Román Páté evangelium je strhující dramatický příběh o vině, hříchu, odpuštění a rozhřešení. Nejedná se o oddechovou četbu na dovolenou, knihou je třeba se prokousat. Odměnou je silný duchovní a emocionální zážitek.
Kniha představuje kombinaci detektivky, thrilleru a psychologického románu se složitě promyšlenou a pečlivě zpracovanou kompozicí. Autor propojil zajímavě přítomný děj s minulostí, skutečné události s fiktivními.
Příběh se odehrává v roce 2004 ve Vatikánu, na konci pontifikátu Jana Pavla II. Vypravěčem je řeckokatolický kněz Alex, učitel biblistiky, který má pětiletého syna Petra. Proto většinu situací vidí a prožívá jeho očima.
Vynořují se mu bolestné vzpomínky na nezvěstnou manželku, která od nich před několika lety odešla v těžké depresi. Čtenář z různých narážek a náznaků vytuší, že se dříve nebo později objeví.
Do domácnosti chodí vypomáhat a hlídat Péťu sympatická starší řeholnice Helena. Jinak tu ženy nehrají žádnou roli, nanejvýš jen jako řeholní sestry ve službách vysokých hierarchů. Přinesou na stůl, odnesou, uvaří, uklidí a stáhnou se zase do pozadí jako němé bezejmenné přízraky. Autorovi se podařilo, i když to asi nezamýšlel, zobrazit výstižně postavení žen v církevních strukturách. Z této stereotypní role nevybočuje ani sestra Helena, ale ta je aspoň součástí rodiny, má jméno a tvář.
Alexův starší bratr Simon se stal římskokatolickým knězem a vstoupil do diplomatických služeb Vatikánu. Zdá se, že tím sleduje nějaké skryté poslání. O církevní kariéru mu nejde, naopak dělá všechno pro to, aby si případnou kariéru pokazil. Disponuje impulzivností a fyzickou silou, konflikty řeší častěji pěstmi než duchovně.
Zajímavou postavu představuje Alexův a Simonův strýc, vatikánský kardinál Lucio, jemuž byli oba synovci po předčasné smrti rodičů svěřeni do péče. Prochází dramatickou osobní proměnou, anebo postupně odhaluje skryté složky osobnosti. Zpočátku nemastný neslaný církevní úředník, kterého víc než výchova pubertálních synovců zajímala péče o vatikánský rozpočet. Když se však Simon dostal do potíží, bojoval za něho jako lev, dokonce riskoval svou těžce vybudovanou kariéru, kvůli níž synovce zpočátku zanedbával.
Nejkrásnější a fascinující postavou románu je bezesporu Jan Pavel II. Autor zobrazil silným způsobem jeho pokoru a svatost. Zpočátku se ze zdravotních důvodů na veřejnosti neukazuje, ale často se o něm mluví, jeho osobní vliv všude vyzařuje. V závěrečné fázi příběhu se objeví, zpočátku jako bezmocná lidská troska, neschopna ani artikulované řeči. Přesto zasáhne do děje s mimořádnou duchovní silou.
Příběh začíná několik dní před mimořádnou výstavou, která má vrhnout nové světlo na původ a především pravost slavného Turínského plátna. Kurátorem výstavy je Ugo Nogara, Simonův a Alexův přítel. Jeho chorobná posedlost pravdou ho uvrhla do těžkého dilematu. Objevil v podzemní vatikánské knihovně záhadný rukopis Diatessaron, tzv. Páté evangelium, které vzniklo údajně spojením čtyř evangelií. Nové informace o Turínském plátně, které těsně před výstavou změnily nečekaně situaci. Toho večera zuřila v Římě silná bouře. Alex s Péťou čekají na Simona, který měl přiletět na výstavu z Turecka, zatímco sestra Helena chystá večeři. Péťa začíná být netrpělivý, protože strýček se někde zdržel. Pozorujeme zajímavé rodinné společenství tří celibátních osob s pozorností soustředěnou na dítě. Simonův telefonát ze zahrad papežského paláce Castel Gandolfa změnil dramaticky situaci. Ugo Nogara byl za záhadných okolností zavražděn. Od té chvíle oba bratry někdo sleduje, vyhrožuje jim a dožaduje se informací o Ugových objevech.
Malý Péťa situaci dětským způsobem komentuje. Diví se a nechápe, co se kolem něho řeší, tahá tatínka za kleriku a dožaduje se pozornosti i v nejdramatičtějších momentech. Jindy zase prožívá intenzívní strach. Nečekaně se vynoří Alexova nezvěstná manželka a Alex musí navíc řešit citové a vztahové problémy.
Do toho přišla zpráva, že vražda nebude souzena podle světského, ale kanonického práva. Četla jsem názor čtenáře, že kniha popisuje soudní proces zbytečně podrobně a může zajímat nanejvýš církevní právníky. Myslím si, že právě pro ně, protože disponují určitými znalostmi a informacemi, může být méně zajímavá. Jako neodborník jsem žasla, co může způsobit převedení případu spadajícího pod trestní a sekulární právo do kanonického řízení. Navíc zde vystupují různé typy osobností, které v této mezní situaci projevují svůj skutečný charakter.
Jiní čtenáři tvrdí, že kniha je nečtivá, rozvláčná, plná zbytečných detailů. Některé pasáže jsou náročné, ale zároveň nabité zajímavými informacemi. Text je navíc výrazově bohatý, zrakově, zvukově i emocionálně.
Je pravda, že obsáhlá kniha vyžaduje čas, trpělivost a soustředění, které dnešní čtenáři postrádají. To už ale není problém autora.
Ian Caldwell: Páté evangelium. Portál 2016