Seznamka
Kázání apoštola Pavla na aténském Areopagu (Sk 17), Raffaello Sanzio 1517
Autor: Repro z obálky prezentované knihy
Křesťanství, na rozdíl např. od židovství či budhismu, obsahuje v sobě dynamickou výzvu aktivního hlásání Kristovy radostné zvěsti a osobního svědectví. Tato misionářská výzva se opírá mimo jiné o Ježíšova slova po Jeho zmrtvýchvstání z nejstaršího dochovaného evangelia v sepsání sv. Marka. „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen. Ty, kdo uvěřili, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky; budou brát hady do ruky, a vypijí-li co smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vkládat ruce a uzdraví je. Když jim to Pán řekl, byl vzat vzhůru do nebe a usedl po Boží pravici. Oni pak vyšli, všude kázali, a Pán působil s nimi a slovo přitom potvrzoval znameními (Mk 16,15-20).
Tato slova staví vyvolené a církví pověřené hlasatele evangelia do určité zodpovědnosti před Bohem i lidmi. Ježíšova výzva je stále stejná, ale kázání a svědectví se dějí různými způsoby a procházejí svým dějinným vývojem. Zodpovědnost však mají i jednotlivé křesťanské církve za kvalitní homiletickou přípravu svých duchovních. Kázání je většinou součástí bohoslužby. Jak však vnímají členové farních obcí a sborů promluvy svých kněží a pastorů?
Za tím účelem byl vytvořen malý uzavřený dotazník, který byl distribuován v České republice, Německu a v USA. Statistické šetření se týkalo římských katolíků a protestantů různých denominací. V České republice probíhalo šetření v létě 2012 prostřednictvím webových stránek www.vyplnto.cz. Odpovědi byly rozděleny také podle věku ve třech pásmech: do 45 let; 46-61 let; a nad 61 let. V USA a v Německu šetření probíhalo ve farnostech a sborech.
Při řešení práce byla použita metoda explikační, spekulativní, syntetická, analytická a komparační. Ve výzkumném šetření byl pro testování rozdílu distribuce položkových odpovědí aplikován chí-kvadrát test homogenity (na hladině významnosti alfa = 0,01).
Praktický výzkum se stal později součástí odborné publikace o homiletice. V její úvodní části jsem se věnoval teoretickému vymezení definice homiletiky a historickému vývoji počínaje analýzou Ježíšova působení jakožto "zakladatele" homiletiky, dále stručnému historickému vývoji, přehledu současné katolické i protestantské homiletiky i analýze kázání v post církevní společnosti. Vraťme se ale k představení a analýze dotazníků.
Předložený homiletický dotazník
Vyplnit osobní údaje a graficky zdůraznit vždy jen jednu vybranou odpověď:
Muž/žena
věk ...
katolík/protestant
I. Kázání v poslání duchovních:
a. není důležité
b. je důležité
c. je velmi důležité
II. Od kázání čekám na prvním místě:
a. exegezi biblických textů
b. téma zaměřená na aktuální životní problémy
c. posilu a povzbuzení ve víře
d. duchovní a fyzické uzdravení a hojení psychických ran
III. Řečnická a jazyková kvalita projevu duchovního by měla být:
a. perfektní
b. není podstatná
IV. Celková doba kázání duchovních by neměla být méně než:
a. 5 min.
b. 10 min.
c. 20 min.
d. 30 min.
V. Vliv kázání může být na změnu života věřících:
a. velmi silný
b. průměrný
c. slabý
d. žádný
VI. Osobní příklad a život kazatele je důležitější než jeho kázání:
a. ano
b. ne
VII. Poslouchám raději kázání:
a. mladých duchovních (do 35 let)
b. starších duchovních
c. věk duchovního nehraje žádnou roli
VIII. Kázání by měla dojímat:
a. ano
b. ne
c. není podstatné
IX. Homilie formou diskuze s posluchači:
a. nemá žádný význam
b. občas by mohla být užitečná
c. měla by být vždy jako diskuze
X. Doškolovací kurz pro zlepšení kvality kázání duchovních by mohl být vítaný:
Obálka knihy Jděte a kažte
Autor: archiv autora
a. není třeba
b. byl by velmi žádoucí
c. je žádoucí
Výsledky šetření
Celkový počet účastníků, jejichž odpovědi byly vyhodnoceny, byl 1479 osob, z toho 619 mužů (41,85 %) a 784 žen (53,01 %), jenž v sobě zahrnuje 706 protestantů a 773 katolíků. Z toho celkového množství otázaných bylo 76 osob, které v dotazníku nevyplnily údaj, jakého jsou pohlaví, což představuje 5,14 %. Z celkového počtu osob, které se zúčastnily šetření, odpovědělo 322 amerických protestantů a 340 amerických katolíků; 234 německých protestantů a 93 německých katolíků; 150 českých protestantů a 340 českých katolíků. Průměrný věk všech zúčastněných osob byl 52,66 let, u mužů 48,40 let u žen 50,82 let. Ovšem došlo k nerovnoměrnému věkovému rozložení v celkovém souboru osob, a to především rozdílem mezi ČR a USA. Průměrný věk českých protestantů byl 43,44 let proti 56,37 amerických protestantů a českých katolíků 41,82 proti 67,18 amerických katolíků.
Celkové statistické shrnutí
I. Zda je kázání považováno jak katolíky, tak i protestanty za velmi důležité v životě duchovního SE SIGNIFIKANTNĚ NEPROKÁZALO. Skupina protestantů do 45 let dává statisticky signifikantně kázání větší důležitost než skupina katolická. Zde se odpověď „velmi důležité“ vyskytuje u 63,7% protestantů a pouze u 54,7% katolíků (χ 2 = 15,5 ; p < 0,001). V ostatních kategoriích tento rozdíl nebyl statisticky prokázán.
II. Protestanté i katolíci budou žádat exegesi biblických textů na prvním místě SE SIGNIFIKANTNĚ NEPROKÁZALO. Signifikantní rozdíl mezi oběma konfesemi byl prokázán pouze u nejstarší věkové kategorie nad 60 let, kdy protestanti významně častěji očekávají exegezi 197 biblických textů (33,7% : 24,5%), zatímco katolíci očekávají významně častěji „posilu a povzbuzení ve víře ( 55,4% : 40,9%), (χ 2 = 11,4 ; p = 0,009).
III. Shoda v požadavek obou konfesijních skupin perfektní řečnické i jazykové kvality v projevu kazatele SE SIGNIFIKANTNĚ NEPROKÁZALA. Zajímavý signifikantní nález: Zatímco u mladších respondentů se požadavek jazykové perfektnosti vyskytuje signifikantně častěji u katolíků 69,1% , (protestanti: 54,2%) je tomu u nestarší věkové skupiny naopak. Zde jazykovou perfektnost požaduje 65,9% protestantů a pouze 42,4% katolíků. (χ 2 = 26,1 ; p < 0,001).
IV. Protestanté budou požadovat delší homilii než katolíci SE SIGNIFIKANTNĚ PROKÁZALO. Celková požadovaná doba kázání je statisticky signifikantně vyšší u protestantů. (χ 2 = 258,2 ; p < 0,001).
V. Silný vliv kázání na změnu života věřících bude hodnocen stejně u katolíků a protestantů SE SIGNIFIKANTNĚ NEPROKÁZALO. Silný vliv kázání signifikantně častěji uvádějí protestanti (80,4% : 71,3%) (χ 2 = 15,3 ; p < 0,001). Hlavní podíl na této statistické významnosti mají mladší respondenti z obou evropských států.
VI. Signifikantní rozdíl byl detekován pouze v souboru českých respondentů. Shoda v názoru, že „osobní příklad a život kazatele je důležitější než jeho kázání“, zastává 80,6% katolíků a pouze 64,8% protestantů (χ 2 = 13,3 ; p < 0,001) SE SIGNIFIKANTNĚ NEPROKÁZALA. Soubor českých katolíků považuje „osobní příklad a život kazatelé důležitější než jeho kázání“ statisticky více než protestanté.
VII. „Shoda, že „věk kazatele nehraje žádnou roli vyjádřený stejně oběma konfesijními skupinami“, SE SIGNIFIKANTNĚ NEPROKÁZALA. Názor, že věk nehraje roli se vyskytuje s větší statisticky signifikantní pravděpodobností u katolíků 93,6% oproti 79,1% u protestantů (χ 2 = 63,3 ; p < 0,001). U katolíků věk kazatelů hraje menší roli, než je tomu u protestantů.
VIII. „Není podstatné, aby kázání dojímala, budou hodnotit stejně katolíci i protestanté“ SE SIGNIFIKANTNĚ NEPROKÁZALO. Ve všech věkových kategoriích je požadavek dojetí při kázání signifikantně častější u protestantů (χ 2 = 85,3 ; p < 0,001).
IX. Shoda obou skupin, že „homilie formou diskuze by občas mohla být užitečná“, SE SIGNIFIKANTNĚ NEPROKÁZALA. Signifikantní rozdíly se ukázaly pouze u nejstarší věkové kategorie. 198 Odpověď A (diskuze nemá význam) protestanté: 65,1%, katolíci 47,2%. (χ 2 = 16,5 ; p < 0,001). Více protestantů než katolíků se domnívá, že diskuze při kázání nemá význam.
X. Tvrzení, že doškolovací kurs pro zlepšení kvality kázání duchovních bude u katolíků velmi žádoucí, u protestantů jenom žádoucí, SE SIGNIFIKANTNĚ NEPROKÁZALO, ale signifikantní statistický rozdíl mezi katolíky a protestanty v názoru na potřebu doškolování se ukázal pouze A. u českých respondentů (celý věkově nedělený soubor) a vypadá to takto: „Není třeba“ si myslí 55,9% protestantů a jenom 42,3% katolíků (χ 2 = 10,2 ; p = 0,006), tzn. čeští katolící vyjadřují větší potřebu, aby vzrostla kvalita kázání duchovních, než čeští protestanté.
Celé výzkumné šetření můžeme vyjádřit v následujích závěrečných tezích:
I. Skupina protestantů do 45 let dává kázání větší důležitost než skupina katolická.
II. U nejstarší věkové kategorie nad 60 let protestanti statisticky signifikantně častěji očekávají exegezi biblických textů.
III. Zatímco u mladších respondentů se požadavek jazykové perfektnosti vyskytuje statisticky signifikantně častěji u katolíků, u protestantů je tomu u nejstarší věkové skupiny naopak.
IV. Celková požadovaná doba kázání je statisticky signifikantně vyšší u protestantů.
V. Silný vliv kázání na posluchače signifikantně častěji uvádějí protestanti.
VI. Soubor českých katolíků považuje „osobní příklad a život kazatelé za důležitější než jeho kázání“ statisticky více než protestanté.
VII. U katolíků věk kazatelů hraje menší roli než je tomu u protestantů.
VIII. Ve všech věkových kategoriích je požadavek dojetí při kázání signifikantně častější u protestantů.
IX. Více protestantů než katolíků se domnívá, že diskuze při kázání nemá význam.
X. Čeští katolící vyjadřují větší potřebu, aby vzrostla kvalita kázání duchovních, než čeští protestanté.
Autor článku je knězem plzeňské diecéze, t. č. mimo službu. Působí jako klinický psycholog-psychoterapeut v Miláně.
Předložené statistické šetření se stalo součástí dizertační práce „Teoretické, praktické a výzkumné aspekty homiletické komunikace. Katolické a protestantské pojetí”, kterou autor tohoto článku obhájil na HTF UK v září 2013. V roce 2014 vydalo nakladatelství L. Marek tuto ekumenickou práci knižně pod názvem „Jděte a kažte” (ISBN 978-80-87127-68-1). Tato publikace, která obsahuje řadu tabulek a grafů, bohatou homiletickou bibliografii a některé texty v angličtině, italštině a němčině, je v prodejnách teologické literatury dostupná dodnes. Práce byla zařazena i jako studijní literatura pro kazatele Církve adventistů sedmého dne. V časopise teologického semináře Koinonia, 6/2014 byly uvedeny některé její části a byl publikován rozhovor s jejím autorem. V roce 2016 autor prezentoval výsledky homiletického výzkumu na sympoziu Verbu Dei na Papežské univerzitě Angelicum v Římě. O rok později byly závěry práce publikovány v prestižním teologickém časopise Angelicum.
