Seznamka
Obálka knihy
Autor: http://www.pluska.sk/
Před Vánocemi v roce 2013 jsem měl tu čest napsat recenzi na knihu rozhovorů s dvanácti osobnostmi ze slovenského křesťanského světa pod názvem Kristovci. Dnes se mi dostává do rukou volné pokračování této edice. Obdiv za pěknou vazbu a zajímavý výběr osobností patří editorovi a vydavateli knihy v jedné osobě Ľubo Bechnému ze Žiliny, který spolu s řadou autorů rozhovorů dal celou knihu dohromady. V závěru knihy je návíc esej bývalé premiérky Slovenska Ivety Radičovej "O demokratizaci demokracie" a na obálce krátké představení celé knihy v českém jazyce z pera Maxe Kašparů.
Výběr osobností ovlivnila uprchlická krize
Opět ze zahanbením poznávám, že moje znalost osobností ze slovenského veřejného života se za poslední roky nezlepšila. Sleduji z povzdálí snad jen slovenskou politiku, a tak vnímám názorové protipóly v nejvyšších vládních funkcích našeho jazykově nejbližšího souseda nebo zvolení extrémistického vůdce pána Kotleby. Názory na uprchlíky mezi prezidentem a premiérem Slovenska nemohou snad být již odlišnější. Uprchlická krize také ovlivnila výběr několika zpovídáných osobností v Bechného knize. Profesor Vladimír Krčméry, zakladatel zahraničních humanitárních misií v třetím světě, zdůrazňuje především humanitární aspekt celé krize a to, že nelze uprchlíky zastavit plotem na hranici. „Latriny vyzerali hrozne, všetko z nich vytekalo. Bol hmlistý deň a zrazu sa z hmly vynorila impozantná postava, vyše dvoumetrový muž, mohutný starec, sivé vlasy, hustá dlhá brada. V rukách mal vedra, metly, hadry. Prišiel k záchodom a mlčky ich čistil!“ Tak líčí Krčméry setkání s přízračným mužem na suchých latrínách v maďarském záchytném táboře pro více než tři tisíce uprchlíků a představuje nám dalšího zpovídaného maďarského faráře metodistické církve Iványia Gábora.
Stateční za hranicemi Slovenska
Andrej Zubov
Autor: vydavatel recenzované knihy / Jiří Salik Sláma
Gábor, který obětavě sloužil uprchlíkům, patří mezi pět zahraničních osobností, které Bechný pro knihu, která tak dostává mezinárodní charakter, vybral. Dalšími jsou Polák Tadeusz Zasepa, rektor univerzity, který málem zaplatil životem za odhalení nekalých praktik na akademické půdě. Ten se vydání knihy již nedožil, zemřel v září letošního roku. Poutavě situaci současného Ruska, nebezpečí nedemokratického vývoje ve statě i pravoslavné církvi, pak popisuje profesor Andrej Zubov, který byl vyhozen z moskevské univerzity za odsouzení ruského vpádu na Ukrajinu. Nás Čechy zaujme rozhovor s kardinálem Miloslavem Vlkem a evangelickým farářem, profesorem teologie Jakubem Trojanem, kterého Slovensko může až dnes objevit jako toho, kdo pochovával Jana Palacha.
Jsem rád, že Magazín Christnet je velmi čten i na Slovensku. Bohužel často kvůli případu odvolaného arcibiskupa Bezáka, který v těchto dnech zaujal svoji přednáškou a otevřenou diskuzí v Praze, kde kardinál Vlk seděl v první řadě. Rozhovor s ním v Bechného knize se z velké části zaobírá právě otevřeným postojem emeritního pražského arcibiskupa k Bezákově odvolání. Kardinál Vlk se snažil případ znovu otevřít a pomohl zprostředkovat setkání odvolaného trnavského arcibiskupa s papežem Františkem.
Statečné ženy
Vydavatel vybral pro svůj almanach i čtyři statečné ženy; Zuzana Števulová patří mezi další osoby, které se věnují boji za práva uprchlíků a za svoji práci byla oceněna i na ministerstvu zahraničí v USA; Zuzana Wienk nejznámější a nejcitovanější analytičky na slovenské mediální scéně; Zuzana Melicherčíková se pak nebála postavit korupčnímu jednání na univerzitě. Poslední oslovená Jana Teleki se po nespravedlivém obvinění sama věnuje porušování lidských práv osob v trestním řízení.
Anton Srholec
Autor: vydavatel recenzované knihy / Ľubo Bechný
Sokolův důchodce
Snad nejvíce mě zaujal hned první rozhovor s Antonem Srholcem, který zemřel v lednu letošního roku. Jeho osud se zdá být podobný Robertu Bezákovi. Srholec strávil deset let v uranových dolech v Jáchymově. Po propuštění odešel studovat do Říma teologii a byl zde řádně vysvěcen papežem Pavlem VI. na kněze. Později se vrátil do komunistického Československa, ale mohl dlouhá léta oficiálně působit jen jako kostelník. Po revoluci narazil na arcibiskupa Sokola, který ho odmítl vzít zpět do duchovní služby. "Arcibiskup Sokol za komunistov urobil kariéru, mně komunisti odpisali. Keď ma odmietol, cítil som sa být zranený a uražený," komentuje své tehdejší pocity Srholec. Nicméně dodává, že to bylo dobré a umožnilo mu to stát se svobodným člověkem. Česká i slovenská wikipedie jeho porevoluční trable s církevní hierarchií vůbec neuvádí, najdeme zde jen konstování o jeho odchodu do důchodu. Odchází ale kněží do penze v šedesáti letech, když papež zítra oslaví osmdesáté narozeniny a arcibiskup Sokol sloužil v úřadu až do svých šestasedmdesáti? Zapálení wikipedisté by si měli knihu koupit a heslo doplnit. Jako "důchodce" pak dokázal zvládat funkci prezidenta Konfederace politických vězňů a vedl ubytovnu pro bezdomovce, kde se jich vystřídalo okolo tisícovky. Až prorocká jsou pak Srholcova slova v závěru rozhovoru, kdy popisuje své představy nebe.."Poslední budou prvými... od toho, kto veľa dostal, sa bude veľa požadovať"...
Jaká jsou další jména lidí, kteří se nebáli vystoupit ze šedé zony a postavit se za pravdu a spravedlnost, nechme na zjištění čtenářů. Prozrazovat všechna tajemství se nemá. Vydavatel si v úvodu přeje, aby vybrané osudy odvážných osobností byly pro čtenáře posilou a povzbuzením k statečnému životu. Myslím, že se mu podařilo oslovit dalších "dvanáct", s jejichž životními příběhy stojí za to se seznámit.
Knihu lze zakoupit zde.
