Teologie a datafikace

Ilustrační foto
Autor: Unsplash.com

Naše civilizace vstupuje do éry, kdy postupně doznívající digitalizace předává žezlo své vlády datafikaci. Jako první popsali a pojmenovali tento fenomén Viktor Mayer-Schönberger a Kenneth Cukier.[1] V jejich pojetí je datafikace procesem převodu všeho na data, která mohou být dále tříděna a analyzována. Překotný rozvoj hardwaru podle Moorova zákona, jeho kapacit a potřeba pracovat se vším, co nás obklopuje v elektronické podobě, staví dnes lidstvo před novou výzvu. Jak se vyznat v obrovských objemech dat, která nezměrně překračují lidské kapacity i představivost? Zatímco ještě v nedávné minulosti byla základním problémem otázka, jak převádět analogové informace do elektronické podoby (tzv. digitalizace), dnes se pozornost přesouvá k na první pohled prostší, ale ve skutečnosti podstatně složitější (a komplexnější) sekvenci otázek: Jak porozumět datům, která jsou produktem procesu digitalizace? Jak se v nich vyznat? Jak s nimi pracovat, abychom byli schopni z jejich toků extrahovat smysluplné a použitelné informace? Technologický rozvoj tak v (post)digitálním věku již nekopíruje výhradně dynamiku zvyšování výkonnosti výpočetních technologií, ale nově také schopnost využívat možnosti, které tyto technologie nabízejí. Vedle schopnosti ovládat techniku se jako důležitá jeví také hermeneutická kompetence, tedy schopnost interpretovat a vykládat.

Kdo má data, má vše…

Musí jim ovšem být schopen rozumět. Práce s daty tak hraje klíčovou úlohu v každodenním úsilí současníků vyznat se v životním prostoru, kde se stále výrazněji prolíná reálné s virtuálním. Potřeba data zpracovávat a interpretovat je doslova všudypřítomná. Datová analýza hraje například klíčovou úlohu v průmyslu 4.0. Jakékoliv odvětví digitálně provozovaného byznysu vyžaduje schopnost porozumět rozsáhlým databázím zákazníků, jejich preferencím, mapování trhu atd. V IT sektoru je dnes zavedenou praxí, že se softwarovými vývojáři spolupracují také datoví analytici. V nabídce studijních oborů vysokých škol a univerzit dnes najdeme již běžně také tzv. data science, obor zabývající se akvizicí, analýzou a reprezentací znalostí.

Mezi technologií a filozofií

Data, neboli to, co je dáno, jak říká tento plurál latinského datum, však nevznikají vždy pouze klasifikací toho, co bylo již dříve digitalizováno. Informační vědy kladou tradičně velký důraz na to, aby již proces digitalizace zaznamenával informace v jasné a srozumitelné podobě. Datafikace, tedy proces zápisu všeho, co nás obklopuje, do strojem zpracovatelných struktur, je založena na specifickém způsobu uvažování. Ve snaze zachytit a klasifikovat znalosti o vymezené části světa nachází informační věda společnou půdu s filozofickou naukou o bytí; specifický důraz přitom klade na exaktnost a formální uchopitelnost. Z filozofie také informatika přejala pojmenování pro svou metodiku reprezentace znalostí: hovoří o tzv. ontologiích, které vymezenou část světa popisují pomocí soustavy entit, kategorií, atributů a vazeb. Ke slovu se tedy přirozeně dostávají filozofické disciplíny hledající možnosti formalizovaného popisu zákonitostí světa. Jde zejména o logiku a ta odvětví filozofie, která pracují s přirozeným jazykem a jeho sémantikou. V českém prostředí je v této souvislosti třeba obzvláště vyzdvihnout odkaz logika prof. Pavla Tichého, jehož systém Transparentní intenzionální logiky, formulovaný v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, došel značné popularity a byl rozvinut řadou českých logiků a informatiků. Mezi nimi pak obzvlášť výrazně prof. Pavlem Maternou. Mezi aplikace Tichého systému patří například i metoda HIT, která se v informatice užívá v oblasti konceptuálního datového modelování informačních a řídících systémů.

Ilustrační foto
Autor: Unsplash.com

Teologie a datafikace

Proměny současného světa související s datafikací nelze ignorovat ani v oblasti křesťanské víry a teologie. Reflexe těchto znamení času se však teprve rozbíhá a využití datových technologií v náboženství se postupně hledá. Zatímco ve světě si teologie nových technologií poměrně intenzivně všímá,[2] domácími teology je toto téma zatím prakticky nedotčené. Určitou výjimku tvoří malý mezinárodní tým pracující na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy pod hlavičkou Výzkumné skupiny pro teologii a současnou kulturu.[3] Datafikace je pak jednou ze zájmových oblastí některých členů této skupiny. Jako příklad můžeme uvést odborný článek našeho kolegy z USA Virgila W. Browera.[4] Ten za pomoci filozofie i teologie přesvědčivě ukazuje, jak náboženskost zůstává zakódována v algoritmech, o kterých se mělo za to, že byly dostatečně očištěny vědeckotechnickou sekularitou či matematickou nezaujatostí.[5]

Ačkoliv jsou teologie a filozofie tradičně spřízněné obory, tak vzhledem k datovému inženýrství zaujímají odlišné pozice. Zatímco filozofie mu poskytla a stále poskytuje zázemí a živnou půdu, teologie hledá spíše jeho praktické využití. Jako příklad konkrétní teologické interakce s fenoménem datafikace lze uvést práci s Biblí. Ta je prozatím asi jedinou oblastí, do které pronikly datové technologie jak na rovině odborné (biblická teologie, exegeze), tak na rovině každodenního života víry. Pro věřící je dnes již běžné číst Písmo a související literaturu v digitální podobě. Snad všechny verze a překlady Bible jsou snadno dostupné online. Pro odborné studium bible byla vyvinuta celá řada velmi sofistikovaných softwarových nástrojů,[6] bez kterých si již dnešní biblisté svou práci prakticky nedokáží představit. Za zmínku v této souvislosti stojí projekt RocketBible, který v rámci důsledně datově analytického přístupu kategorizuje všechno, o čem se Písmu hovoří, do rozsáhlé databáze osob, uskupení, míst, událostí a dalších entit propojených různými typy vztahů a souvislostí. Tyto entity a vazby mezi nimi asociuje s konkrétními biblickými texty a z takto získaných dat vytváří zajímavé přehledy a statistiky. Spíše v zárodečné fázi se pak lze setkat s projekty, které se pokoušejí datafikovat odbornou biblistickou či obecně teologickou literaturu. Podle mínění autorů tohoto textu je to však právě tato oblast, v níž může nasazení pokročilých metod datového modelování přispět k usnadnění a rozvoji teologického bádání.

Co bude pro oblast víry přinášet další prosazování myšlenkového paradigmatu, v němž hraje klíčovou úlohu kategorie dat, záleží pouze na samotných věřících. I náboženské přesvědčení nachází svůj neodmyslitelný výraz v doméně vědomostí a znalostí, které se takřka ve všech oblastech lidské činnosti začínají nově chápat jako data. Zda tento pohyb umožní věřícím 21. století lépe pochopit a promyslet obsah jejich víry (fides quae creditur) anebo spíše usnadní jejich duchovní život v praktické rovině, záleží na tom, jak se k této nové výzvě postaví. Jistým zůstává pouze to, že ji jako zásadní znamení času nemohou pominout.

Mgr. František Štěch, Th.D., působí na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy jako koordinátor výzkumné skupiny pro Teologii a současnou kulturu (https://tcc.etf.cuni.cz).

ThLic. Mgr. Jiří Dosoudil, je doktorandem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy a zároveň působí v rámci výzkumné skupiny pro Teologii a současnou kulturu na ETF UK (https://tcc.etf.cuni.cz). Pracuje v oblasti IT.

Literatura a poznámky:

[1] MAYER-SCHÖNBERGER, Viktor a CUKIER, Kenneth (2013). Big Data: A Revolution That Will Transform How We Live, Work and Think. New York (NY): Houghton Mifflin Harcourt.

[2] Známé jsou již minimálně 3 typy teologické reflexe nových technologií. V katolickém prostředí je to jezuita Antonio Spadaro, spisovatel, novinář, šéfredaktor vatikánského magazínu La Civiltà Cattolica, který je považován za zakladatele tzv. Kyberteologie (SPADARO, Antonio. Cyberteologia. Pensare il cristianesimo al tempo della rete. Milano: Vita e Pensiero, 2012.). Vedle toho vznikla tzv. Digitální teologie (https://www.dur.ac.uk/digitaltheology/) či teologie síťová (CAMPBELL, Heidi A. a GARNER, Stephen. Networked Theology: Negotiating Faith in Digital Culture. Grand Rapids (MI): Baker Academic, 2016).

[3] Theology & Contemporary Culture research group (https://tcc.etf.cuni.cz). Autoři tohoto textu jsou členy této skupiny.

[4] BROWER, Virgil W. (2020), ‘Genealogy of Algorithms: Datafication as Transvaluation,’ Le foucaldien 6 (1): 1–43.

[5] Tamtéž, s. 3.

[6] Za všechny zmiňme třeba jen akademický modul softwaru Logos (https://www.logos.com/academic) či poměrně nedávno zaniklý BibleWorks (https://www.bibleworks.com).