Seznamka
Jidášův polibek
Autor: Wikipedia.org / Giotto di Bondone (1267-1337) / Wikimedia Commons
Máme za sebou další vlnu státních maturit pod taktovkou společnosti Cermat, která maturity připravila. Největší pozdvižení vyvolala otázka, ve které měli studenti doplnit jméno Jidáš. Studenti se bouří ve velkém. Protestují slogany typu „Jidáš mi po... maturitu.“ apod. Množí se nazlobené stránky na facebooku. Jidáš 2015 má přes 4000 příznivců. Studentská tvořivost posilovaná hněvem nad nespravedlností, která dovolila, že se jméno Ježíšova zrádce dostalo až do státních maturit, nezná mezí. Jidáš 2015 je plný videí, kreseb, vtipných sloganů, básní a komentářů. Jak je možné, že někdo dopustil, aby něco biblického patřilo do všeobecného přehledu. Pro úplnost nutno podotknout, že s Jidášem to schytala i Pallas Athéna nebo Nelson Mandela.
Nejednalo se přitom vůbec o otázku, která by předpokládala znalost Bible či křesťanské věrouky. Byla to ukázka z textu: „Jistě, pane ministře“, která zněla takto: "Takže takhle to je? Opět zrazen? A kolegou z kabinetu! Zatracený Basil Corbett! Když začnu myslet na Basila Corbetta, hned mi ***** Iškariotský připadá sympatičtější. Basile Corbette, udav se těmi třiceti stříbrnými!"
Mluvčí Cermatu Pohanka se nechal slyšet, že v diskutované otázce se jednalo o znalost synonyma pro slovo zrádce a k protestům se vyjádřil takto: "Víme, že na to pohlížejí jak z hlediska literatury, tak náboženství. Smyslem otázky ale nebylo poukazovat na víru. Myslím si, že to není o tom, jestli znáte nebo neznáte náboženské texty, ať už Bibli, Korán nebo jiné. Nemůžeme se ptát na náboženské otázky, to by od nás byla velká chyba."
Jistě by ale nebylo od věci, aby studenti o Bibli něco věděli. Zatímco s Koránem nemáme historicky společného téměř nic, s Biblí a křesťanstvím poměrně mnoho. Bible v mnohém ovlivnila naši kulturu, ať už si to Češi uvědomují nebo ne. Některá hygienická opatření v Mojžíšově zákoně jsou základem hygienických požadavků dodnes, řada jednoduchých biblických pokynů je jádrem našeho právního řádu. Asi bychom těžko oddělili fenomenálního pedagoga Komenského od jeho lásky k Bibli. A když už si letos připomínáme 600 let od upálení Jana Husa, který toužil, aby si Bibli v češtině mohl otevřít každý Čech, mohlo by z toho vyplynout, že Bible patří k všeobecnému přehledu našich dětí.
To je sice hezké, ale jak to udělat, už je složitější. Jakým způsobem zprostředkovat dnešní mladé generaci poznání Bible, tak aby z toho nebyly otravné věroučné hodiny náboženství, další dějepis, memorování jmen praotců, hodiny moralizování nebo něco ještě horšího. Jak je možné předat nadšení z Bible, kterým oplýval Komenský, Hus a někteří z nás? Nejsem stratég, a tudíž nemám v hlavě pět účinných kroků, na jejichž základě bude mladá generace jako mávnutím proutku Bibli milovat, ale myslím si, že bychom si měly tyto otázky klást. Bylo by nanejvýš žádoucí, aby studenti věděli, proti jaké knize protestují, jinak nevědí, co činí.
Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora.
Mgr. Veronika Tichá je sociální pracovnice v komunitě pro léčbu závislostí BÉTEL CZ z.s. a lektorka preventivních programů Etické dílny na 2. stupni ZŠ.
