Seznamka
Ilustrační foto
Autor: Pixabay.com
Krize za poslední roky narušily důvěryhodnost dobročinných organizací. Tvrdí to Charity Comission, která vývoj veřejného mínění v otázce dobročinných organizací sleduje dlouhodobě. Část veřejnosti, která těmto organizacím vyslovila svou důvěru, je nejmenší za celou dobu, co Charitty Comission své průzkumy veřejného mínění provádí. Vyplývá to z šetření, které provedla agentura Populus. Celková míra důvěryhodnosti v dobročinné spolky se k roku 2016 snížila na 5.7 bodu z 10, oproti 6.7 z let 2012 a 2014. Třetina z dotazovaných (33 %) přitom uvedla, že jejich důvěra v charitativní organizace klesla, zatímco pouhých 6 % respodentů řeklo, že těmto institucím věří více než před dvěma lety.
Více než pětina oslovených (21 %) odpověděla, že charitativním organizacím již tolik nedůvěřují, a to zejména proto, že nevědí, kam přesně jejich peníze směřují, přičemž 18 % uvedlo, že jejich důvěru narušily především nátlakové taktiky charitativních organizací, které se prostřednictvím pouličních pracovníků snaží kolemjdoucí přimět k tomu, aby příspěli. Téměř tři čtvrtiny (74 %) z dotázaných vyslovily částečný, nebo dokonce silný souhlas s tím, že některé metody, kterými charitativní organizace získávají finanční prostředky, v nich „vyvolávaly nepříjemné pocity“.
Jako vůbec nejméně důvěryhodná oblast dobročinných aktivit z průzkumu vyšla pomoc v zahraničí. Tuto volbu respondenti nejčastěji odůvodňovali tím, že nevěří, že se peníze skutečně dostanou tam, kam charitativní organizace uvádí. Například Oxfam, instituce sdružující přes 18 neziskových organizací působících ve více než 90 státech světa, byla jedenácti procenty respondentů ohodnocena jako nedůvěryhodná.
Z výsledků šetření tak vyplývá, že charitativní organizace jsou méně důvěryhodné než policie, sociální služby, a dokonce i než obyčejný člověk na ulici.
Propad důvěry v dobročinné organizace je možné spojovat s množstvím negativních případů, které se objevily v médiích za poslední dva roky, a to včetně krachu společnosti Kid's Company, která se loni ocitla v likvidaci, a to i přesto, že za dobu své 20leté existence obdržela ze státních zdrojů příspěvky v celkové výši 46 milionů liber. Třetina z účastníků průzkumu uvedla, že podobné případy z médií přímo ovlivnily jejich pocit nedůvěry.
Takovým případem je i sebevražda Olive Cookové, 92leté ženy, která měla být „zdrcená a zarmoucená“ poté, co se stala pro svou štědrost terčem různých charitativních organizací, které po ní požadovaly finanční příspěvky na svůj provoz. Za jediný rok od nich obdržela téměř 3000 obsílek.
William Shawcross, ředitel Charity Comission, prohlásil: „Charitativní organizace hrají zásadní roli ve společnosti a tato zpráva prokazuje, že veřejnost tento názor stále ještě zastává. Veřejnou podporu však nelze považovat za samozřejmost, jak prokazují výsledky tohoto tvrzení, z nichž vyplývá, že je třeba vyvinout aktivitu, aby se důvěra společnosti obnovila. Tyto výsledky jsou výzvou pro všechny, kteří si váží podpory veřejnosti.“
Článek na webu The Tablet přeložila Adéla Rozbořilová.
