Světlá budoucnost

Projekt byl vlajkovou lodí podnikatelských projektů, které arcibiskupství rozjelo po majetkovém narovnání státu s církvemi
Autor: Clarafutura.cz

Na portálu Seznam.cz se nedávno objevila zpráva o tom, že Arcibiskupství pražské bude nejspíše prodávat čtyřhvězdičkový hotel Chateau Clara Futura (Světlá budoucnost) v Dolních Břežanech. Projekt byl vlajkovou lodí podnikatelských projektů, které arcibiskupství rozjelo po majetkovém narovnání státu s církvemi. Když ho v září roku 2018 kardinál Duka slavnostně otevíral, zveřejnilo o tom Tiskové oddělení České biskupské konference příspěvek, ve kterém uvedlo, že arcibiskupství do oprav objektu investovalo „250 milionů Kč. Prostředky na tuto rozsáhlou dvouletou renovaci celého areálu arcibiskupství získalo z prodeje břežanských historických pozemků pro vědecké kapacity zdejšího technologického centra.“ Hotel byl ale podle dostupných informací ztrátový, což ostatně dokládá dokládá i čerstvé vyjádření tiskového mluvčího Jiřího Prinze, který přiznal, že “je zřejmé, že do budoucnosti bude třeba nastavit novou strategii, o které v tuto chvíli není rozhodnuto, a všechny možnosti jsou otevřené”. Definitivně provozu hotelu zlomila vaz koronavirová krize. Na webových stránkách objektu se nyní dočteme pouze stručné sdělení, že hotel je momentálně uzavřen. Zda to byla právě ztrátovost břežanského čtyřhvězdičkového luxusního ubytovacího zařízení, co před časem vedlo pražského arcibiskupa k tomu, že se pro mnohé překvapivě náhle rozloučil i s dlouholetým hlavním ekonomem kurie Karlem Štíchou, se můžeme jen domýšlet.

Interiér hotelu
Autor: Clarafutura.cz

Nechci zde vést polemiky o tom, zda má církev provozovat luxusní ubytovací zařízení, či nikoliv. Předpokládám jen, že než arcibiskupství investovalo do nějakého projektu čtvrt miliardy korun, zadalo si před tím odpovídající průzkum trhu, stejně jako ekonomickou a marketingovou strategii. Ale i ty nejlepší podnikatelské plány mohou přijít vniveč, tím spíš v situaci, kdy svět zasáhne globální pohroma, jakou pandemie COVID-19 bezesporu je.

Jako člověk pracující v médiích, který se roky o církve profesně zajímá, jsem ale smutný z toho, jakým způsobem se o podobně závažném problému dozvídají – nebo spíše nedozvídají – ti, kterých se čtvrtmiliardový finanční propadák bezprostředně týká, totiž věřící pražské arcidiecéze. Mnohokrát jsem od našich biskupů v minulosti slyšel, že církev, to nejsou jen biskupové, to jsme my všichni. Častokrát to byla reakce na kritická vyjádření v tom smyslu, že církev dělá špatně to či ono. Církev, to jste i Vy, říkávali a šikovně tak odclonili kritické poznámky na svou adresu… Dobrá tedy, jsme – li církev my všichni, mělo by to platit i při podobných neradostných událostech. Jako církev bychom měli být po pravdě a neprodleně informováni o tom, co se konkrétně stalo, kdo za to nese odpovědnost, zda existuje podezření na nějaké protiprávní jednání a jaké z celé věci budou vyvozeny důsledky - včetně těch osobních. Ve smyslu Kán. 1277, který stanoví, že „diecézní biskup je povinen projednat s ekonomickou radou a se sborem poradců věci majetkové správy, které jsou závažnější vzhledem k ekonomické situaci diecéze“, není ostatně tak složité tyto osoby předpokládat…  

Přihlédneme-li k tomu, že nás díky pandemii téměř s jistotou očekává hluboká ekonomická recese a že významný podíl navrácených církevních lesů padl za oběť kůrovcové kalamitě, nebude zřejmě Chateau Clara Futura posledním problémem v majetkovém hospodaření katolické církve. Není ale důvod panikařit. Pokud budou biskupové o svém hospodaření informovat transparentně a věrohodně, lidé pochopí i neúspěchy a v případě potřeby pomohou. Jsou zvyklí dělat to po staletí a udělají to zase. Musí ale vědět, že je to skutečně a opravdu – jejich církev!

Autor je dramaturgem náboženské tvorby České televize.