Seznamka
Milan Mareš
Autor: Christnet.cz
Dvacet pět svobodných let, které má naše vlast za sebou, je určitě výzvou k ohlédnutí a zamyšlení jak dál. Nesměřuje společnost k nové totalitě – samozřejmě maskované za líbivými hesly? Protože je před volbami, měl by se každý pokusit oddělit zrno od plev a volit tak, aby mohl svobodně volit i příště. Dnešní mladí si většinou neuvědomují, jak se naše svoboda zrodila a komu za ni vděčíme. O svobodu jsme přišli komunistickým pučem. V létě 1948 byl již každý čtvrtý Čech komunistou – nazvěme toto prvním překabátěním. Místo slibovaného ráje na zemi jsme se stali Stalinovými vazaly.
Jisté uvolnění nastalo v roce 1968. Z řad dnešní KSČM ale slyšíme, že je nutno události přehodnotit – co třeba takto: Plíživá kontrarevoluce v létě 1968 začala ohrožovat vymoženosti pracujícího lidu. Představte si tu hrůzu – mladí ideologičtí diverzanti (katolíci) se začali scházet i mimo kostel. Noviny přestaly psát tak, jak moskevský car pískal. Ozývaly se hlasy, jak oživit hospodářství včetně varianty částečné obnovy soukromého podnikání. Ruskému lidu toto nebylo lhostejné, mír bylo nutno znovu vybojovat. Proto si naši bratři vzali dovolenou a vyrazili na západ. Letadla přistávala přímo na letenské pláni a vyjížděl z nich mír patřičně opancéřovaný, aby se mu něco nestalo. Téměř nekrvavý mír dosáhl rozhodného vítězství, našli se ale takoví, kteří bratrskou internacionální pomoc nazývali okupací. Proto bylo nutno takovéto kontrarevolucionáře jasně prokádrovat (vyhodit z práce, jejich dětem neumožnit studovat), republiku jsme si přece nemohli nechat rozvracet.
Zpět do reality - přišly prověrky a druhé překabátění. Stejně jako po únoru se našlo mnoho hodných kariérních hochů, kteří pod vidinou mamonu vstupovali do KSČ, což znamenalo také přísahat na bratrskou internacionální pomoc. Jako normalizovaný standard byl zaveden život ve lži. Společnost byla atomizována na rodiny proto, aby byla co nejsnáze totalitními aparátčíky ovladatelná. Až nová studentská generace, která nezažila trauma roku 1968, byla schopna v roce 1989 podlomit hliněné nohy komunistického panství. Po generální stávce jsme zde měli třetí vlnu překabátěnců, kteří morální kodex budovatelů komunismu nahradili máváním tržním praporem. Moc se nezměnili - honba za mamonem, stále vyšším uspokojováním materiálních potřeb, zůstala. Protože na růst nemáme, půjčíme si, naslibujeme lidem hory doly, ať zůstaneme u vesla, po nás potopa. Atomizace ještě více pokročila – už ani ty rodiny nejsou soudržné, trendem je být nevázaný odvázaný single. Singlem se výborně manipuluje, firemní média zařídí, aby volil tu prosperitu po našem.
Je těžko pochopitelné, že si lidé ve třetím tisíciletí mohou myslet, že stát či obec se má řídit jako firma, tedy stylem zisk pro vyvolené nade vše. Je to naopak, stát by neměl být ovládán Lukoilem a obec řízena stylem „malá domů“. Mimo pár velkoměst, kde se lidé příliš neznají, jsou obecní kandidátky většinou čitelné, neboť je dobře známé, kdo pozitivně tlačí a kdo se veze. Rozlišujme, kdo je schopen opravdové služby bližním a kdo je pouze loutkou místní agrofirmy, kam bude přesouvat obecní finance. Rozhlédněme se tedy po osobnostech – z farnosti či evangelického sboru, skautských vedoucích, sokolech či legionářích. Farní společenství poskytuje neocenitelnou zpětnou vazbu, papež František svým desaterem metodické vedení. Do obecního zastupitelstva lze volit i zcela osobnostně – napříč volebními stranami. Je-li ale např. šance na výborného starostu, je rozumné volit příslušnou kandidátku celou. Praktikující katolíci v čele TOP09 i KDU-ČSL udávají svým stranám přijatelný směr, lokální situaci je ale nutné reálně zvážit. Místní ODS, byla-li již provedena dekmotrizace vyhlášená P. Fialou, může být také dobrou volbou.
Ti mladí, kteří se do zastupitelstev nyní nedostanou, by neměli házet flintu do žita. Lze se pokusit o členství ve finanční nebo kulturní komisi a připravit se tím dobře na volby příští. V obci stejně jako ve státě platí, že dluhy bude muset občan zaplatit, tedy je nejlepší dluhy nedělat. Žel Bohu státní hospodář rozhodnul tak, že příští rok každému novorozenci nadělí dalších dlužných 10 000 Kč, celkem tedy 180 000 Kč. Chovejme se k nastupující generaci alespoň v obecních rozpočtech lépe než stát. Zkusme komunikovat i se svým světským okolím, ať zvýšíme šanci na zvolení věrohodných osob. Nejlepším uctěním památky 17. listopadu totiž bude, jestliže oslavy budou moci organizovat taková zastupitelstva, kde bude činorodě působit sůl této země – stejně jako před 25 lety.
Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora
