V redakcích italských médií vybuchla loni 11. února zpravodajská bomba v podobě oznámení Benedikta XVI. o chystané rezignaci. Nečekaně hektické pondělí přitom začalo úplně obyčejně: zprávami o předvolební kampani, hospodářské recesi a dalších nijak vzrušujících tématech. Pak se náhle na obrazovkách počítačů objevila tajemná věta "Papež se vzdává pontifikátu" a šokovaní novináři po celém světě byli náhle v pohotovosti, zavzpomínala na 12 měsíců staré události agentura APA.
Italská agentura ANSA přišla v 11:46 se zprávou, že Benedikt hodlá k 28. únoru odejít z čela církve. Zaražení novináři si s touto informací zprvu nevěděli příliš rady: může to vůbec být pravda? Může papež skutečně rezignovat? Vatikánští experti, italští zpravodajové a redaktoři římských novin se okamžitě vrhli k telefonům, aby si věc ověřili u mluvčího Federika Lombardiho, ale ve výrazech se jim stále zračila nejistota.
Jistě, všichni věděli o Benediktově zhoršujícím se zdraví, proč by si ale papež vybíral k tak bombastickému oznámení o svém odstoupení zrovna nepříliš zajímavé zasedání konzistoře, kde se mluvilo o svatořečení dvou jihoitalských světců? Jeho věty navíc zazněly latinsky, a tak se všichni sami sebe ptali, zda oznámení vůbec správně pochopili.
Jako první šokující zprávu zaznamenala redaktorka agentury ANSA Giovanna Chirriová, která papežův projev v konzistoři sledovala a díky svým znalostem latiny a dvacetileté praxi pochopila, co se děje. "Papež nejdříve pronesl formule týkající se mučedníků a pak začal slavnostně hovořit v latině. Pochopila jsem, že odstupuje, ale nechtěla jsem tomu věřit. Bylo to naprosto překvapivé a byla jsem z toho smutná... Zkoušela jsem zprávu ověřit, a když se mi to podařilo, napsala jsem zprávu s třesoucíma se rukama," vzpomíná na nejdramatičtější okamžik své kariéry novinářka. "Moje latina není nijak prvotřídní. Ale to poselství bylo zcela jasné a vyděšené tváře kardinálů mluvily za vše."
V dějinách církve až do toho okamžiku odstoupil pouze jediný papež, Celestýn V., který se tak rozhodl v roce 1294 po několika měsících od svého zvolení. "Po opakovaném zpytování vlastního svědomí jsem před Bohem došel k jistotě, že moje síly z důvodu pokročilého věku již nestačí na náležité vykonávání petrovského úřadu. Jsem si dobře vědom, že tato služba svou duchovní povahou musí být konána nejenom činy a slovy, ale neméně také utrpením a modlitbou," řekl Benedikt.
I když pětaosmdesátiletý papež jasně řekl, že se úřadu vzdává kvůli vysokému věku a chatrnému zdraví, začaly se hned šířit zvěsti o "skutečných" důvodech rezignace. Mnozí tvrdili, že Benedikta ze Svatého stolce vyhnal především vyostřený mocenský boj ve Vatikánu a že poslední kapkou byl takzvaný skandál Vatileaks, který se týkal papežova osobního komorníka a krádeže důvěrných dokumentů.
O mocenských bojích v kurii se otevřeně mluvilo už dlouho a komentátoři spekulovali, že se je Benedikt pokusil svým odchodem vyřešit. Po oznámení jeho odchodu každopádně nastaly ve Vatikánu bouřlivé časy. Po dojemném loučení se začal hledat Benediktův nástupce a 15. března se svět dozvěděl další překvapivou zprávu. Konkláve 115 kardinálů zvolilo do čela církve argentinského jezuitu Jorgeho Bergoglia, kterého nikdo ze znalců předem nezahrnul ani do širší skupiny favoritů na papežství.
Davy na Svatopetrském náměstí pak přišel pozdravit usměvavý muž z druhého konce světa, který si zvolil jméno František. Desetitisíce lidí skandovaly jeho jméno a papež je požádal o modlitbu. Ve Vatikánu začala nová éra.