Seznamka
Papež objímá muže nemocného neurofibromatózou
Autor: EPA / Claudio Peri
„Slávu od lidí nepřijímám“ (Jn 5, 41), řekl Ježíš během dialogu se svými židovskými spoluvěřícími. V nepříliš odlišném duchu se vyjádřil i Vatikán ohledně nedávného vyhlášení Františka osobností letošního roku.
„Co se týče samotného papeže, on sám není někým, kdo vyhledává slávu a úspěch, protože svůj život vložil do služby evangelia a Boží lásky k celému lidstvu. Ve vztahu k papeži je potěšující, že tato jeho služba může působit a vzbuzovat naději u žen a mužů“, komentoval Federico Lombardi, mluvčí Svatého stolce, rozhodnutí amerického časopisu Time označit úřadujícího pontifika za „Osobnost roku 2013“. Událo se tak již potřetí v historii této tradice, jejíž počátek sahá do roku 1927. V roce 1962, rok před svým úmrtím, se na obálce časopisu zaskvěla zavalitá postava Jana XXIII. a v roce 1994 byl osobností roka vybrán Jan Pavel II., tehdy již 16 let v úřadu hlavy katolické církve. Je to tedy poprvé, co byl biskup Říma takto označen již v prvním roce svého pontifikátu. Možná je to jenom náhoda, ale právě aktuální osobnost roku by měla oba své zmíněné předchůdce svatořečit 27. dubna 2014, na svátek Božího milosrdenství.
Time označil osobností roku už leckoho. Pravidelnými laureáty této celosvětově diskutované „pocty“ bývají američtí prezidenti. Ve 30. a 40. letech jimi byli dokonce Hitler a Stalin (druhý ze jmenovaných hned dvakrát) a čas od času se objeví i nestandardní držitelé tohoto titulu. V roce 1960 jimi byli američtí vědci, v roce 1975 několik amerických žen, převrat v životě společnosti začal způsobovat počítač (oceněný v roce 1982), ocenění obdržel v roce 2003 americký voják a před pár lety (2006) dokonce každý z uživatelů internetové sítě. Kromě Františka byli na letošním seznamu kandidátů na Osobnost roku Edward Snowden, aktivistka za práva gayů Edith Windsor, syrský prezident Bašar Asad a texaský senátor Ted Cruz, představitel hnutí Tea Party. Papež František byl už v létě označen tímto titulem italským vydáním časopisu Vanity Fair a před pár týdny ho na 4. místo v řebříčku nejvlivnějších lidí planety zařadil časopis Forbes.
Jorge Mario Bergoglia je 266. papežem katolické církve
Autor: Flickr.com / European Parliament / Creative Commons
Důvodů, proč byl vybrán právě František, vypočítává Time hned několik. Především zdůrazňuje jeho přirozenou skromnost, dále změnu kurzu od dogmatické směrem k pastorační církvi, odvahu reformovat vatikánské byrokratické struktury, přednostní volbu chudých v „programu“ pontifikátu, kritiku velkých ekonomických nerovností ve světě, vstřícný přístup vůči těm, kteří se ne vždy vlastní vinou cítí vylučováni ze společenstva většiny katolíků: rozvedeným, homosexuálům, obětem sexuálního zneužívání ze strany kněží, svobodným matkám, ženám, které se z různých důvodů rozhodly pro potrat, kněžím, kteří se časem rozhodli opustit duchovní povolání. Časopis připomíná, že jediný žijící nejbližší příbuzný pontifika, tedy jeho sestra Maria Elena, je sama rozvedena. Papež Bergoglio byl oceněn, protože dokázal přizpůsobit úřad z 1. století podmínkám 21. století, přičemž jde o úřad, který si jako jediný na světě osobuje neomylnost.
Františkovi příznivci z řad věřících, nevěřících i příslušníků jiných náboženských skupin se shodují, že výrazným způsobem přispěl k popularizaci katolicismu ve světě a obrátil pozornost světové veřejnosti na Vatikán. Rovněž zraky politiků a státníků se stále více obracejí směrem k Apoštolskému paláci, či spíše k Domu sv. Marty, rezidenčnímu sídlu argentinského papeže. Potvrdil to v nedávném rozhovoru pro portál National Catholic Reporter i nový velvyslanec USA při Svatém stolci Ken Hackett: „Můžu říct, že každý velvyslanec, se kterým jsem tady mluvil, říká, že jeho vláda věnuje teď víc pozornosti sledování toho, co se ve Vatikánu děje. Chtějí vědět, jaké budou Františkovy priority a jak by se mohl vyjádřit k velkým světovým otázkám“.
"Pokud je někdo gay a hledá Boha a má dobrou vůli, kdo jsem já, abych ho soudil?", řekl papež novinářům na palubě letadla při návratu z první zahraniční cesty do Rio de Janeira
Autor: Flickr.com / Creative commons
Vatikanista zmíněného portálu John L. Allen, Jr. ve svém komentáři k vyhlášení osobnosti roku připomíná, že toto ocenění může být vodou na mlýn těm reprezentantům katolických kruhů, kteří „jsou nervózní vždycky, když se svět příliš pozitivně vyjadřuje k církvi“. Výhrada vůči tomu, že Kristův náměstek na Zemi a nástupce apoštola sv. Petra (jak věří katolíci), by neměl být považován za jakousi lacinou superstar, je jistě namístě. Na druhou stranu, ptá se prominentní komentátor vatikánského dění, který problém by měl podle katolíků papež mít: rozhodovat se, jak zúročíme světovou pozornost, která je nám věnována, nebo zápasit o to, aby byla církvi vůbec nějaká pozornost věnována?
Jestli by tato volba „Osobností roku“ mohla znamenat, že mnozí lidé chápou toto poselství (poselství evangelia, pozn. red.) – přinejmenším implicitně – pak se tomu papež skutečně těší“, řekl páter Lombardi v oficiální vatikánské reakci na středeční ocenění. Radost z evangelia – Evangelii gaudium – jak ji vnímá a svým dosavadním chováním projevuje František, zajisté není radostí z prvoplánové celebritizace, nebo kultu osobnosti, který už časem prokázal svou zvrácenost. Kdo jiný než papež si je víc vědom toho, že „každé tělo je jako tráva a všecka jeho sláva jako květ trávy. Uschne tráva, květ opadne“, jak napsal Petr ve svém Prvním listu (1, 24). Není to tak dávno, co během pompézní papežské korunovace třikrát nad tlejícím lněným svazkem zazněla> slova: „Sancte Pater, sic transit gloria mundi!“ (Svatý otče, takhle pomíjí světská sláva!). Františkova radost pramení z jiného zdroje, který je jádrem křesťanského poselství a k odevzdávání kterého vyzývá papež tak často, jak je to jen možné: „Jako vstal Ježíš z mrtvých se svým tělem, ale nevrátil se k pozemskému životu, tak budeme vzkříšeni my se svými těly, která budou proměněna v těla oslavená. To však není lež! To je pravda. Věříme, že Ježíš vstal z mrtvých a v této chvíli žije. (…) On nás očekává a protože vstal z mrtvých, moc jeho zmrtvýchvstání vzkřísí nás všechny.“
