Americký ministr spravedlnosti Jeff Sessions na sebe nedávno strhl pozornost svým citátem z 13. kapitoly Listu Římanům ohledně poslušnosti vládnoucí moci. Tisková mluvčí Sarah Sanders se pak připojila s výrokem, že vynucování dodržování zákona je jednáním v souladu s Biblí. Zmíněné výroky padly v souvislosti s rozdělováním rodin migrantů zadržených na hranicích v době, kdy se ozývaly čím dále razantnější protesty proti násilné separaci dětí od jejich rodičů. Trump vehementně hájil tuto nekompromisní politiku, aby po pár dnech usoudil, že to není úplně dobrý nápad, a kontroverzní praxi zrušil.
V řadách Trumpových odpůrců okamžitě zavládlo zděšení z náboženského fundamentalismu a padaly dokonce výroky o americkém chalífátu (The Guardian). Pro Američany se nejedná o nic nového. Biblický argument byl s oblibou používán k obhajobě otroctví v druhé polovině devatenáctého století. V Evropě zní silně nepatřičně, a to s ohledem na stále ještě historicky nedávnou zkušenost s nacismem a komunismem. Pořád ještě existuje v živé paměti obhajoba nacistů zaštiťujících se povinností dodržovat tehdy platné zákony.
Současná americká politická scéna neprožívá žádné náboženské vzedmutí, jak by se snad mohlo zdát podle zvolené rétoriky. Jedná se o čistě účelová tvrzení nepřesahující horizont špičky vlastního nosu. Jak komentuje jezuita James Martin SJ, titíž křesťané obhajující rozdělování rodin imigrantů s poukazem na poslušnost platného zákona, nemají žádný problém s tím, aby bojkotovali zákony povolující potrat nebo manželství homosexuálů. Tvrzení o biblické poslušnosti zákonu pro ně platí jen tehdy, když se jim hodí jako klacek proti imigrantům. Ignorují totiž všechny biblické výroky ve prospěch migrantů. Bible obsahuje řadu výroků vybízejících k ochraně přistěhovalců, často s poukazem na zkušenost Izraelitů s pobytem v Egyptě (např. „Cizinec, který s vámi sídlí, bude pro vás jako krajan a budeš ho milovat jako sebe samého, neboť jste byli cizinci v egyptské zemi“ Lv 19,34).
Nakonec po ostré kritice sám Trump podepsal dekret, kterým zrušil dosavadní rozdělování rodin uprchlíků. Evidentně tedy o žádný biblický fundament nešlo, ale jen o nehumánní praxi, která ostatně byla výrazně kritizovaná i americkými biskupy. Pro křesťany je velmi smutnou vizitkou, pokud účelově vytrhnou jeden výrok na podporu chování, které je v rozporu s láskou k bližnímu a se soucitem s chudými a trpícími. Odpověď na toto počínání ostatně mohou nalézt přímo v evangeliu: „Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského“ (Mt 5,20).
Autorka je právnička