Dominikáni slaví 800. výročí založení svého řádu

Svatý Dominik, zakladatel Řádu bratří kazatelů, na obraze El Greka

Přesně před osmi sty lety oficiálně vznikl Řád bratří kazatelů (Ordo Fratrum Praedicatorum), jehož příslušníci bývají podle svého zakladatele nazýváni též dominikáni. Svatý Dominik, civilním jménem Domingo de Guzmán, ve skutečnosti nový řád založil již v roce 1215, ale až o rok později se mu dostalo schválení od papeže Honoria III.

Řád byl založen jako žebravý, a to po vzoru Augustinovy řehole. Řád tedy neměl vlastnit žádný majetek a jeho členové nebyli vázáni ani na konkrétní klášter. Měli žít v chudobě pouze z almužen, aby se tak více přiblížili lidu. Dominikánské konventy byly zakládány pouze ve městech, nejčastěji u hradeb. Od počátku měl řád velkou podporu papežů, což mu zejména ve 14.–16. století zajistilo rozvoj a popularitu.

V zakládací bule papež charakterizoval dominikány jako „průkopníky víry“ a „obnovu apoštolského života“; původním posláním dominikánů totiž bylo kázat, obracet na pravou víru a zpovídat věřící, a působit tak proti šíření herezí, především katarského učení v jižní Francii.

Zakladatel řádu, sv. Dominik, velmi dbal na to, aby se členům dostalo dobrého teologického vzdělání, proto je posílal na různé významné univerzity v Evropě ‒ nevyjímaje Paříž, Boloň nebo Oxford. Vzdělání mělo dominikánům pomoci odhalit kacířství a účinně se proti němu stavět. Celoživotní studium se pro členy řádu stalo určitou formou askeze, vykonávat fyzickou práci se nevyžadovalo. Intelektuální rys řádu vtiskla i kazatelská povinnost.

Díky svému působení na evropských univerzitách se dominikáni podíleli na rozvoji scholastického myšlení a vzdělávacího systému. Velkou měrou například přispěli k tomu, že křesťanství čerpalo z moudrosti antických filozofů, např. Aristotela. Mezi nejznámější dominikány patřili významní středověcí učenci Albertus Magnus a Tomáš Akvinský. Právě učení Tomáše Akvinského – tomismus – se roku 1342 stalo doktrínou řádu a později celé římskokatolické církve, a jeho filozofie výrazně ovlivnila celé středověké smýšlení.

Ještě za Dominikova života se řád rozšířil napříč Evropou. On sám své bratry vyslal do Španělska, Francie, Itálie, Německa i na další místa. Pro představu ‒ ještě v roce 1217 měl řád jen asi 20 členů, o necelé dva roky později to již bylo více než sto. Dominik se navíc věnoval i obnově ženských řeholních společenství.

Ve střední a východní Evropě se dominikáni zasloužili o rozvoj měst a jejich kultivaci. V mnohých zemích přispěli bratři kazatelé k rozvoji latinského písemnictví a vzdělanosti. Významným bylo působení bratří dominikánů mezi Indiány po objevení Ameriky. Navzdory zájmům světských i církevních hodnostářů se zasazovali o práva a ochranu původních obyvatel Ameriky, a velmi tak přispěli k formování učení církve v misijních územích.

V Čechách byl první dominikánský klášter založen blahoslaveným Česlavem v r. 1226. Dominikánské kláštery tvořily nedílnou součástí středověkých měst. Obdobím rozkvětu dominikánského života v našich zemích bylo období let 1620 – 1780. Rušení klášterů Josefem II. se citelně dotklo i dominikánů. Po dlouhá desetiletí se čeští dominikáni stali dokonce součástí rakouské provincie. Obnovu České dominikánské provincie přinesl až r. 1905, kdy tehdejší magistr Kazatelského řádu bl. Maria Hyacint Cormier obnovil Českou dominikánskou provincii.

Nadějný rozvoj byl ukončen v dubnu 1950 násilným zrušením všech mužských řeholních společenství. Po období ilegality v době komunistického režimu mohla Česká dominikánská provincie rozvinout svou činnost až po r. 1989. Kláštery dominikánů jsou v Praze, Jablonném v Podještědí, Plzni, Olomouci, Uherském Brodu a Znojmě.

Při příležitosti letošního jubilea probíhají v průběhu roku po celém světě různé slavnostní události. Řadu akcí připravili i čeští dominikáni. Jubilejní rok byl zahájen slavnostní liturgií v pražském kostele sv. Jiljí již loni na podzim, celebroval ji dominikán a pražský arcibiskup Dominik Duka.

Hojnost akcí však dominikáni nabízejí napříč celým rokem a mnoho z nich se ještě uskuteční. Již dnes, 29. září, bude při příležitosti tohoto jubilea zahájena mezinárodní konference s názvem U mosta slúžiti, kde o Dominikánském řádu promluví z různých hledisek mnoho významných odborníků. Připravuje se také výstava o vztahu dominikánů a umění a mnoho dalšího. Česká dominikánská provincie pro účely tohoto jubliejního roku spustila speciální web, kde je zveřejněn kompletní program oslav. Jubilejní rok bude slavnostně zakončen 21. ledna 2017 v Římě, a to opět eucharistickou bohoslužbou.