Papež a migranti. Mnohá nedorozumění? Sedm otázek a odpovědí

Papež František
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons

V neděli 14. ledna slavil papež František v rámci Světového dne migrantů bohoslužbu s uprchlíky. Právě jejich otázku postavil do středu svého pontifikátu, a to i s rizikem, že mu neporozumí ani sami katolíci.

Je František pro bezpodmínečné přijímání uprchlíků?

Papež František kráčí ve stopách svých předchůdců a hájí široké pojetí přijímání, což však neznamená, že neklade podmínky. Uznává, že „vláda musí problém řešit s ctností hodnou vládce, tedy s moudrostí.“

Proč nepreferuje křesťanské uprchlíky?

V dubnu 2016 se někteří podivili, že z Lesbu přivezl jen muslimské uprchlíky. Ale papež tuto neděli znovu zdůraznil, že přijetím jakéhokoliv cizince, migranta nebo uprchlíka „se pokaždé setkáváme s Ježíšem samotným.“

Proč se papež míchá do politiky?

Jak často kontrují jeho pomlouvači, papeži nepřísluší se vměšovat do záležitostí, jež spadají do gesce suverénních států. František nevstupuje do vnitřního procesu, jež řídí směřování jednotlivých zemí, ale poukazuje na obecnější, biblickou výzvu. „Skutečné setkání s druhým nekončí jen jeho přijetím, ale zve nás ke třem dalším krokům […] chránit, podpořit a začlenit. […]Toto opravdové setkání s Ježíšem přináší spásu, kterou musíme ohlašovat a přinášet všem, jak nás učí apoštol Ondřej. Poté co mu oznamuje: ,Nalezli jsme Mesiáše,‘ (J 1, 41), Ondřej přivede Petra k Ježíšovi, aby se s ním mohl sám setkat.“

Dokáže argentinský papež vnímat evropskou realitu do důsledků?

Samozřejmě je papež František – sám syn přistěhovalce – poznamenán svým argentinským původem, neboť vyrůstal v rozmanité společnosti tvořené především imigranty. Nicméně jeho cesta k jezuitům, tedy ke kongregaci, jež je na zemi vůbec nejrozšířenější, spolu s častými kardinálskými cestami do Říma, mu umožnily získat dost široký náhled na svět…
Navíc si jistě nic nenalhává. „Není hřích pochybovat nebo mít strach. Ale hříchem je, když necháme strach, aby podmínil naši odpověď, aby vedl k odmítnutí setkání s druhým.“  

Neumenšuje František dopad kulturního šoku daného zvyšujícím se počtem muslimů v Evropě?

František pochází ze země, kde islám téměř neexistuje. Pochybil tedy, když vynášel do nebes muslimy přicházející v masách na evropské území? „Poznat a přijmout znamená pro nově příchozí poznávat a respektovat zákony, kulturu a tradice země, která jim otevřela náruč,“ podtrhl ve své nedělní homilii. Jistě si je tedy vědom tření, jež může soužití různých etnik a náboženství způsobit, zároveň nese coby imigrant vlastní zkušenost.

Proč spíše nepovzbuzuje migranty, aby zůstali doma?

Jestliže papež považuje „právo moci emigrovat“ za nedílnou součást lidské důstojnosti, se stejným zápalem bude hájit „právo nemuset emigrovat“.

Zapomněl papež na společné dobro všech států a na jejich právo stanovit imigraci hranice?

V linii svých předchůdců zdůrazňuje, že emigrace patří mezi „právo každé lidské bytosti“. Už Pavel VI. uznal, že imigraci regulují státy, nicméně vždy s ohledem na „vážné a objektivně založené pohnutky, jež jsou dále závislé na společném dobru.“

 

Zpracováno podle La Croix a francouzské verze Vatikánského rozhlasu