Život celým srdcem je sacra zajímavej

Kniha Celým srdcem - Úvahy o budoucnosti křesťanství v našem světě
Autor: Nakladatelství Triáda

Kniha Život je sacra zajímavej (Vácha+Satoria, nakladatelství Cesta) po svém třetím dotisku začala sbírat ocenění udělovaná tradičně za literární počiny roku 2013. Vyslovili se pro ni čtenáři Katolického týdeníku a zajisté bude bodovat i v anketě osobností. Pod titulem je jako spoluautor podepsán Marek Orko Vácha, který má již vybudovanou stabilní čtenářskou základnu a jistou podporu nakladatele a médií. A to nejen recenzemi, anketami, ale nakonec i pořadem na TV Noe.

Formát rozhovoru však po pár stránkách nenechá na pochybách, že dominantním autorem je respondent, Karel Satoria – bratr Martin. Jeho životní příběh disidenta, dobrodruha, kněze, generálního vikáře, trapistického mnicha..., je natolik zajímavej, že je sám o sobě zárukou čtivosti. Barvité vyprávění připomene čtenářům životní podmínky aktivního katolíka v době totality, v undergroundu, v armádě i na studiích. Napětí neztrácí ani epizody ze života hledače správné cesty v nových podmínkách české porevoluční církve nebo tradičního francouzského kláštera. Modlitba a mystika, anoncovaná jako hlavní témata knihy, jsou tedy postaveny v atraktivních kulisách života a doby a zůstávají svěží a zajímavá. Čtenář však najde jen málo málo autentických zkušeností obou autorů a ty jsou bohužel dost často hořké. Spíše jsou nabízeny různé více či méně známé recepty ať již klasiků (sv. Jan od Kříže, Terezie z Avily...), autorit (Rahner, Ratzinger...) či průkopníků (Blondel, Bergson...). Třetí linií knihy je polemika, někdy dosti razantní, se současnou církví, především jejími autoritami. Polemika jistě aktuální, ale trochu odbočující a ředící téma knihy.

Každopádně obdivuhodné je autorovo nasazení vypravěčské, ale především životní. Po sledování inspirativního celoživotního hledání opravdové a poctivé cesty je však čtenář poněkud zklamán, že se nedočkal českého následovníka moderních asketických buřičů a mystiků (Merton, Caretto, Foucalt...), že hrdinův příběh nepokračuje naplněním jeho snu o drsném životě v argentinské trapistické komunitě či odchodem na poušť, ale že vše končí návratem do klasického českého církevního provozu, do farnosti, na kazatelnu (a do televize).

Daleko méně čtenářů, snad jenom fajnšmekři duchovního života, zaznamenalo knížečku Celým srdcem (Dom Samuel, Karmelitánské nakladatelství), z pera opata kláštera bratří trapistů v Novém Dvoře. Na rozdíl od předchozí knihy jsou kulisy kláštera dost fádní, autor přiznává, že život mnichů je vlastně monotónní a čtenáři ani neslibuje lacinou exkurzi do klauzury. Stejně tak jeho životní příběh mnicha je skryt a jen drobné zmínky ho pro pozorného čtenáře činí zajímavým. Popis tradiční cesty ke svatosti skrze ticho, modlitbu a práci zde není komplikovám atraktivními odbočkami, komplikace spíše vznikají tím, že se autor nebojí přiznat obtíže a bloudění a nehýří recepty na jejich řešení. Opat se pouští do náročných témat mnižského života, které sice vidí v celocírkevním a celospolečenském kontextu, ale které i tak pro mnoho čtěnářů zůstanou v oblasti exotiky. Nicméně v kapitolách O pocitech při modlitbě, O krizi, jejíž příčina je v nás, ale i v jiných, si odvážný hledač nejde minimálně inspiraci.

Obě knihy, mimo témat modlitby, mystiky a svatosti, mají však mnoho dalších styčných, tedy spíše třecích bodů. Obě byly napsány jaksi na objednávku. Doma Samuela oslovilo Karmelitánské nakladatelství, Karla Satoriu oslovuje Orko Vácha. Autoři i vydavatelé však jistě reagují na poptávku po obtížných tématech a nijak se jich nebojí. Satoria ovšem, ač profesí kněz, své jistě naplno žité zkušenosti nabízí čtenářům spíše formou exhibice a provokace. Opat Samuel, ač profesí herec a divadelník, nechává mnohé ukryto v intimitě a jediněčnosti vztahu k Bohu. Čtenář tak má možnost vybírat mezi Satoriovým lehce instantním a Samuelovým lehce magickým návodem; i proto je velmi dobré, že je lze číst paralerně.

V obou knihách najdeme řadu společných, vypravěčům blízkých postav, vesměs autorit. Samuel s nimi vede dialog či polemiku, Satoria se do nich bohužel často jen strefuje. Pozorný čtenář se pozastaví nad tím, že v opatově knize zcela chybí postava bratra Martina a ani se nediví, že to Satoriu rozčiluje. Ovšem i sakra zajímavá kniha by byla daleko autentičtější, kdyby i v ní nechyběly některé důležité postavy a byly dořečeny důležité příběhy. Obě knihy tedy mají prostor pro pokračování.

Příběh obou knížek se stává zajimavějším, je-li zasazen do širšího kontextu. Satoria vede svůj provokativní dialog ne s Markem Váchou, ale spíše právě s opatem Samuelem a s dalšími učitely mystiky. Opat mu ovšem svojí knihou prorocky odpověděl s několikaměsíčním předstihem. Díla tak trochu ilustrují nelehký život mystika v českých zemích. A obě jsou vlastně také pozvánkou pro hledače duchovního a modlitebního života. I když dom Samuel nijak nepropaguje klášterní dům pro hosty, informace jsou k dispozici na internetu. Satoria také nedělá prvoplánovou reklamu a nezve čtenáře do své farnosti na Dobříši či do své komunity v Kostelní Myslové, některé jeho výpady ovšem dělají antireklamu trapistickému kláštěru. Oba ale ví, že je-li žák připraven, cestu k učiteli si najde.

Marek Orko Vácha na konci své knihy doufá v její pokračování, které již nyní realizuje v talk show na TV Noe. Historie však spíše napovídá, že jistější perspektivu má mlčení bratří trapistů.

Recenzi na knihu Život je sacra zajímavej publikoval na stránkách Magazínu ChtistNet.cz i Jiří Zajíc