Několik směrovek nové papežovy encykliky

Papež František
Autor: Flickr.com / Mazur/catholicnews.org.uk

Než bude nová encyklika papeže Františka Fratelli tutti (Všichni jsme bratři) s podtitulem O bratrství a sociálním přátelství (Sulla fraternità e l’amicizia sociale) přeložena do češtiny, nabízím čtenáři průřez tématy, která mě v této pozoruhodné práci upoutala a nad nimiž přemýšlím. Není jednoduché komunikovat sociální témata dovnitř společnosti a není je snadné tlumočit ani uvnitř církve. Reflexe sociální nauky církve, jakou známe již z díla svatého Jana Pavla II., nepomáhají tam, kde se zastavují jen na půdorysu analytického, neosobního rozboru. Učinit součástí každodenního provozu církve to, co kdysi učil a konal svatý František z Assisi, je jednodušší tam, kde se společnost opírá o demokratickou tradici a kde se církev vydává, aniž by ztratila své kořeny, zlatou střední cestou, a tedy cestou do budoucnosti. Následující body nejsou přesné citáty z encykliky, ale mé osobní poznámky.

 

1. Vize sv. Františka o společnosti založené na bratrství má svůj základ v Bohu.

2. Potřebujeme takové společenství, které nás podporuje a pomáhá.

3. Evropa a Evropská unie představily budoucnost založenou na přemostění rozdílů mezi lidmi.

4. V globální kultuře jsme osamocenější než kdy jindy.

5. Co dnes skutečně znamenají slova jako demokracie, svoboda, spravedlnost nebo jednota?

6. První obětí každé války je rodina.

7. I na pozadí pandemie Covidu-19 vidíme, že nikdo nemůže být zachráněn sám, můžeme být zachráněni pouze společně.

8. Uprchlíci budou hrát víc než kdy dřív hlavní roli budoucího světa.

9. Digitální komunikace nikdy nenahradí osobní setkání. V setkávání potřebujeme fyzická gesta... podání rukou... chvíle ticha... vůni.

10. K čemu je informace (poznání), které chybí moudrost?

11. Od těch, co vládnou, nesmíme očekávat všechno.

12. Kdo je dnes soused a kdo cizinec?

13. Duchovní úroveň lidského života je poměřována láskou.

14. Otevřená společnost dokáže integrovat lidi všech hendikepů. Nikdo nesmí žít uprostřed společnosti ve „skrytém exilu“.

15. Příchod těch, kteří jsou jiní, přicházející z různých stylů život a kultur, pro nás může  být darem.

16. Jsou velké rozdíly mezi populární (a odpovědnou) a populistickou politikou.

17. Politika jako vznešené povolání a jedna z nejvyšších forem lásky k bližnímu?

18. Co to vlastně je a k čemu je lidská kultura?

19. Důležité je nepodněcovat a neživit hněv, který je nezdravý pro naši duši.

20. Odpouštět je nutné, ale byla by chyba zapomínat.

21. K čemu jsou v právním systému trest smrti a trest na doživotí (skrytý trest smrti)?

22. Nábožensky motivovaný nátlak a násilí jsou nepřípustné.

23. Teologie by měla rozvíjet biblickou myšlenku, rozpoznávat v sobě samých a v opuštěných a vyloučených bratrech a sestrách samotného Krista.

24. Boží láska je tatáž pro každého bez ohledu na vyznání.

 

Autor je křesťanský teolog, vycházející z katolicky orientovaného prostředí, inspirovaný českým evangelickým porozuměním a světem umění.