Seznamka
Ilustrační foto: socha Krista Vykupitele, Rio de Janeiro, Brazílie
Autor: Pixabay.com
Druhé kolo brazilských místních voleb, jež se uskutečnilo 30. října, nepřineslo mnoho překvapení – spíš se potvrdily obecné trendy nastavené už od úspěšného završení procesu impeachmentu prezidentky Dilmy Rousseffové letos v létě. Je to především propad bývalé vládní Strany pracujících, spojené právě s odvolanou prezidentkou, růst největších opozičních formací stojících za impeachmentem a obrovskou apatii voličů, projevující se rekordním množstvím bílých a neplatných lístků.
Jedním takovým trendem, datujícím se ovšem dlouho před politickou krizí posledních let, je postupný vzestup kandidátů napojených na vlivné evangelikální církve. Nejkřiklavějším příkladem jejich úspěchu se stal v těchto komunálních volbách Marcelo Crivella, zvolený starostou Rio de Janeira.
Nový vládce šestimilionového velkoměsta a symbolu celé Brazílie je bývalým misionářem a biskupem evangelikální Univerzální církve království Božího (IURD) – a zároveň synovcem jejího zakladatele Edira Maceda. Svoje sepětí s jednou z nejkontroverznějších brazilských církví v kampani důsledně upozaďoval, naopak se pokoušel vystupovat jako konzervativní, leč umírněný kandidát, podporující sekulární stát a slibující „nulový vliv“ mateřské církve. Svoji pestrou kariéru v IURD pro jistotu ani nezmínil v oficiálním životopisu.
Na časté připomínky dřívějších kontroverzních výroků, týkajících se mimo jiné označení katolicismu a afrických náboženství za „ďábelské nauky“, homosexuality za „strašlivé zlo“, nebo povinnosti žen poslouchat svého manžela, odpovídal s odkazem na „mladickou nerozvážnost“. Deklaroval svou „lásku ke katolíkům, spiritistům, evangelikálům a všem ostatním“, veřejnou omluvu adresoval také homosexuálům a slíbil být starostou všech bez ohledu na vyznání a sexuální orientaci. Se zástupci skupin bojujících za práva LGBT komunity se několikrát sešel za přítomnosti kamer a dokonce verbálně podpořil registrované partnerství stejnopohlavních párů.
„Nikdy jsem do sebe nepletl náboženství s politikou,“ tvrdil před volbami opakovaně do médií i na svých shromážděních.
Že je toto tvrzení nepravdivé, dokládá i letmý pohled na jeho činnost v brazilském Senátu, kde zasedal nepřetržitě od roku 2003. Prestižní brazilský list Folha de S. Paulo spočítal, že za tuto dobu se podílel nejméně na 11 zákonech mísících politiku a náboženství, včetně neslavného zákona nařizujícího federální psychologické komoře klasifikovat homosexualitu jako nemoc. S náboženskou tématikou na plénu vystoupil devětadvacetkrát, čtyřikrát ve svých projevech otevřeně hájil svoji církev, navíc pečlivě hlasoval proti všem antidiskriminačním opatřením. Poté, co Nejvyšší soud v roce 2011 rozhodl o legalitě stejnopohlavního partnerství v celé Brazílii, obvinil Crivella na plénu Senátu příslušné soudce z homosexuálního aktivismu.
Nově zvolený starosta Ria Marcelo Crivella
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons
A zatímco veřejně hovořil o nutnosti oddělovat náboženství a politiku, ke svým spoluvěřícím promlouval zcela jinak:. „Můžete si být jisti jednou věcí: vliv evangelikálů v politice bude růst. Jednoho dne tento národ zvolí evangelikálního prezidenta,“ ujišťoval na uniklé videonahrávce z roku 2011 shromážděné pastory.
Crivellovo vítězství v druhém největším – a bezpochyby nejslavnějším – městě Brazílie je pouhý vrchol ledovce a nejviditelnější úspěch dlouhodobé strategie IURD a jejího neomezeného vládce Edira Maceda. Biskup Macedo dokázal ze své církve od roku 1977 vybudovat impérium monstrózních rozměrů, opírající se o vlastnictví druhé nejsledovanější televizní stanice (Rede Record), celonárodního týdeníků s více než dvěma miliony čtenářů (Folha Universal) a rovněž celonárodní rádiové stanice (Rede Aleluia). Na církev napojené firmy dále kontrolují řadu regionálních tiskovin a rádií, hudební vydavatelství a samozřejmě knižní nakladatelství (Unipro), publikující v milionových nákladech díla samotného Maceda a dalších tváří Univerzální církve. V nejnovější době se IURD rozhodla expandovat i do filmového průmyslu, když v říjnu uvedla do kin velkofilm Deset přikázání. Nyní připravuje trilogii o Macedově životě se skoro 400 milionovým rozpočtem.
Před třinácti lety se biskupovo impérium rozrostlo o politickou divizi, Brazilskou republikánskou stranu (PRB). Přestože se jedná o propojení nepřiznané – navenek se strana prezentuje jako běžná konzervativní pravice – nemůže o něm být pochyb. Pro příklad: jedenáct z celkem 24 zástupců ve federálním a státních parlamentech jsou pastoři nebo přímo biskupové IURD, nejméně další tři měli svou volební kampaň přímo financovanou zmíněnou církví, šest jich pracovalo pro Macedovu Rede Record... Za PRB kandidoval i Crivella – na zmiňované uniklé nahrávce mimochodem přiznal, že ke vstupu do politiky dostal od církve přímý pokyn: „Po šesti letech působení v Africe a třech letech ve vnitrozemí státu Bahia mě poslali do politiky,“ prohlásil zvolený starosta Rio de Janeira. „Doznávám se vám, že v tu chvíli jsem z toho neměl radost. Přijal jsem to proto, že v Univerzální církvi není na výběr. Kdo znáte Univerzální církev, víte, že není na výběr, prostě musíte jít.“
PRB zaznamenala v letošních místních volbách celkově velký úspěch, když počet jejich reprezentantů v městských zastupitelstvech za čtyři roky vzrostl o třetinu, a nyní má zastoupení na všech úrovních, od zastupitelstev po federální poslance a senátory.
Macedova IURD patří mezi nejextrémističtější evangelikální církve v Brazílii – Crivellova dřívější vyjádření o ďábelské podstatě katolicismu a dalších náboženství nebo vnímání homosexuality jako zla a nemoci jsou v souladu s dlouhá léta pečlivě formulovanou doktrínou, jejímž důsledkem je ničení „modlářských“ katolických soch a obrazů, narušování poutí a násilné akce vůči afrobrazilským chrámům. Je proto paradoxní, že se na jejím úspěchu spolupodílí konzervativní křídlo katolické církve včetně nejvyšší hierarchie, považující zřejmě Macedovu kreaci za možného spojence v sociálních otázkách.
Příkladem budiž chování kardinála a arcibiskupa z Rio de Janeira, Orani João Tempesty, v době kampaně před druhým kolem. Dom Tempesta v klání mezi Marcelem Crivellou a levicovým kandidátem Marcelem Freixou vyhlásil oficiální „neutralitu“, což ve skutečnosti znamenalo toleranci členů místního kléru bojujících za Crivellu a ostrá slova pro ty, co se proti němu vymezili. Zatímco veřejná iniciativa arcibiskupského vikáře Nivaldo Juniora na podporu Crivelly zůstala zcela bez odezvy, dom Tempesta spolu s ostatními pěti biskupy hbitě zareagoval na prohlášení „Katolíci pro Freixu“ podpořené mj. slavným teologem osvobození Leonardo Boffem. Ve společné odpovědi byli hned druhý den podepsaní kněží a další církevní představitelé tvrdě odsouzeni.
Výsledkem je, že podle průzkumu společnosti Datafolha těsně před volbami získal Crivella 37 % hlasů katolíků, zatímco jeho protikandidát pouhých 30 % (ostatní hlasy jsou bílé a neplatné lístky). A Univerzální církev království Božího získala svého zatím nejmocnějšího voleného zástupce na cestě k postupné „evangelizaci“ Brazílie, jak si ji předsevzala.
Autor je doktorand antropologie náboženství. V současnosti působí jako externí lektor na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.
