Seznamka
Ilustrační foto. Katolický kostel v čínském městě Chengdu
Autor: Wikipedia.org / Hallelujahgod / Wikimedia Commons
Čína a Vatikán se chystají uzavřít historickou dohodu, která se týká jmenování biskupů, napsala BBC. Podle vatikánských zdrojů ji podepíší do několika měsíců. Pokud ji skutečně uzavřou, bude to znamenat průlom ve vzájemných vztazích. O co ale skutečně jde a jaký bude mít dohoda dopad na deset milionů čínských katolíků?
Vztahy mezi Vatikánem a Pekingem jsou napjaté kvůli sporu, kdo může v Číně jmenovat biskupy, píše BBC. Peking nejprve v roce 1951 přerušil s Vatikánem diplomatické styky a mnoho čínských katolíků se za vlády Mao Ce-tunga stáhlo do podzemí. Veřejně začali praktikovat až v 80. let, kdy začalo být náboženství znovu tolerováno.
Dnes si čínští katolíci musejí vybrat, jestli se přidají ke státní církvi (Čínské sdružení vlasteneckých katolíků), kterou v roce 1957 založila komunistická strana, anebo zda budou praktikovat v podzemní církvi. Ta uznává jako nejvyšší autoritu papeže, kdežto čínská státní katolická církev se odmítá Vatikánu podřídit.
V současné době v Číně působí zhruba 100 biskupů. Některé z nich dosadil Peking, jiné jmenoval Vatikán, další neformálně schválili jak papež, tak čínská vláda.
Nyní podle všeho nastává obleva ve vzájemných vztazích, napsala BBC. Papež František minulý rok veřejně prohlásil, že by rád jel do Číny, "jakmile se mu jen dostane pozvání". Dodal, že doufá "v možné zlepšení vztahů s Čínou". Představitelé Pekingu a Vatikánu se kvůli sporu ohledně jmenování biskupů setkali od roku 2016 nejméně čtyřikrát, uvedla čínská státní média.
Papež bude mít podle připravované dohody právo o jmenování čínských biskupů rozhodovat, napsala agentura Reuters s odvoláním na zdroje z Vatikánu. Pekingu zase dohoda s Vatikánem umožní větší kontrolu nad podzemní církví.
Současně by obecně stoupla prestiž Číny: světová velmoc na vzestupu by jednala v součinnosti s jednou z nejvlivnějších světových církví. Symbolicky by dohoda znamenala první sblížení Vatikánu a Pekingu za více než půl století.
Vatikán je jediný evropský stát, který formálně udržuje diplomatické styky s Tchaj-wanem, připomíná BBC. Není jasné, zda by na to měla dohoda nějaký dopad.
V Číně je nyní kolem deseti milionů katolíků. Není sice jisté, jak by tuto náboženskou komunitu taková smlouva ovlivnila, ale ozvaly se i skeptické hlasy. Pronásledování činských křesťanů se nepřímo týká i České republiky, kde již dva roky čeká na udělení azylu skupina věřících z Číny, a nedávno agentury přinesly zprávu o demolici kostela.
Hongkongský kardinál Joseph Zen minulý týden Vatikán za pokusy navázat diplomatické vztahy s Čínou kritizoval. Obvinil katolickou církev, že nutí činné biskupy odejít do penze, aby po nich mohli nastoupit lidé vybraní Pekingem. "Myslím si, že Vatikán zaprodává katolickou církev Pekingu? Ano, rozhodně!" napsal hongkongský kardinál na facebooku.
Jiní do chystané dohody vkládají naděje. Belgický kněz Jeroom Heyndrickx, který se čínským katolíkům snaží pomáhat už 60 let, uvedl, že Peking "je připraven vést dialog". "Po 2000 let byl čínský císař zároveň i hlavou církve. Ale Čína se změnila a změnila se i církev - a to skýtá novou příležitost tomu, aby spolu vedly úspěšný dialog," řekl Heyndrickx BBC.
