Seznamka
Ilustrační foto - Židé s typickými jarmulkami
Autor: Wikipedia.org / David Berkowitz / Wikimedia Commons
"Kdyby mi bylo třicet, hned bych odešel," říká Laurent, Žid polského původu. Židovská komunita ve Francii, největší v Evropě a zároveň terč vražedného pátečního útoku v Paříži, neskrývá obavy tváří v tvář antisemitským projevům v zemi.
Den historické mobilizace v Paříži a ve Francii proti mezinárodnímu džihádismu začal v neděli dlouhým rozhovorem zástupců půl milionu francouzských Židů s prezidentem Françoisem Hollandem. Prezident provázený izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem se večer vydal do pařížské Velké synagogy, aby tam uctil památku všech obětí nedávných džihádistických útoků.
Hollande židovské zástupce ujistil, že všechny školy a synagogy bude v případě nutnosti chránit kromě policie také armáda, uvedl předseda Rady židovských institucí ve Francii (CRIF) Roger Cukierman. Řekl, že francouzští Židé se nacházejí ve "válečném stavu".
Mezi 17 oběťmi teroristů z minulého týdne jsou čtyři Židé, kteří byli usmrceni při útoku a zajetí rukojmích v košer obchodě v Paříži. Jejich pohřeb se uskuteční v úterý dopoledne v Izraeli na hřbitově na Olivové hoře v Jeruzalémě.
"Od té doby, co existuje internet, se na nás snášejí urážky a šíří se nenávist," říká vedoucí samoobsluhy na severu Paříže a přiznává, že má nepotlačitelný strach žít ve Francii, kde se mezi lety 2013 a 2014 počet antisemitských útoků téměř zdvojnásobil.
"Nejsem ani věřící, ani praktikující, ale mám pocit, že pro některé lidi jsem, zvláště po novém útoku, možným terčem," přiznává jeden z jejích zákazníků, padesátník Laurent, který se představil jako Žid polského původu a své pravé jméno raději zamlčel. "Kdyby mi bylo třicet, odešel bych z Francie" do Izraele, prohlašuje. Loni tak učinilo na 7000 Francouzů, dvakrát tolik než o rok dříve.
Důkazem mimořádného napětí je veřejná výzva izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby se francouzští Židé vystěhovali do Izraele. "Hledáte-li bezpečnost a jistou budoucnost pro své děti, nemáte jinou možnost," připojil se k němu ministr zahraničí Avigdor Lieberman na nedělním setkání s Židy v Paříži.
Francouzský premiér Manuel Valls to ale vidí jinak. "Francie bez Židů už není Francií," varoval.
Někteří členové židovské komunity však spatřují ve třídenním krveprolití a strachu, šířícím se mezi Francouzi po středečním teroristickém útoku na satirický týdeník Charlie Hebdo, opakování hrůzného scénáře, kdy v březnu 2012 na jihozápadě Francie Mohamed Merah zabil sedm osob, z toho tři děti a jednoho profesora židovské školy v Toulouse.
Všechen strach nahromaděný za poslední měsíce teď stoupá na povrch. Ať už jde o rozbitá okna židovské knihovny u pařížského parku Buttes Chaument, útok na manželský pár v bytě v Créteil u Paříže, protože to byli přece Židé, anebo o starší případy, jako byl v roce 1980 atentát před synagogou v Koperníkově ulici v Paříži.
Nedělní manifestace je přesto určitou nadějí, i když někteří soudí, že kdyby nebylo elektrošoku vyvolaného útokem na Charlie Hebdo, nikdo by se kvůli pátečním obětem nemobilizoval.
Podle velkého rabína Francie Haïma Korsii "nesmíme teroru ustoupit. Musíme zůstat zpříma a důstojně stát, žít dál život občana a Žida." A dodává: "Manuel Valls v sobotu řekl, že jsme ve válečném stavu. Je nesmírně důležité se podle toho zachovat, možná je dokonce třeba hovořit o výjimečným prostředcích."
