Text kázání: Matoušovo evangelium 2,1-12
Klanění mudrců
Příběh o mudrcích si mnoho lidí představuje jako legendu, která svým způsobem doplňuje příběh narození Ježíše Krista, a tak příjemně dotváří slavnostní atmosféru křesťanských Vánoc. Kdopak by v době satelitní navigace věřil tomu, že člověka mohou ještě vodit hvězdy. Podívejme se však trochu důkladněji na to, co nám evangelista Matouš v souvislosti s narozením Spasitele světa zaznamenal.
Mudrce, nebo snad přesněji astrology, přivedla do Palestiny hvězda. Zřejmě při tom všem vážili dlouhou cestu odněkud z Východu. Možná víc než tisíc kilometrů. Z opakovaného pozorování nebe usoudili, že se v Palestině narodí Král. Mimořádná událost. Přišli proto do Jeruzaléma a vyptávali se, kde ho najdou. Krále je třeba hledat v hlavním městě, nebo snad ne? Jenže ukazuje se, že nakonec asi zabloudili. Prostí pastýři jsou už zpátky u svých stád, ale mudrci, výkvět tehdejší vědy, nevědí kam dál. Ano, do Jeruzaléma přišli sami, ale teď nevědí jak pokračovat. Betlém jejich očím zůstává prozatím skryt. Jsou už docela blízko, z Jeruzaléma je to do Betléma pouhých osm kilometrů. Co je to proti stovkám kilometrů, které už měli za sebou? Přesto stále bloudí…
Vedení hvězdou
Když se před dvěma tisíci lety na nebi pozorovaly hvězdy, nevíme, jaké se k tomu používalo technické vybavení. Nejmodernější a nejdražší optické zařízení současnosti je Hubbleův kosmický teleskop. Mudrci takové vybavení neměli. Jeho vývoj začal v sedmdesátých letech minulého století a trval téměř 20 let. Když byl v roce 1990 za mimořádných podmínek raketoplánem dopraven na oběžnou dráhu, ukázalo se, že kvůli chybě v testovacím zařízení na Zemi bylo hlavní zrcadlo zabroušeno do nevyhovujícího tvaru. Výsledná optická vlastnost, označovaná jako sférická aberace, znamenala, že záběry hvězd se nedaly dobře zaostřit. Každá hvězda tak měla své duchy, jakousi mlhavou ozvěnu. Projekt za mnoho miliard dolarů byl k ničemu. Po nějaké době byly vytvořeny jakési speciální čočky o váze 250 kg, které chybu korigovaly, a teleskop byl konečně opraven. Připomíná nám to skutečnost, že člověk sám není leckdy schopen vidět přesně to, co by vidět chtěl. Mudrci byli už velmi blízko, přesto Spasitele světa neviděli. Podobná věc může týkat i těch nejdůležitějších životních otázek: Co je život a co je smrt? Jaký je vlastně smysl a cíl života a co mu dává opravdový význam? A kdo je ten pravý Král? Vidíš ty věci zřetelně, nebo se ti zásadní životní pravdy nějak ztrácejí?
Ježíš je i dnes považován za mimořádného učitele, nadaného mystika, významného léčitele nebo náboženského vůdce. Kolik knih už bylo napsáno o jeho moudrosti, statečnosti, pokoře, autoritě a moci. Je možné o něm nekonečně dlouho diskutovat. Jenže to všechno jaksi nestačí. Je třeba víc zaostřit. Ježíš je Spasitel světa! On je Mesiáš, Syn Boha živého. A to nikoli jen teoreticky. Správně zaostřit znamená sám za sebe vyznat: Ježíš je i můj Zachránce, můj Král a můj Bůh! Bez osobního přijetí není spasení. Proto zásadní otázkou i dnes zůstává, čím se v životě nechám vést. Kolikrát si myslíme, že už jsme skutečně u cíle, ale ruku na srdce, je to pravda?
Vedení slovem
Mudrci na čas uvízli v Jeruzalémě, a aby se dostali až do Betléma, potřebují pomoct. Zatím ještě nevědí, jaký je přesný cíl jejich dlouhé pouti. Kdo jim poradí? A kdo poradí nám, když my sami hledáme pravý životní obsah? Ze slepé uličky mudrcům pomohlo jedno jediné, a sice pohled do Božího slova. Pokud člověk potřebuje zaostřit na ty nejdůležitější otázky, ať sáhne po Bibli, je to tak jednoduché... A tak nám evangelista Matouš vypráví, že když jsou mudrci v koncích, když ani král Herodes nedokáže ukázat cestu, zavolá nakonec vykladače Písma a odpověď se najde hned. Je přece psáno už ve Starém zákoně: Mesiáš se narodí v Betlémě. Prorok Micheáš to předpověděl dávno dopředu. Běžte tam a uvidíte, protože všechno, co řekl Bůh, je spolehlivější, než co vidíte vy sami. Mudrci to udělali. A jak to dopadlo, víme. Sice se jim nad Betlémem ta hvězda ukázala ještě jednou, ale při hledání právě narozeného Krále byl důležitější pohled do Písma než prostý pohled na nebe.
Závěr
A tak se zeptejme ještě jednou: Čím se v životě necháme vést? Na co vlastně spoléháme? Sami na sebe, na své oči, uši, vlastní zkušenosti? Co je pro nás zářivou hvězdou, za kterou jsme se kdysi rozběhli? Kam nás nakonec zavede to, čím si necháme svítit na cestu? Došel jsi až do Betléma, nebo jsi uvízl někde v Jeruzalémě? Našel jsi už pravého Krále, Pána Ježíše Krista? Došel jsi skutečně až k Němu, nebo ses ztratil, byť jen kousíček od cíle? Boží slovo mluví konkrétně a jasně: Ježíš se narodil i pro tebe. Tenkrát v Betlémě. Kdyby se tam však narodil třeba i tisíckrát, bylo by to marné, pokud by se nenarodil v tvém srdci. Choď stále s ním, potom v životě ani ve smrti nezabloudíš. Amen.
Petr Grulich je kazatel Církve bratrské.
Provozuje fotoblog Bible po kapkách.