Seznamka
Kostel svatého Josefa v Brně
Autor: Wikipedia
Kostel svatého Josefa v Brně má poměrně dlouhou a strastiplnou historii. Poprvé byl postaven v roce 1618 a to na náklady olomouckého biskupa Františka z Ditrichštejna a navazoval na klášterní komplex františkánek. Chrám ale roku 1643 i s klášterem vyhořel a v rámci demolic spojených se švédským nebezpečím došlo k jeho likvidaci. Nový základní kámen byl položen 1651 a již o dva roky později byla stavba dostavěna. Na průčelí mimo sochy svaté Anežky české zaujme i dvojice Ditrichštejnských znaků odkazujících na hlavní donátory - Františka a Maxmilliána.
Vznikla tak poměrně malá (tedy na městské poměrny) stavba, která byla vybavena díly Jana Spilenberga a Brandela, šlo o první sakrální barokní stavbu v Brně, což dodalo městu zásadní impuls pro stavitelskou a uměleckou činnost. Roku 1782 byl klášter i s kostelem zařazen na seznam staveb, které byly určené pro uzavření, respektive se u nich začalo hledat nové uplatnění. Například nedaleký barokní komplex dominikánského kláštera byl přeměněn na úřady a kostel užíván jako skladiště. Část františkánek ale přešla k řádu sv. Voršily, což jak klášter, tak kostel zachránilo. Voršilky se věnovaly vzdělávání a péči o opuštěné dívky, takže nebyly reformami Josefa II. postiženy.
Kostel opouštějí až roku 1950 v důsledku dobře známých politických kroků komunistické strany a zrušení legální existence mužských i ženských řádů a denominací. Od šedesátých let byl pak objekt pod správou „minoritské“ (zásah se dotknul také minoritů, ale farnost zde zůstala zachována, zatímco sv. Josef nikdy farním kostelem nebyl) farnosti. V klášteře sídlilo Technické muzeum, což nakonec byla ještě poměrně příznivá forma využití cenného objektu. Počátkem devadesátých let pak došlo k budování kolektorové sítě, v jejímž důsledku byla vážně poškozena statika kostela. K jeho uzavření došlo v roce 1994.
Kostel byl v zásadě odstrojen, oltáře obestavěny sádrokartonem, aby nedocházelo k jejich destrukci. V roce 2010 pak byl voršilkami (z Olomouce) darován řeckokatolické církvi, která se pustila do oprav. Jak při svěcení řekl apoštolský exarcha Ladislav Hučko, není spojení tohoto kostela s církví východního obřadu náhodné. Již ve čtyřicátých, šedesátých i devadesátých letech zde vždy krátce existovala koexistence latinského a řeckého obřadu. Až z technických důvodů muselo dojít k přesunu komunity do kostela Maří Magdalény.
Slavnostní znovuvysvěcení chrámu se odehrálo 5. října v 10 hodin za přítomnosti jak sídelního biskupa brněnského, tak také apoštolského exarchy, který obřadu předsedal a také pronesl promluvu. Zdůraznil, že většina místní komunity jsou imigranti z Ukrajiny (dále pak z Běloruska a Slovenska), a právě jim bude kostel sloužit primárně. Není však uzavřen pro širší využití. Kostel je místo, kde je možné se s Bohem setkat tváří tvář, a proto má být – jak jen je to možné – otevřený k návštěvám kdykoli. I náhodný kolemjdoucí má mít možnost tohoto setkání s osobou Ježíše.
Kostel svatého Josefa má – v kontextu řeckokatolické církve ještě jeden zajímavý kontext – zatímco na Západě se běžně osoba snoubence panny Marie slaví, reflektuje a vstupuje do modliteb i literatury, Východ něco takového zná jen velice omezeně. Zisk tohoto kostele tak není jen otázkou rozvoje komunity přímo v Brně, ale zajímavým stimulem pro rozvoj spirituality celé církve. Osobně se domnívám, že může jít o velké beneficium, jehož plody budou sklízet možná i další generace věřících.
Ač opravy ještě nejsou dokončeny – chybí opravit především věž, fasádu a boční chodby, je kostel připraven na běžné používání. Brno tak přichází o jednu ze svých největších památkářských bolestí (zbývá ještě chátrající komplex u Maří Magdaleny a zcela profánní funkcionalistický hotel Avion) a řeckokatolická církev, která zažila tolikeré pronásledování a zákazy ze strany komunistického režimu, získala chrám, kde může rozvíjet plnohodnotně svoji liturgii a spiritualitu.
Je symptomatické, že se tak děje na Moravě, místě, odkud pochází největší znalec spirituality křesťanského Východu Tomáš Špidlík, a prostoru, kde Antonín Cyril Stojan rozvíjel myšlenky spojení Východu a Západu osobnostmi Konstantina a Metoděje. Nezbývá než doufat, že otevření a znovuvysvěcení kostela svatého Josefa bude dalším krokem k rozvoji těchto idejí, které pomohou církvi více a lépe dýchat oběma plícemi.
