Vztah k odlišným lidem a skupinám vypovídá o nás samých

Lenka Kateřina Tetivová
Autor: archiv autorky

Děkuji panu  psychologu Daliborovi Špokovi za skvělou analýzu polemiky Ronalda Němce, v níž upozorňuje na řadu stereotypů a kognitivních omylů, jichž se autor dopustil a které pokládá za racionální argumenty.  Nejde ani tak o kritiku autora polemiky, jako spíše o to, abychom si uvědomili, že k takto zjednodušenému černobílému vidění má sklon většina z nás. Diskuze se týká LGBT manželství, ale zasahuje do širší problematiky - jak vnímáme druhé, kteří jsou v něčem odlišní, jak je respektujeme a jak s nimi komunikujeme.

Jsme různé typy osobností, žijeme ve specifických situacích, patříme do určitých sociálních skupin, které se od sebe liší. Odlišnost a rozmanitost existují i uvnitř každé skupiny - jak na to autor analýzy upozornil. Mnohem víc nás však spojuje. Všichni toužíme po přijetí a uznání, řešíme podobné problémy, máme podobné starosti.

Zarazilo mě tvrzení Ronalda Němce, že LGBT komunita a jedinci singles jsou méně zodpovědní, méně produktivní, méně užiteční než ti, kdo vychovávají děti. Že si chtějí jen užívat a vytváří pouze spotřebu. Autor na druhé straně chválí svého kadeřníka gaye, že odvádí dobrou práci. Tím si trochu odporuje a zároveň nepřímo potvrzuje, že pracovitost, zodpovědnost a jiné kvality nesouvisí se sexuální orientací ani počtem zplozených dětí. Učitelky musely do roku 1919 dodržovat celibát, aby se své profesi věnovaly plně. Někteří umělci a vědci se zřekli rodinného života, protože viděli své poslání jinde. Bylo jim jasné, že obojí by nezvládli. Zvláštní kategorii tvoří katoličtí kněží, řeholníci a řeholnice. Ježíš řekl sv. Faustyně Kowalské - jak se dočteme v jejím Deníčku - že tento svět dosud existuje jen díky modlitbám zasvěcených osob. Zasvěcené osoby se rodí a formují většinou v katolických rodinách. Manželský a zasvěcený stav představuje tedy dvě spojité nádoby, nikoliv dvě antagonistické skupiny s odlišným životním stylem, stojící proti sobě. Každý člověk bez ohledu na životní stav a počet zplozených dětí má svou důstojnost, svoje poslání, je povolán vytvořit něco hodnotného, obohatit něčím novým svět. Nakolik svoje určení naplnil, nebude posuzovat autor polemiky. Poslední slovo nebudou mít ani studie a statistiky – i kdyby nějaké na toto téma skutečně existovaly a jejich výsledky mluvily v neprospěch jmenovaných skupin. Souhlasím s Daliborem Špotem, že Ronald Němec tímto výrokem překročil meze citlivosti a slušnosti. Nejen to - přisvojil si atribut Boží vševědoucnosti.

Některým vášnivým bojovníkům za pravdu a právo a ochráncům církve by prospělo trochu přibrzdit a místo emocí zapojit rozum. Odložit negativní filtry, skrze které vnímají každého, kdo se nějak liší, jako méně hodnotného nebo dokonce nebezpečného škůdce, který myslí jen na nízké věci a páchání zla. Jak autor analýzy zdůraznil, podobné diskuze o jakékoli skupině, kterou vnímáme jako „ty druhé“, říká mnohem více o diskutujících než o diskutovaných. Naše postoje k homosexuálům, rozvedeným katolíkům a jedincům singles tvoří pouze vrchol ledovce. Ve skutečnosti jsou zrcadlem a odrazem nás samých a našich vzájemných vztahů. Pokud se někteří křesťané nerespektují a nepřijímají mezi sebou navzájem, těžko budou respektovat a přijímat jedince z jiných skupin. 


Autorka je zasvěcená panna, spisovatelka a publicistka