Seznamka
Zdeněk A. Eminger
Autor: archiv autora
Zajímavý článek přinesl americký jezuitský časopis America. Editorka časopisu založeného již v roce 1909 Kerry Weber se se čtenáři podělila o svůj zážitek ze společné modlitby růžence za Ukrajinu. Jedním z malých gest její osobní účasti a pomoci se stala právě modlitba růžence. Vydala se proto autem do jednoho z nedalekých měst, aby se v tamním ukrajinském kostele modlila růženec za oběti a bojující na Ukrajině a za ukončení ruské útočné války.
Modlitby se účastnila celá řada lidí. Jedním z nejsilnějších okamžiků bylo pro Kerry Weber setkání s muslimskou ženou, která se přišla do tohoto kostela modlit také růženec, neboť Maria je podle jejích slov pro muslimy důležitou postavou jejich náboženských dějin. Jelikož ona muslimská žena sama odešla před třemi lety z Turecka, aby unikla bojům (pravděpodobně bojům se Sýrií), ví, jak lidé postižení válkou a bombardováním trpí. Její rodina chtěla tímto způsobem projevit účast s bolestí ukrajinského lidu. V řadě veršů Koránu má Maria své význačné místo. Ježíš, „syn Mariin“, zde pochopitelně není vnímán jako Boží syn, ale jako Boží zázrak, jímž přišel na svět jeden z proroků. Řada muslimů dobře vnímá, že křesťané chápou Pannu Marii jako nedílnou součást dějin spásy. Živelně se rozvíjející mariánský kult svého času zastínil i samotného Ježíše, a tak není divu, že se úcta křesťanů k Marii setkala v muslimském světě s porozuměním.
Zkušenost společné modlitby je v tomto čase jedním z nejúčinnějších léků na skleslost a osamělost. Zdá se, že v hraničních okamžicích se k modlitbě vedle křesťanů a věřících jiných náboženství utíkají i lidé, kteří sami sebe deklarují jako „nevěřící“ nebo hledající. Růženec, tahle posvátná a církví milovaná forma modlitby, spjatá navíc s modlitebním nástrojem, kuličkami růžence, které se spojují v kříži, může být, domnívám se, sympatická i lidem mimo církevní prostředí, kteří si hledají cestu k víře a církvi prostřednictvím ženského prvku dějin spásy, prostřednictvím Matky Boží. Myslím si, že modlitba růžence může oslovit ty ženy a muže, kteří jsou poněkud citliví, nebo dokonce alergičtí na maskulinní prostředí církve, které ženy stále ještě nepřipouští k základním rozhodovacím a pastoračním procesům. Pokorná Maria může i v modlitbě růžence toto zvláštní a pochopitelné odcizení přemostit a přinést člověku duchovní harmonii. Růženec vnímám u některých lidí také jako symbolické gesto určitého disentu a sounáležitosti s Marií, kterou církev sice postavila na oltář, ale ženy od toho samého oltáře drží v „bezpečné“ vzdálenosti. Jednoduchost a zároveň hloubka této modlitby, jež spojuje lidi, kteří se ještě před okamžikem vůbec neznali, je srozumitelná, jak vidíme u Kerry Weber, lidem ze západního i východního civilizačního okruhu. A bude to tak patrně navždy.
Také pro církve v Česku může být tento příběh inspirací, aby do svého společenství zvaly všechny, kteří se chtějí modlitbou a pomocí podílet na dobrém díle pro válkou trpící obyvatele Ukrajiny. A je to i moje zkušenost, když lidé, které mám rád, znovu objevili pramen své víry ve zdánlivě náhodném gestu modlitby za něco, co je někde v hloubi srdce bolelo.
Autor je křesťanský teolog, vycházející z katolicky orientovaného prostředí, inspirovaný českým evangelickým porozuměním a světem umění.
