Seznamka
Ilustrační foto
Autor: Flickr.com / Creative commons
Složité otázky a napětí provázejí jednání synody o rodině ve Vatikánu. Poté, co maďarský kardinál Peter Erdő představil průběžnou zprávu Relation post disceptationem shrnující dění a debaty prvního týdne shromáždění, rozhořela se bouřlivá debata nejen mezi účastníky, ale i v médiích. Dokument totiž mimo jiné v několika článcích zmiňuje přínos homosexuálů pro církev a vznáší otázky týkající se problematiky svátosti přijímání.
Hned po zveřejnění se objevila ostrá kritika z řad biskupů, vůbec nejtvrdší byl polský arcibiskup Stanisław Gądecky, který dokument považuje za „odklon od učení Jana Pavla II.“ Generální sekretariát synodu v návaznosti na rozporuplné reakce vydal prohlášení, že text je pouze pracovní verzí a nemá mu být přikládána taková váha. Větší váhu mají práce v menších jazykových skupinkách, což potvrzuje i australský kardinál George Pell, který prohlásil, že teprve tyto zprávy skutečně odrážejí názory synody. Původní dokument Relation post disceptationem označil za zkreslený.
Eucharistie pro rozvedené a znovusezdané – ano, nebo ne?
Synody se účastní 253 delegátů hlasovací právo má ale jen 192 z nich
Autor: Flickr.com / M. Mazur / Creative commons
Zprávy jazykových skupinek, zveřejněné 16. října, dobře ilustrují rozdílnost názorů delegátů. Zatímco v tématu homosexuality se skupiny shodují na milosrdném a přívětivém přístupu na jedné straně, ale jasném rozdílu mezi homosexuálním vztahem a manželstvím na straně druhé, v oblasti svátosti přijímání se názory až zásadně různí. Jedna ze skupin podporuje názor německého kardinála Waltera Kaspera, který je hlavním zastáncem toho, aby k přijímání směli jít i rozvedení a znovusezdaní katolíci, další dvě skupiny jsou spíše pro s výhradami. A jiné dvě skupiny jsou zásadně proti, zbytek se k tématu jasně nevyjádřil.
To, jak je shromáždění v této otázce rozpolceno, ukazuje mnohem jasněji vyjádření německého kardinála Reinharda Marxe, který během včerejšího brífinku řekl, že většina německých biskupů sympatizuje s Walterem Kasperem. Zároveň ale zdůraznil, že na synodě je významný blok nesouhlasících a dodal, že „nic není černobílé, lidské vztahy jsou mnohem komplexnější“.
Podle kardinála Pella je otevření eucharistie pro rozvedené a znovusezdané jen špičkou ledovce. Obává se, že budou následovat mnohem radikálnější požadavky. „Církev nemůže jít tímto směrem,“ prohlásil Pell s tím, že by to znehodnotilo katolickou tradici i oběti mnoha předchozích generací.
Tradice proti realitě?
Synodem o rodině se podle mnohých zúčastněných i pozorujících prolíná napětí mezi tradicí a dnešní realitou. Rakouský kardinál Christoph Schönborn ho označuje jako „pnutí mezi doktrínou a milostí“, podle Jacoba Lupfera, redaktora Religion News Service, jde o „rozpor mezi autoritou církve a svědomím jednotlivce.“ Jsou ale i tací, kteří nepovažují katolické učení a tradice za něco, co vylučuje nový pohled na problematické vztahy dnešního světa. Kněz Dwight Longenecker z Jižní Karolíny považuje dogmata a učení za nástroje a mapu cesty, jak lze prokazovat milosrdenství. Ve fiktivním dopisu papeži Františkovi píše, že „smilování bez náplně je pouhou sentimentalitou a milost bez pravdy prázdným gestem“ a žádá Svatého otce, aby bránil víru.
O finální verzi dokumentu shrnujícího témata a rozhodnutí celé synody se bude hlasovat zítra, výsledek má být zveřejněn po víkendu. Jak ale upozorňuje kardinál Pell, výsledkem synody nemá být dokument se závažností doktríny, ale pouze připravení agendy pro světovou synodu o rodině, která se bude konat v říjnu 2015.
