Seznamka
Ilustrační foto
Autor: Flickr.com / Creative commons
„Kasperův návrh“, tj. povolení přístupu rozvedených a znovu sezdaných katolíků ke svatému přijímání, vzbudil pozornost zvláště v období kolem loňského mimořádného shromáždění synody o rodině. Návrh vyvolal mnoho očekávání a otázek. Při nejnovějším rozhovoru pro televizní stanici EWTN se k některým z nich vyjádřil přímo kardinál Kasper.
Jednou z palčivých otázek bylo, zda má návrh podporu papeže Františka, přičemž z některých papežových vyjádření se zdálo, že ano. Podle kardinála Kaspera však chtěl papež pouze otevřít debatu a pověřil Kaspera, aby tuto otázku (kterou se Kasper zabývá už léta) vznesl, a později se pochvalně zmínil o Kasperově proslovu a knize. K samotnému obsahu návrhu se papež podle Kaspera při jejich rozhovorech nevyjadřoval a Kasper to od něho ani nežádal; neví, zda se papežův postoj nějak změnil, protože o tom spolu aktuálně nemluvili.
Kasperův návrh vyvolal nejistotu, jaké je vlastně učení římskokatolické církve a zda se brzy změní. Odpovědnost za případné zmatky, které jeho vystoupení u veřejnosti i věřících mohlo vyvolat, však kardinál Kasper odmítá jako nedorozumění. Postěžoval si, že jeho návrh byl chápán nesprávně a zjednodušeně; nešlo mu o okamžitý přístup všech rozvedených a znovu sezdaných ke svatému přijímání, ale o posouzení situace konkrétních lidí zkušeným zpovědníkem, kterého by musel jmenovat biskup. Pokud by konkrétní člověk vyhověl určitým kritériím, následovalo by období kajícnosti, po kterém by teprve mohl začít přistupovat ke svatému přijímání. Kasper zdůrazňuje, že mu nejde o prosazení vlastních názorů, ale že naslouchá Církvi a podřídí se rozhodnutí Svatého Otce; nepřál si veřejnou polemiku.
Ve skutečnosti však k veřejné polemice došlo; Kasperův návrh se setkal s kritikou kněží i laiků, kteří navrhované změny považují za neoprávněné nebo nebezpečné. Jde například o knihu pěti kardinálů Setrvat v pravdě Kristově: Manželství a svaté přijímání v Katolické církvi, otevřený dopis téměř 500 britských kněží synodním otcům nebo petice adresovaná papeži požadující zachování tradičního učení v oblasti rodiny. Kasper se svěřil, že zvláště kniha pěti kardinálů ho hluboce ranila, protože by považoval za vhodné, aby si s ním autoři před vydáním knihy osobně o problému pohovořili, což neudělali. Kasper připomíná, že mnoho lidí mu naopak vyjadřuje podporu a mnoho biskupů je spíše na jeho straně. Neztrácí tedy naději a chtěl by najít řešení přijatelné pro všechny nebo pro velkou většinu tak, aby nešlo jen o vítězství jedné či druhé strany. Ačkoli přijetí svého návrhu považuje za žádoucí, konečné rozhodnutí synody nebo Svatého Otce nechce předjímat.
Kasper se vyjádřil k nejčastějším argumentům proti svému návrhu. Uznává, že nerozlučitelnost manželství nelze zrušit, protože je zakotvena ve slovech Ježíše Krista a manželství odkazuje na vztah Krista k Církvi. Nechce se vyjadřovat k procesu anulace, jak v současné době existuje, jde mu o lidi, u nichž není církevní zrušení prvního manželství možné. Podle (tradičního) učení církve osoba, která se rozvedla a uzavřela nový sňatek, aniž by byl anulován ten první, žije v cizoložství, tj. ve stavu těžkého hříchu, a proto nesmí přistupovat ke svatému přijímání. Kardinál Kasper však připomíná, že těžký hřích nemá jen materiální stránku, ale jde o komplexní pojem, ve kterém hraje roli záměr, svobodné rozhodnutí, svědomí atd. Zdůrazňuje tedy subjektivní či osobní stránku hříchu, kterou je obtížnější posoudit, takže podle něj není jisté, jestli rozvedený a znovu sezdaný muž nebo žena skutečně žije ve stavu těžkého hříchu. Právě to by měli řešit se zkušeným farářem či duchovním otcem, který by situaci posoudil a případně udělil rozhřešení. Kasper tedy uznává, že první sňatek těchto osob je platný a anulace se jich netýká. Co se týče vztahu doktríny a pastoračního přístupu, Kasper odmítl, že by je bylo možné oddělit, trvá však na tom, že aplikovat doktrínu v konkrétní situaci není vždy snadné.
V souvislosti s Kasperovým návrhem se znovu ukázalo, že když existuje významná „poptávka“ po změně učení církve, je snadné ztratit orientaci v tom, co kdo skutečně navrhuje a co se skutečně děje. Kasperův návrh ve své zjednodušené podobě odpovídal očekáváním (určité části) veřejnosti a u mnohých vznikl dojem, že změna učení nebo alespoň pastorační praxe církve je na spadnutí. Nyní snad nastal okamžik podívat se na Kasperův návrh bez emocí. Máme možnost věcně posoudit jeho argumenty, které jsou podle některých komentátorů velmi problematické.
Obecně je třeba ocenit Kasperovu snahu vyjasnit situaci před letošním pokračováním synody o rodině i jeho celkově pokornější vystupování. Zásadní otázka ohledně Kasperova návrhu však zůstává otevřená a odpověď se dozvíme až v průběhu doby. Jde o to, zda samotné znovuotevření otázky přístupu rozvedených a znovu sezdaných ke svatému přijímání, který před méně než dvaceti lety odmítl papež Jan Pavel II., bude mít z dlouhodobější perspektivy pozitivní přínos, nebo jestli se s ním bude církev v následujících letech obtížně vyrovnávat.
Související odkazy:
První část rozhovoru s kardinálem Kasperem: 1. část rozhovoru s kardinálem Kasperem
Druhá část rozhovoru s kardinálem Kasperem: 2. část rozhovoru s kardinálem Kasperem
Kritika Kasperova návrhu: http://www.crisismagazine.com/2015/kaspers-flawed-path-to-mercy-for-divorced-and-remarried
