Synodální cesta katolické církve v Německu

Ilustrační foto
Autor: Wikipedia.org / Creative commons

Po jednání DBK (Deutsche Bischofskonferenz) v Lingen na jaře 2019 se němečtí biskupové rozhodli pro tzv. „synodální cestu“. Jedná se o široké setkání německých teologů, které by mělo nastartovat reformní proces. Ten má německé katolické církvi pomoci získat zpět ztracenou důvěru, otřesenou především (ale nejenom) sexuálními skandály. Témata setkání jsou čtyři: zneužívání moci, katolická sexuální morálka, celibát a úloha ženy v církvi. „Synodální cestu“ pořádá DBK (Deutsche Bischofskonferenz) spolu s ZdK (Zentralkommitee deutscher Katholiken), není tedy záležitostí biskupů, nýbrž biskupů, kněží i laiků dohromady. Bude mít několik plenárních zasedání, přičemž první se má uskutečnit ve dnech 30. ledna až 1. února 2020 ve frankfurtském dómu sv. Bartoloměje (nad Mohanem). Synodální cestě předchází přípravná „společná konference“ DBK a ZdK toto září ve Fuldě a vlastní proces Synodální cesty odstartuje na 1. neděli adventní.

„Synodální cesta“ německé církve vzbuzuje od začátku mnoho pozornosti nejen v Německu. Ne všichni biskupové sdílejí naděje, které do společného jednání vkládají především laici kolem ZdK. Zhořelecký biskup Wolfgang Ipolt varuje před „nadměrným očekáváním“, které si prý představuje obnovu církve ze dne na den. Michael Seewald, teolog dogmatiky z Münsteru, si myslí, že Synodální cesta může maximálně „upustit páru“, nikoliv přinést skutečné reformy. President německého svazu charity (Deutscher Charistasverband) Peter Neher upozorňuje, že čtyři připravovaná témata neřeší zásadní otázku, jak má církev obstát v moderním digitálním a pluralitním světě. Nejhlasitější obavy vyslovuje kardinál Reiner Maria Woelki. Podle něj Synodální cesta znamená mimořádné riziko schismatu a vzniku německé národní církve. Němečtí katolíci dostali od papeže Františka 29. června 2019 dopis adresovaný „putujícímu lidu v Německu“, v němž má František vyjadřovat svoji podporu. Kardinál Woelki nicméně v listu naopak spatřuje varování před schismatem, neboť František německé katolíky prosí, aby zůstali v jednotě s univerzální církví. 

Připravovaná Synodální cesta má mezi německými biskupy a teology i mnoho zastánců. Mohučský biskup Peter Kohlgraf hájí plánovanou Synodální cestu před kritikou z konzervativních pozic. Církev podle něj reformní proces naléhavě potřebuje. Synodální cesta nevznikla z libovůle a rozmaru, ale na pozadí těžkých zločinů katolické církve ve vlastních řadách. Schismatické nejsou rozhovory o daných tématech, nýbrž domněnka, že takové rozhovory je nutné potlačit. Cílem není ani vznik německé národní církve, ani muzeum, v němž bychom uchovávali a čas od času oprašovali památky minulosti. President ZdK Thomas Sternberg viní kritiky synodálního procesu z toho, že podle nich církev žádné změny nepotřebuje a současné problémy prý pramení pouze z nedostatku zbožnosti a selhání několika jednotlivců.

Zatím největší rozruch způsobil kritický dopis prefekta kongregace pro biskupy kardinála Marca Ouelleta, adresovaný předsedovi DBK kardinálu Reinhardu Marxovi. Plánovaná Synodální cesta německých katolíků musí být „efektivní a v souladu se světovou církví“. Dopis datovaný 4. září reagoval na návrh stanov Synodální cesty a odvolával se na červnový dopis papeže Františka, který ovšem zastánci Synodální cesty chápou jako jasnou podporu. Zjevně je tedy onen Františkův dopis jak odpůrci, tak příznivci synodálního procesu interpretován ve prospěch vlastního (odlišného) stanoviska. DBK reagovala na Ouelletovu intervenci prohlášením, že jeho kritický dopis se vztahoval k návrhu stanov, který byl mezitím aktualizován, a kritizované pasáže (týkající se závaznosti závěrů Synody) už vypadly. Kardinál Marx se v rozhovorech ve Vatikánu pokusí případná další nedorozumění odstranit.

Velmi ostře zkritizoval námitky Vatikánu vůči Synodální cestě essenský generální vikář Pfeffer. „V Římě očividně ještě nepochopili, v jak obrovské krizi se církev nejen v Německu, ale na celém světě nachází,“ uvedl na svém FB profilu. Zástupci DBK a ZdK poslali v polovině září papeži Františkovi společný dopis, v němž uvádějí, že postupují podle intencí, které František v červnu „putujícímu lidu v Německu“ vyslovil. Sám kardinál Marx odmítl kritiku Vatikánu vyslovenou kardinálem Ouelletem s poukazem na to, že by bylo účinnější, kdyby kurie místo zasílání kritických dopisů usilovala o dialog.

Matthias Drobinski, redaktor Süddeutsche Zeitung, hodnotí dosavadní neshody mezi kurií a německými katolíky tak, že k Synodální cestě jistý konflikt s Římem patří. „Kdo ještě hledá doklad o tom, že autoritářský klerikalismus se v katolické církvi těší nejlepšímu zdraví, tady ho má. Je to dopis, kterým kuriální kardinál a prefekt kongregace pro biskupy Marc Ouellet svým německým souvěrcům velmi nepříznivě vzkazuje: když už musíte diskutovat o budoucnosti své církve, tak si nemyslete, že dospějete k něčemu významnému. - Ani slovo o důvodu, který celý proces podnítil, o dramatické ztrátě věrohodnosti kvůli sexuálním skandálům. Ani slovo o tom, že papež František církev v Německu povzbudil k tomu, aby o budoucnosti církve svobodně diskutovala. O celibátu, o kněžství pro ženy, o sexuální morálce a mocenských strukturách v církvi už bylo řečeno dost. Pokud němečtí biskupové i laici této hrozbě z Říma ustoupí, je Synodální cesta mrtvá ještě dřív, než začala. Katolická církev v Německu musí jasně říci, za čím stojí a jakou má vizi o své věrohodnosti. K tomu potřebuje i usnesení; nezávazné tlachání je ztrátou času a energie.“