se daleko nedoskáče.
A tahle, přesně takhle, je to i s politickými ideologiemi. Pravice není z podstaty lepší než levice - nebo: levice nestojí nad pravicí. Kromě toho: na činnost politických stran radno dívat se nejen z pozice „co nám slibuješ, jaké máš ideály“ (teď jich má každý plný pytel), nýbrž raději z hlediska zamýšleně - nezamýšlených (v každém případě paradoxních) důsledků.
Tak třeba… pravice. Hlásá nám osobní odpovědnost, odměňování podle výkonu a slabý stát. No jistě, skvělé, jenom pokud by to reálně nebyla svoboda výběhu pro všehoschopné gaunery hltavě cucající cecíky veřejných zdrojů. Poctivý podnikatel zapláče nad bobtanající byrokraciií a „férovou hrou pro schopné“, poctivý zaměstnanec může snít dál o přímé úměře mezi vynaloženým výkonem a odpovídajícím platem.
Co tedy levice? Sociální soudržnost, jistoty a prosperita? Jasně! Sociální stát všemi deseti. Ale potřebným! Ne bezmyšlenkové rozhazování peněz občanů a firem tu na levnější pitomost, tu na nárok na cosi zdarma. Roztočit kolo poptávky a investovat? Ale ne mejdany za cenu ještě čím dál většího zadlužování.
Z toho všeho mi vyplývá, že nejblíže se „chůzi oběma nohama“ blíží KDU-ČSL a Strana Zelených. První podporou rodinných hodnot a rodiny samé, druhá akcentem na kvalitu životního prostředí, občanskou společnost a podporu minorit. Politické krajnosti jsem seškrtal. Ale máme tu i nové politické subjekty, že. Mnozí k nim lnou se sympatiemi, nejsou to ty mrchy zlé, „velké zavedené strany“. Dejme šanci i novým stranám!
Z principu ano – ale, patero „ale“ s vykřičníkem stojí na pozoru: ve skutečnosti rozvahu, protože neplatí rovnice „co je nové, malé a zatím neparlamentní, je dobré“. V oněch „nadějích mnohých“ lze spatřit (ne zrovna ojediněle) staré zhrzené struktury sápající se po moci, nebo mladší s populismem laškující dravce. Letos proto opět zůstanu konzervou a dilema, kterou ze dvou stran zvolit, si musím vyřešit sám.
Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora. Titulek redakční.
Martin Šístek je středoškolský učitel.
