Kardinál Duka v křížku s Lidlem

Ilustrační foto: kostel na ostrově Santorini
Autor: Pixabay.com

Německý obchodní řetězec Lidl na obalech řeckých specialit značky Eridanous již od roku 2014 zveřejňuje vyobrazení kostelů z ostrova Santorini bez křížů (např. leták z dubna 2016, nebo leták z května 2015). Na obalech některých výrobků chyběly kříže již dříve (např. smetanový bílý jogurt značky Milbona v letáku z července 2013). V úterý 29. srpna 2017 na tento fakt upozornil zákazník Antoine belgické noviny RTL Info, které ve zprávě vydané ve čtvrtek 31. srpna zveřejnily také omluvné vyjádření vedení řetězce. V pátek 1. září odpoledne o kauze informovala česká média, což vzápětí vyvolalo téměř hysterickou reakci zaměřenou proti Lidlu. Intenzita reakce nad absencí křížů na kostelech byla překvapivá v zemi, jejíž obyvatelé vykazují největší lhostejnost vůči náboženství (srov. výzkum Pew Research Center zveřejněný v květnu 2017), kde se církve dlouhodobě řadí k nejméně důvěryhodným institucím veřejného života (cca 20-25 %, odkaz:), kde se většina diváků směje karikované postavě kněze ve filmech (např. v sérii Slunce, seno... režiséra Zdeňka Trošky) a kde se řada lidí nezdráhá v internetových diskusích nadávat „hamižným černoprdelníkům“. Obchodní řetězec Lidl již v lednu 2017 čelil kritice, když ve svém letáku publikoval snímky černošského modela. Takové hysterické reakce ukazují na vypjatou situaci ve společnosti a poměrně snadnou manipulovatelnost. Kreativní stratég a designér Adam Hrubý k tomu uvedl: „Rozruch je divoká energie, se kterou umí dobrý taktik pracovat. Vzrušení lidé jednají zkratkovitěji a dají se jednodušeji přesvědčit k činům. V klidném stavu lidé velmi neradi riskují, šetří síly, nedělají neuvážené věci a přirozeně se vyhýbají změně. Abyste lidi přiměl něco dělat: volit, nakupovat, bojovat, musíte jim dodat extra energii. Vzrušení můžete buď sám stvořit, nebo můžete využít vzrušení už existujícího a využít jej pro své účely. Jakmile přemostíte racionální uvažování, máte v rukou tlačítka na ovládání lidí.“

Hořká chuť ze světa místo Kristovy lásky 

Ke kauze se vyjádřil také pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Dne 2. září zveřejnil otevřený dopis velvyslanci Řecké republiky v ČR a následující den příspěvek na svém blogu. Místo uklidnění situace přilil pomyslný olej do ohně. Ve svých vyjádřeních nezohlednil, že se obchodní řetězec Lidl od začátku a opakovaně omlouval. Nehledě na skutečnost, že výrobky Lidlu jsou bez křížů již několik let. V obou vyjádřeních situaci vyhrocuje tvrzením, že úpravy fotografií jsou jen začátkem: „Zakrátko může dojít k odstraňování skutečných křížů i z kostelů.“ V dopisu velvyslanci kardinál vyjádřil pocit „hořké chuti z toho, v jakém světě žijeme“. Ve svém příspěvku na blogu celou záležitost považuje za „příznak hluboké choroby“. Oba texty jsou zřejmě více svědectvím o truchlivém rozpoložení stárnoucího člověka než vyjádřením biskupa pastýře, který má být mezi lidmi především svědkem Kristovy lásky (viz CIC kán. 383 § 4). Zdá se, že kardinál věnuje více pozornosti znepokojujícím zprávám, které s oblibou šíří propagandistické servery, než četbě evangelia. O tom svědčí např. tvrzení na blogu, že v řadě zemí západní Evropy se údajně už nesmí posílat pohlednice s nápisem „Veselé Vánoce“, ale jen „Veselé svátky“, že radnice odmítají na náměstích stavět vánoční stromy, protože je to křesťanský symbol. Ve skutečnosti se jedná o nepravdivou zprávu (tzv. hoax) v souvislosti s diskusemi o vánočním stromku v Bruselu. Diskuse se v některých případech vedly o jesličkách, což je na rozdíl od stromku skutečný křesťanský symbol Vánoc.

Pokrytectví a populismus

Dopis řeckému velvyslanci je ukázkou absurdity a pokrytectví. V úvodu pan kardinál uvedl, že se připojil k těm, kdo vyjádřili Řecku sympatie v souvislosti s akcí obchodního řetězce Lidl. Ve skutečnosti drtivá většina reakcí směřovala proti Lidlu a nikdo kauzu neinterpretoval jako útok proti Řecku. Několik let fungující obchodní praxi pan kardinál označil za „bezprecedentní a nekulturní akt“. Když Řecko řešilo skutečné problémy, ať už v souvislosti s finanční krizí nebo s přílivem uprchlíků, nevím o tom, že by kardinál Duka reagoval podobným vyjádřením solidarity. Naopak svými vyjádřeními přispíval k obavám z přijímání uprchlíků, což v důsledku znamenalo ignorování naléhavého problému Řecka.

Není to zdaleka poprvé, co se pražský arcibiskup vyjadřuje k aktuálním otázkám nekompetentně a populisticky. V souvislosti s loňskou vraždou francouzského kněze Jacquese Hamela následovala celá řada takových vyjádření (viz článek Vrtěti kardinálem?). V exkluzivním novoročním rozhovoru kardinála se synodním seniorem ČCE Danielem Ženatým z kardinálových úst zazněla klasická populistická „protimerkelovská legenda“, když uvedl, že ona může za uprchlickou krizi. Skutečným důvodem této krize byla válka v Sýrii a neschopnost Maďarska a dalších států reagovat na již přítomné uprchlíky. Chybou, kterou Merkelová později přiznala, bylo naopak dlouholeté přehlížení problémů s uprchlíky a ponechání států jako Itálie a Španělsko dlouhou dobu bez pomoci.

Pokrytecky působí kardinálovo horlení na adresu falšovatelů dějin, když ho srovnáme s opatrným vyjádřením, kterým se zastal novináře Ferdinanda Peroutky, terče systematického falšování ze strany jeho hradního souseda. Stejně tak, když prezident Zeman vloni označil kněze Tomáše Halíka hanlivým výrazem „flanďák“, pražské arcibiskupství mlčelo a o týden později tehdejší šéf protokolu prezidentské kanceláře Jindřich Forejt četl při bohoslužbě na Velehradě zdravici prezidenta. Přiživit se na vlně momentálního iracionálního rozhořčení vůči zahraničnímu obchodnímu řetězci, který se omluvil a slíbil nápravu, je mnohem jednodušší, než se ohradit proti arogantnímu a mstivému vystupování pana prezidenta. Zřejmě není třeba dodávat, že prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na svém twitterovém účtu kritizoval Lidl a sdílel kardinálův dopis řeckému velvyslanci. Oba členové místní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu v Lidicích opět ukázali, že k sobě mají blízko. 

Větší obezřetnost před volbami 

Bylo by na místě, aby pražské arcibiskupství šetřilo s podobnými vyjádřeními, zbytečně nezatahovalo katolickou církev do propagandistických kampaní a svojí nekompetencí ještě více nediskreditovalo důvěryhodnost církve. S ohledem na blížící se parlamentní a prezidentské volby je možné očekávat, že množství různých kampaní a neověřených zpráv bude přibývat. Bude potřeba více obezřetnosti a moudrosti nejen na pražském arcibiskupství.

Autor je členem římskokatolické církve a asistentem na Ekumenickém institutu Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.