Důvěra nás otevírá druhým

Ilustrační obrázek
Autor: dnyduvery.cz

Několik starých babiček v jinak prázdném, pozlacenými sochami vyzdobeném kostele – to je obrázek současné církve nejen v Česku, ale v celé Evropě. V kostele Smíření v Taizé, vesničce ve francouzském Burgundsku, to však vypadá úplně jinak. V rozlehlém prostoru s jednoduchými dekoracemi se tísní pět tisíc mladých lidí.

Přitom se nejedná o žádnou módní záležitost, jednorázovou hurá akci. Ekumenická komunita, která zde sídlí, přitahuje mladé lidi z celé Evropy i světa již několik desítek let. „Když začaly do Taizé proudit davy mladých lidí, bylo to pro bratry zpočátku velmi překvapující. Komunita prostě nebyla připravena přijmout tolik návštěvníků, kteří od ní očividně mnoho očekávali. Trvalo nějaký čas, než bratři pochopili, že skrze mladé lidi se jim Bůh snaží něco sdělit a že by je měli přijmout jako dar,“ říká jeden z členů komunity, která čítá asi sto mužů, bratr Wojtek. Komunitu založil po druhé světové válce švýcarský protestant Roger Schutz. Když byl v roce 2005 zavražděn při modlitbě v kostele Smíření duševně chorou ženou, prezident Václav Havel po jeho smrti prohásil: „Bratr Roger byl pro mne jedním z duchovních pilířů sjednocující se Evropy.“

Jednota v rozmanitosti

Co mladé do Taizé tak přitahuje, když jich sem ročně zavítá přes sto tisíc? Je to zvláštní kombinace zdánlivě protichůdných věcí – nádherné meditativní zpěvy i ticho; možnost zklidnění i zažití obrovského společenství vstevníků; jednota i různorodost. Členové komunity i návštěvníci totiž pocházejí z různých zemí a jsou zakotveni v mnoha křesťanských církvích – v protestantských, v katolické i v pravoslavné. Často do Taizé zavítají i lidé „nevěřící“, aby zde hledali to, co hledáme všichni bez rozdílu vyznání – smysl života. Komunita nevytváří vlastní teologii, soustavu pravidel. Žije hlavně ze společenství s Kristem a lidmi a z Písma. Jak prohlásil zakladatel komunity bratr Roger: „Naším středem je Kristus.“

Dny důvěry

Mladí se schází nejen v Taizé, ale i na evropských setkáních, které komunita spolu s dobrovolníky každý rok pořádá. Tato tzv. pouť důvěry se stěhuje z jedné evropské metropole do druhé – loni se setkání uskutečnilo v Římě, letos se koná ve Štrasburku. Na třicet tisíc mladých lidí se sjede ze všech koutů Evropy, aby společně oslavili Nový rok jinak – bydlí v rodinách, účastní se modliteb, workshopů i novoročních oslav ve farnostech. Podobná pouť důvěry se v menším měřítku koná i v Česku. Jednou za dva roky se v některém z českých měst konají tzv. Dny důvěry. Ty letošní proběhnou od 15. do 17. listopadu v Praze a účastní se jich několik stovek mladých lidí. „Všichni, kdo přicházejí, hledají něco důležitého, a v té velké různorodosti objevujeme bohatství. Můžeme se učit jeden od druhého, naslouchat si a zjišťovat, že všichni svým způsobem hledáme pravdu,“  říká o účastnících setkání bratr Wojtek.

Nové cesty smíření

Program Dnů důvěry je stejný jako v Taizé: mladí se budou zamýšlet a diskutovat nad biblickými úryvky, účastní se workshopů na různá témata jako např. doprovázení umírajících či práce se sociálně vyloučenými, ale hlavně se zúčastní modliteb, které proběhnou v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech a které jsou otevřeny všem bez rozdílu věku. Na tyto modlitby dorazí několik stovek lidí. Víkend tak umožňuje zažít atmosféru Taizé bez toho, aby člověk musel urazit tisíc kilometrů. Proč se víkend jmenuje zrovna Dny důvěry, vysvětluje bratr Wojtek: „Důvěra nás i přes naše rozdíly otevírá druhým, díky ní se dělíme o to, co je v životě důležité a objevujeme nečekané. V našich životech potřebujeme mnoho důvěry, abychom překonali zdi, které existují nejen mezi lidmi a kontinenty, ale i uvnitř našich srdcí. S pomocí důvěry můžeme všichni přispět k otevření nových cest smíření a pokoje. Důvěra nám otevírá nové horizonty.“