Seznamka
Kněz Jerzy Popieluszko
Autor: Wikipedia.org
V období výjimečného stavu, vyhlášeného v prosinci 1981, dodával polský katolický kněz Jerzy Popieluszko mnoha svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše za vlast se sjížděli lidé ze širokého okolí a díky své podpoře nezávislým odborům si Popieluszko vysloužil pověst "kaplana Solidarity". Jeho činnost byla představitelům komunistickému režimu natolik nepříjemná, že nepoddajného mladého kněze nechali před 30 lety, 19. října 1984, unést a zavraždit.
Popieluszko, jenž se narodil v září 1947 ve vesnici Okopy na severovýchodě Polska, vystudoval seminář ve Varšavě. Poté, co byl v květnu 1972 vysvěcen na kněze, působil v několika kostelech, až se v roce 1980 dostal jako duchovní mezi dělníky z varšavských továren.
V prosinci 1981 byl v Polsku vyhlášen výjimečný stav a vládu v zemi převzala Vojenská rada národní záchrany. Popieluszko začal následně ve varšavském kostele svatého Stanislava Kostky organizovat "mše za vlast" a různé charitativní akce, které měly pomoci pronásledovaným. V květnu 1983 také vedl pohřeb mladého básníka Grzegorze Przemyka, který byl polskou policií ubit k smrti.
Ve svých kázáních se Popieluszko nevyhýbal ani politickým problémům své země. Hovořil o lidských právech, bránil ideály nezávislého odborového hnutí Solidarita a vyzýval k válce s nenávistí. Jeho heslem se stal verš z Bible: "Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem."
Činnost stále populárnějšího kněze nemohla ujít pozornosti bezpečnostních orgánů. Bezpečnostní služba, polská obdoba československé StB, Popieluszka sledovala a pokoušela se ho zastrašit. Několikrát byl zatčen a varován, aby se ve svých projevech vyhnul politickým tématům a omezil se pouze na záležitosti víry. Popieluszko to však odmítl, stejně jako studium teologie v Římě, kterou mu nabídl polský primas Józef Glemp.
Mrtvola Pavla Švandy byla nalezena v propasti Macocha, podle přesvědčení rodiny a dalších lidí byl zavražděn nebo dohnán k sebevraždě Stb
Autor: Pavelsvanda.wz.cz
Když se sedmatřicetiletý Popieluzsko vracel večer 19. října 1984 z Bydhoště, zastavila jeho vůz poblíž Toruně skupinka tajných agentů oblečených do uniforem dopravních policistů. Popieluszkův řidič byl přinucen nastoupit do policejního auta, z něhož se mu posléze podařilo za jízdy vyskočit, čímž si zřejmě zachránil život. Sedmatřicetiletý kněz, omráčený a zavřený v kufru téhož vozu, takové štěstí neměl. Jeho tělo, jež neslo zjevné stopy intenzivního bití, hodili agenti do přehrady u města Wloclawek, kde také bylo o několik dní později nalezeno.
Smrt známého a oblíbeného kněze nebylo možné utajit. Popieluszkova pohřbu, který se konal 3. listopadu 1984, se zúčastnily davy Poláků a pietní akce se proměnila v manifestaci proti komunistickému režimu.
Zřejmě právě obava z masových nepokojů přiměla předsedu rady ministrů a šéfa polských komunistů Wojciecha Jaruzelského, aby vykonavatele vraždy vydal. Čtyři lidé, kteří se na Popieluszkově vraždě bezprostředně podíleli, byli v únoru 1985 při takzvaném toruňském procesu odsouzeni do vězení na dvakrát 25, 15 a 14 let. Trest jim byl později snížen, a tak se poslední z nich, kapitán Grzegorz Piotrowski, dostal na svobodu po 15 letech.
Skutečný osnovatel akce však nikdy potrestán nebyl. Z vydání rozkazu k politicky motivované vraždě byl podezřelý někdejší šéf polské komunistické policie a náměstek ministra vnitra generál Wladyslaw Ciastoń. Pro nedostatek důkazů však byl v prosinci 2002 obžaloby zproštěn.
I dvě desetiletí po pádu komunismu zůstává Popieluszko v Polsku vysoce respektovanou osobností. Byl o něm natočen celovečerní film a počátkem června 2010 se coby mučedník za víru dočkal prohlášení za blahoslaveného. Letos v září byl zřejmě učiněn i první krok k Popieluszkově svatořečení. Zvláštní církevní komise začala zkoumat případ smrtelně nemocného Francouze, který se údajně uzdravil poté, co se kněz přivolaný k jeho lůžku obrátil ve své motlitbě právě k umučenému polskému faráři.
Podobná úmrtí v Československu
Případy podobné osudu Jerzyho Popieluszka se objevily i na území bývalého Československa. Státní bezpečnost zde měla s největší pravděpodobností podíl na smrti tajně vysvěceného kněze Přemysla Coufala působícího v rámci skryté církve. Coufal zemřel v noci z 23. na 24. února 1981 ve svém bytě v Bratislavě po vykrvácení z řezných ran na rukou. A křesťanský aktivista a synovec kardinála Tomáše Špidlíka Pavel Švanda, jehož mrtvola byla nalezena v propasti Macocha, byl podle přesvědčení rodiny a dalších lidí zavražděn nebo dohnán k sebevraždě Státní bezpečností.
