DOKUMENT: Těžká doba, těžká řeč

Martin C. Putna
Autor: facebook.com/Tahle Země patří všem / Petr Brož

Není pochyb, že islámský fundamentalismus je jedním z největších problémů naší doby. Ale stejným problémem je i pravoslavný fundamentalismus, který se k nám šíří zvláště po internetu z Ruska. Ten také tvrdí, že naše západní společnost je špatná a že on nám ukáže, co máme a nemáme dělat a jaké je to jediné správné náboženství. A problémem je i fundamentalismus katolický, židovský, hinduistický a jakýkoliv jiný. Fundamentalismus je vždycky špatně.

Není pochyb, že islámská komunita se těžko srovnává s moderní, liberální, otevřenou společností. Nevíme, jak a jestli se jí to podaří. Je v zájmu všech, aby se jí to podařilo. Kdo tvrdí, že má jednoduchá řešení, lže.

Víme, že Evropa procházela podobně těžkou dobou na podzim 1938. Na jedné straně byl Hitler, na druhé straně Stalin. Na třetí straně byli různí ti malí polodiktátoři, takoví malí autoritáři, kteří tvrdili, že mají jednoduchá řešení. Také se tehdy příznivci autoritářů dovolávali křesťanství a národa. Volali „ať žije svatý Václav“ a hned potom „Židi ven“. Plivali po odkazu mrtvého T. G. Masaryka.

Bohužel jsem musel při své práci na dějinách české katolické literatury přečíst Vlajku a celou publicistiku druhé republiky, protože tehdy si zadali i mnozí čeští katoličtí intelektuálové. Co se děje dnes, se atmosféře druhé republiky dost podobá. Zase se zneužívá národních a křesťanských symbolů. Zase se odpůrcům autoritářství vyhrožuje. Jen některé nadávky jsou nové, říká se třeba „havloid“.

Československým prezidentem byl v tom temném podzimu 1938 Emil Hácha. Slušný člověk, který se snažil dělat to málo, co se dalo. Dovedeme si představit, že by se sešel na jednom pódiu s tehdejšími vlajkaři? Ne!

Věru jsem si nemyslel, že já, starý katolík a havlovec, budu někdy mluvit na demonstraci, na které mají své prapory třeba i anarchisté. Ale tak to dnes je. Vidím tady i portréty Václava Havla. Nepokládal jsem nikdy Václava Havla za vůdce, kterého je třeba poslouchat na slovo. Ostatně, je vždycky špatně si myslet, že nějaký politik je vůdce, kterého je třeba poslouchat na slovo. Ale jednu myšlenku z jeho odkazu bych teď rád připomněl: Když je celá společnost ohrožena autoritářstvím – musí se spojit demokratická levice, demokratická pravice i demokratický střed. Jedině tak můžeme obstát.

Já nevím, jestli obstojíme. Ale vím, že to nesmíme vzdát.

 

Předneseno na demonstraci Refugees welcome, v Praze na Náměstí míru 17.11.2015

Martin C. Putna je profesorem Fakulty humanitních studií UK.