Seznamka
Pozvánka na přednášku
Autor: Repro Chlumecké listy / Jan Krátký
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček bude v pondělí 6. října mluvit na půdě Církve československé husitské v Chlumci nad Cidlinou o současném politickém a mezinárodním dění. Beseda se koná na pozvání tamního Českého svazu bojovníků za svobodu ve spolupráci s místní organizací KSČM.
Jak poslanec Zdeněk Ondráček, tak i chlumecký husitský farář Rostislav Kotrč byli nedávno předmětem mediálního zájmu.
Kandidatura za KSČM
Oba muže spojuje to, že se jedná o bývalé policisty a oba reprezentují KSČM – Ondráček jako člen a poslanec, farář Kotrč jako dvojka komunistické komunální kandidátky.
Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček nedávno požadoval po poslanci a místopředsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi omluvu za to, že ho ve sněmovní rozpravě nazval „komunistickým fízlem“. To Kalousek odmítl s odkazem na to, že „Jakešově mlátičce“ se omlouvat nebude. Zdeněk Ondráček se totiž jako příslušník tehdejšího Pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti zúčastnil zásahu proti pokojné demonstraci při Palachově týdnu v roce 1989 a následně pak zásah hájil v Československé televizi.
Jak napsala Mf Dnes, husitský farář Rostislav Kotrč je bývalý elitní policista a nyní kandiduje v říjnových komunálních volbách na druhém místě kandidátky KSČM v Chlumci nad Cidlinou. Od policie podle tohoto deníku odešel po konfliktu s vrchní žalobkyní Lenkou Bradáčovou, která na něj podala trestní oznámení a následně bylo zahájeno jeho vyšetřování Generální inspekcí bezpečnostních sborů.
Bývalý policista Kotrč pomáhal v květnu 2013 s fingovaným policejním zásahem v pražském úřadu Metropolitní rady pravoslavné církve v Českých zemích při sporu o předání účetnictví mezi bývalým a dočasným vedením církve.
Farář se podle vlastních slov snaží prolomit tradiční nevraživost mezi církvemi a komunistickou stranou. Dokonce se chtěl stát členem KSČM. „Usiloval o vstup do naší strany, ale dohodli jsme se, že bude rozumnější, i vzhledem k jeho vztahu k církvi, aby zůstal pouze naším sympatizantem,“ řekla Mf Dnes členka královéhradeckého okresního výboru KSČM Taťána Lankašová. Mezi členy má podle ní strana „spoustu věřících“. Kotrč sám říká, že s programem komunistů souhlasí, je například rozhodným odpůrcem církevních restitucí.
Podrobněji se Rostislav Kotrč o své motivaci rozepsal v textu Jak mohu kandidovat za KSČM, který publikoval na webových stránkách chlumecké náboženské obce. Zde mj. píše: "Sám jsem orientován sociálně a levicově. Také když se podíváme do Bible, zvláště do knihy Skutky apoštolské, které popisují počátek křesťanské církve, tak tam můžeme číst: „Lidé měli vše společné, o majetek se dělili, tak jak kdo potřeboval apod." To je přece základní princip komunismu. Komunismus totiž vychází z principu komunity, vytvoření vzájemně si pomáhajícího a rovnocenného společenství lidí a tak to je také v Bibli."
Brněnský biskup Dovala: Duchovní nemůže kandidovat za extremistickou stranu
Kandidatura duchovního za KSČM ale vzbudila vlnu nevole mezi biskupy i řadovými členy církve. Například plzeňský biskup CČSH Filip Štojdl vydal prohlášení, ve kterém se od Kotrčova počínání distancoval: "Jako kněz naprosto odmítám, aby kdokoliv, duchovní či pouhý řadový člen církve, jakkoliv podporoval myšlenky komunismu či fašismu a tím spíše, aby kandidoval za hnutí či strany, které se k těmto ideám otevřeně hlásí. Široká cesta, po které kráčeli lidé jako Josef Plojhar, není cestou církve."
Podle Štojdla se KSČM od své minulosti dostatečně nedistancovala: "Komunistická strana se v současnosti veřejně vysmívá demokratizaci naší společnosti, laciným způsobem nabízí „diktátorská“ řešení, podporuje země s totalitními praktikami (např. Severní Korea) a činí další jasná gesta dokazující, že z minulosti přebírá více než pouhý název."
Podobně reagoval i brněnský biskup Juraj Dovala, ten dokonce vyzval k tomu, aby vedení církve v budoucnu kandidaturu za extremistické strany farářům zakázala.
Nadřízený faráře Kotrče, královéhradecký biskup Pavel Pechanec, pro Mf Dnes obecně uvedl, že je to ošemetná a nestandardní záležitost. „Naše církev je velmi liberální, dbáme na vnitřní svobodu všech našich členů. Pokud to tak člověk vnímá a cítí, nelámeme ho, ale upřímně řečeno, nadšeni z toho nejsme,“ dodal.
Pražské vedení církve v čele s patriarchou se k této záležitosti nijak nevyjádřilo.
Státní církev
Církev československá měla za první republiky neoficiální status státní církve. Povětšinou dobré vztahy se státem však měla i za komunistického režimu.
Například dlouholetý patriarcha církve z let 1961 až 1990 Miroslav Novák byl podle Wikipedie "blízký komunistickému režimu, relativně dobře s ním vycházel a angažoval se v jeho společenských a mírových aktivitách. V roce 1945 vstoupil do KSČ, z níž ovšem následně vystoupil a byl veden jako důvěrný člen strany, což je praxe z let 1945-48 známá především z politického prostředí, když se komunisté snažili proniknout do demokratických stran Československa." Po Listopadu 1989 požadovalo podle Wikipedie 9 členů ústřední rady církve Novákovu okamžitou abdikaci z funkce patriarchy. Ten se pak rozhodl se odejít k 15. květnu 1990 do trvalého důchodu.
V církevním tisku i příležitostných publikacích je dochováno velké množství Novákových textů, které adorují komunistický režim.
Jeho následníkem v úřadu patriarchy Církve československé husitské se v již svobodných poměrech stal biskup Vratislav Štěpánek. Ten byl podle údajů uvedených v Archivu bezpečnostních složek spolupracovníkem StB v kategorii agent. Navíc od roku 1986 působil jako poslanec normalizační České národní rady, kam mohli být „voleni“ (s více než 99% podporou, typickou pro totalitní režimy) pouze přísně prověření kandidáti. Vratislav Štěpánek vykonával úřad patriarchy Církve československé husitské od jara 1991 do roku 1994.
Církev československá husitská vznikla jako specificky česká národní církev z prostředí katolické moderny v roce 1920 (tehdy ještě jako Církev československá). Věroučně se formovala řadu desetiletí, klasické křesťanské trinitární dogma přijala až v druhé polovině padesátých let dvacátého století a tím se i plně zařadila do křesťanské ekumény.
Nicméně není bez zajímavosti, že její další patriarcha z let 2001 - 2005 Jan Schwarz po své abdikaci přešel do Náboženské společností českých unitářů.
Více o teologii Církve československé husitské ve starším článku magazínu Christnet.eu.
Na dnešní článek reagoval kazatel a publicista Daniel Kvasnička na svém blogu.
