Seznamka
Tomáš Zdechovský
Autor: Wikipedia.org / Creative commons
Zrušení dotací církevním školám povede za současné situace k cílené likvidaci církevního školství. Málokdo si však uvědomuje, že církevní školství plní ve společnosti především funkci sociální a řada dětí z chudých rodin by na vzdělání vůbec bez církevního školství nedosáhla nebo velmi obtížně.
Spojovat zákon o finančním a majetkovém vyrovnání s církvemi s financováním církevních škol je nesmysl, podobně jako začít vybírat na těchto školách vysoké školné. Církevní školy nejsou výběrové a ani na nich většinou nestudují věřící lidé. Jsou to většinou lidé, kteří vnímají církevní školství jako alternativu k jiným školám s tím, že klade vyšší důraz na etickou a náboženskou výchovu v osnovách.
Církevní školy mají nezastupitelnou úlohu
Pro začátek je třeba zmínit následující věc: Peníze z restitucí půjdou především na rezervy. Jak správně říká ČBK ve svém prohlášení: „Je třeba mít na zřeteli, že církve a náboženské společnosti musí prostředky z „restitucí“ investovat s cílem vytvořit rezervu, nikoli peníze použít na zásadní dotování provozu škol, charit, hospiců apod. Již v současnosti je ovšem provoz církevních škol a školských zařízení možný jen díky finančnímu přispění dárců z řad veřejnosti či zřizovatelů (v roce 2012 činil objem darů přijatých církevními školami a školskými zařízeními cca 70 mil. Kč)“.
Navíc právě církevní školy jsou dosti „prodělečné“ a vyžadují stálou finanční podporu zřizovatelů, protože je velmi často navštěvují děti ze sociálně znevýhodněných rodin. Církevní školy proto plní nezastupitelnou úlohu při výchově dětí s nejrůznějšími typy postižení a z problémového prostředí.
Je nutné připomenout, že právě církevní školy se často starají o děti, které by běžné veřejné školy nedokázaly zvládnout. Role církevních školy je zkrátka prakticky nenahraditelná, což nynější lidé ve své zaslepenosti populismem zjevně přehlíží.
Zrušení dotací by bylo likvidační nejen pro církevní školství
Zastánci zrušení dotací církevním školám často argumentují takovým způsobem, že je přece možné zavést školné, a tím dorovnat snížení státní dotace. A jsme zase u problému, o němž už byla řeč. Kvůli sociální skladbě žáků a studentů, skladbě oborů zavedení plošného školného opravdu není možné.
Děti z chudých rodin by si studium na školách vybírajících školné nemohly dovolit. A protože by církevní školy neměly dostatek žáků, jejichž školné by jim mělo pokrýt provoz a patrně by pro ně bylo téměř nemožné získat prostředky odjinud, zavedení školného by bylo pro většinu církevních škol likvidační.
Navržená změna ostatně nemá přinést tak výrazné finanční úspory a její potřeba není tak akutní, aby vyžadovala nestandardní legislativní proces. To by ještě nebylo zas tak hrozné, kdyby opatření nemělo mít fatální dopady na českou společnost. Má snad ministerstvo nějakou lepší alternativu, když by její návrh vedl k faktické likvidaci církevních škol, zejména těch, které navštěvují děti trpící nějakým handicapem?
Přeji hezký den a veselou mysl!
Autor je poslancem Evropského parlamentu za KDU-ČSL.
Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora.
