Básníci-kněží na cestách

Ilustrační foto
Autor: Jakub Pleskot

Druhý ročník Letních punkt, který vzniká díky péči Kláry Jirsové, Norberta Schmidta a Jana Trojana, pomalu vrcholí. Tak jako v minulém roce se posluchači mohou prostřednictvím platformy Spotify potěšit úvahami významných ženských a mužských osobností, pro které je důležitý jak rozměr jejich vlastní křesťanské víry, tak osobní i společné putování duchovně zoranou krajinou naší země.

Oproti minulé sérii je ta letošní charakteristická profesionálním aranžmá, jež z jednotlivých úvah dělá – to zvláště přispěním hudby a práce Jana Trojana – rozsahem drobná, ale obsahem vzácná umělecká díla.

Podcastová série Letních punkt nemíří jen k posluchačům křesťanské orientace nebo k našim hledajícím přátelům. Místa, o nichž autorky a autoři vyprávějí, mají jen pramálo společného s turistickými destinacemi, v jejichž cíli vás bude čekat talíř svíčkové, pivo a řachanda reprodukované hudby. Tak jako se jednotliví vypravěči museli vydat na svou vlastní cestu, alespoň v hrubých rysech ji naplánovat, promyslet a zakomponovat do své další práce i letního odpočívání, musí se i posluchač připravit, že ho poslech vytrhne z jeho všednodenní rutiny, z koloběhu úkolů a v dlouhých dnech vysokého léta třeba i z pochopitelné míry lenosti a nudy. Tenhle podcast nemá v úmyslu člověka bavit a ubavit. Je nabídkou společného putování, v němž konkrétní krajina, anebo dokonce jen její malý proužek či dávno zapomenuté místo jsou obvykle odrazovým schůdkem k mnohem většímu příběhu. Na jeho počátku stojí náhodné nebo zdánlivě náhodné setkání poutníka s nějakou maličkostí, s barvou krajiny, se světlem, v níž se to místo odráželo, s vůněmi, s tajemstvím, se samotou, s někým, pro koho tato malá osa světa byla důležitá ještě dřív. Z vyprávění Petra Borkovce, Jan Rückla, Petra Beneše, Martina Bedřicha, Moniky Immrové, Lízy Faktorové, Martina C. Putny, Niny Rutové, Tomáše Petráčka, Marka Hanzlíka a Aleny Scheinostové je patrná vášeň i láska pro místo, které sportovní lovec kilometrů a nastoupaných metrů naprosto instinktivně mine jako nezajímavé. Přesto, věřte mi, se právě tady přihodilo a děje něco, z čeho si může nabírat plnými hrstmi nejen autor sám, nýbrž kdokoliv, kdo se s pokorou a možná i určitou mírou nepohodlí vydá stejným směrem.

Ať už jde o poutní místo, hřbitov, řeku, les, chrám nebo tvář šumavské krajiny, která se dává pohladit třeba pohledem Aleny Scheinostové, nebo země prosáklá krví padlých vojáků, o níž medituje Tomáš Petráček, cítíte, jak se v přítomnosti – doslova v dechu – a v osobní historii jednoho jediného člověka zjevují krásy, hodnoty a věci přesažné, jejichž apoštoly se  z Boží vůle stali sami autoři a spolu s nimi my, posluchači. Být pozván k takové nádheře, v níž Bůh rozdává plnými hrstmi své milosti a kde je možné, ba nutné hledat jeden z pramenů své radosti, svého štěstí a svého uzdravení, je velký dar. Jedním ze samozřejmých efektů Letních punkt je, že se v nich poznávají posluchači a že i jim před očima defilují obrazy krajiny, která je v jejich životě silná právě tak jako narození, jako láska, jako smrt. V rozdělené a bolavé zemi, v niž se děje to, co se v ní děje, jsou duchovní promluvy punkt (a mluvme přesně: posvátné homilie) důkazem, že obnova znovu zadupávané, znesvěcované a bité země a jejich obyvatel nemůže vzejít z ničeho jiného než z pramene krásy, stálosti, pravdy a lásky, jehož zdroj nacházejí vypravěči v Bohu.

Ještě víc než minulý rok bych si přál, aby se letní punkta nestala osvěžením jen malé, či dokonce počtem nevýznamné skupiny lidí křesťanského pohledu na svět. Hodnota mluveného slova a kvalita jednotlivých podcastů přesvědčují, že jde o dílo, které by se mělo dostat k těm, kteří si ještě uchovali nějakou naději v lepší budoucnost. Vždyť všichni autoři za to, co říkají, ručí hlubokým záběrem své vlastní práce, svého uvažování, svých zápasů, své odvahy, své stálosti, souzněním toho, co myslí, co říkají a kdo jsou. Je dobře, jak vyvážené pořady letních punkt jsou. A je osvěžující, že tak jako v předchozí sérii se na nich podílejí muži i ženy. Mám je sám pro sebe za kněze-básníky-vypravěče, jak o nich kdysi dávno hovořil Karl Rahner nebo Romano Guardini. Jejich dary, charismata a omilostnění jsou v tom, co dělají a jak to dělají, patrné. Poslouchám některou epizodu podruhé a potřetí a říkám si, jak občerstvující, jak milé, jak bezpečné, jak tolerantní, jak otevřené, jak dostředivé, jak křesťanské je takové vyprávění oproti textům, promluvám a knihám, které se objevují v protežovaném a teologicky zmrzačeném, hluchém a slepém katolickém prostředí. Kdyby si některý z podcastů mohl pustit papež František nebo třeba boloňský biskup Matteo Zuppi, musel by mít radost, že i v Čechách se najdou lidé, kteří muzeálně neoprašují minulost, ale snaží se připravovat cesty budoucnosti, která už – jak věříme – raší. 

Není nic snazšího než v prostoru, jenž je celodenně online, dát o letních punktech vědět lidem, kteří jsou vám vzácní a kteří jaksi z principu nedůvěřují těm, kteří dělají z evangelia Učebnici slušného chování pro začátečníky a středně pokročilé, a privilegovaný a posvátný prostor eucharistického slavení využívají pro náboženské blábolení, jak ho známe ze Švejka nebo z Černých Baronů. Letní punkta roku 2022 patří mezi projekty, které z dálky poslouchám s opravdovým zaujetím a užitkem, a těším se na každý nový díl. Přál bych si aby se Letní punkta přetvořila do Punkt podzimních a zimních a jarních; a jistě nejsem sám. Co říkáte?


Autor je křesťanský teolog, vycházející z katolicky orientovaného prostředí, inspirovaný českým evangelickým porozuměním a světem umění.