Láska je především tiché naslouchání. Milovat znamená nazírat

Zdeněk A. Eminger
Autor: archiv autora

Je 31. července 1944, 8:45h ráno. Z korsického letiště v Borgu startuje americký Lightning P-38/F-5B ve verzi upravené pro fotografování. Má to být jeho úplně poslední let. Let pilota legendární formace 2/33. Let nad krajinou, kterou miluje. Let nad Grenoblem a Annecy. Benzín mu vystačí na šest hodin. V půl třetí odpoledne ještě není zpátky. Čeká se do večera. Havaroval už tolikrát. Třebas se zachránil jako tenkrát na poušti, při dálkovém letu, v Andách. Čekají kamarádi. Čeká Consuela. Čeká jeho maminka, sestra, přátelé.

8. března 1950 vyjde armádní rozkaz tohoto znění: „Zahynul hrdinskou smrtí při návratu z dálkového průzkumného letu nad vlastí obsazenou nepřítelem.“ In memoriam je mu udělen Válečný kříž s palmovou ratolestí. V roce 1988 je v moři poblíž Marseille nalezen jeho identifikační náramek a o dva roky později i část vraku jeho letadla. Zmizel. Rozplynul se. Vstoupil do věčnosti. Spisovatel, letec, voják – Antoine de Saint-Exupéry.

Jsou knihy, které zestárnou už ve chvíli, kdy vycházejí z tiskárny. Jsou knihy signované titulovanými jmény, které nikdo nečte. Jsou knihy, které se zdají být věčné. Exupéryho život a dílo inspirovaly milióny čtenářů po celé planetě. Všechno, co napsal, se dosud vydává. Občas se objeví nějaký dopis, nové svědectví, pozoruhodná literárně-historická studie. Když se řekne Malý princ, okamžitě vám před očima vyvstanou jeho originální něžné kresby a příběh malého chlapce, lišky a růže, který má v sobě řadu biblických, prazákladních motivů. Exupéry, rodem francouzský šlechtic, je dítě 20. století se všemi výšinami i pády. Ví, co to je chudoba i chvilkové bohatství. Ví, co to je přijít o domov a nikdy ho už nenalézt. Ví, co to je válka i mír. Ví, co to je život i smrt nejbližších. Ví, co to znamená živořit po hotelech i potkávat se s nejmocnějšími lidmi světa. Miluje ticho pouště a zahradu v Saint-Maurice-de-Rémens. Ví, jak chutnají velká města, od Paříže přes Afriku po New York. Ví, co to je přátelství, manželství, partnerské vztahy. To, co ve vztazích zažíváme my, zažíval i on. Věděl, že život i vztahy, do nichž jsme vrostli, občas zabolí. Ze ztrát a bolesti – ale nejen z nich – vzniklo dílo, které přetrvá.

Láska je především tiché naslouchání. Milovat znamená nazírat

Antoine de Saint-Exupéry
Autor: www.moderni-dejiny.cz

Saint-Exupéry se nedá zařadit do kolonky křesťansky orientovaných autorů asi tak jako americký básník Robinson Jeffers. Jeho knihy jsou přesto charakteristické hledáním osy života, harmonie, lásky a ctností. To všechno je Exupéry sám. Exupéry filozof. Exupéry teolog. Exupéry člověk. Minete-li v životě stovky brožurek o tom, kterak se stát zbožným křesťanem, nepřijdete o nic. Šetřete svůj čas, šetřete své oči a vracejte se k myšlenkám, za které autor ručil vydaností svého života. Na Saint-Exe platí slova jeho francouzského kolegy, básníka Charlese Péguyho, který řekl: „Jako se křesťan připravuje na smrt, připravuje se moderní člověk na důchod.“ Exupéry, zdá se, s důchodem nepočítal. Zemřel ve 44 letech. Zaobíral se sice myšlenkou vstoupit po válce do kláštera, ale to spíš proto, aby došel ztišení a mohl se svojí ženou Consuelou, kterou miloval, zkusit znovu žít. Do náručí ostatních žen padal Antoine docela často, a to nikoliv z důvodů sexuálních, ale z bolesti a pro to, aby u nich našel cosi jako mateřské pohlazení, útěchu, bezpečí. Milovaly ho všechny. Lidé, s nimiž přišel do styku, o něm i při jeho velké postavě hovořili jako o skromném člověku. Hlavní vliv na něj mělo jeho šťastné dětství, rodina, letecký křest i abbé Sudour, ztráta domova, obě války, jeho milovaná Francie, létání, láska, deziluze z politiky i moderního světa, v němž by stálo za to být snad jen zahradníkem.

Jako křesťané bychom od něj měli odezírat jeho statečnost a energii, s níž vyšel vstříc darům, jímž ho obdařil Bůh. Církev lidi jako Exupéry zoufale potřebuje. „Zjev se mi, Pane,“ napsal. „Všechno je tak těžké, když člověk ztratí Boha. Milovat neznamená hledět jeden na druhého, ale pohlížet společně stejným směrem.“ Co jste vy sami zažili ve svém Nočním letu, co viděli v Zemi lidí, jaká je vaše Citadela a kdo je váš Malý princ?

 

Autor je křesťanský teolog, vycházející z katolicky orientovaného prostředí, inspirovaný českým evangelickým porozuměním a světem umění.