A vyroste ze stesku radost

Detail obálky knihy
Autor: autor Matěj Zikmund

Kniha kázání a esejů evangelického faráře Martina T. Zikmunda Stesk po kraji, která vyšla v listopadu letošního roku ve druhém a upraveném vydání, je zajímavou sondou do života a myšlení člověka, jenž je svým vyznáním a službou ukotven v evangelickém prostředí a zároveň vstupuje do ekumenického dialogu se zástupci ostatních církví a samozřejmě také se sekulárně orientovaným světem.

Kniha, jejíž texty pokrývají období let 2015 až 2022, sestává z šesti kázání a dvanácti esejů, které mu vycházely v Perspektivách Katolického týdeníku. Závěrečný oddíl jeho knihy obsahuje kratičké, leč o to srdečnější laudatio jeho učiteli, evangelickému historikovi a teologovi Amedeu Molnárovi (1923–1990), a drobnou úvahu nazvanou „Doslov o matce Páně aneb mariologie jako brána k ekumenické teologii“. Historiografické školení a předně osobní zájem o duchovní dějiny českých a moravských zemí rámují všechny zde uveřejněné texty. To je činí výjimečnými mezi duchovními úvahami a eseji v protestantském, tím spíš v katolickém prostředí. Pro oba tyto prostupující se světy jsou, domnívám se, určeny úvahy týkající se velkých osobností, z nichž si autor vybral Martina Luthera, Jana Blahoslava, Jana Amose Komenského, Dietricha Bonhoeffera nebo T. G. Masaryka. Vytvořil tak plastické a čtivé medailony zvěčnělých mistrů, kteří by se jinak pomalu a jistě propadali spíš do encyklopedií, než aby jejich dílo a myšlenky zůstaly v živé paměti a bylo možno je kriticky reflektovat a na tom, co je z nich dodnes nosné, stavět. A třebaže svá kázání zakládá na pečlivém a poučeném čtení Písma a z něj se snaží lidem podat naději pro nadcházející čas, ani tady obvykle nemine některou ze zajímavých historických osobností, citát z některého uměleckého, a nejen teologického díla, či reflexi aktuálního společenského dění. Kázání a esej jsou dva žánry, které si autor oblíbil a nadto i skvěle osvojil. Oslovuje jimi nejen účastníky sborového života, ale i ty, kteří mají po solidní a erudované křesťanské rozpravě hlad. Právě proto je dobré, že ani jeden z vybraných textů jeho knihy nezapadl do bezčasí, ale byl zachráněn pro přítomného i budoucího čtenáře. V kázáních i esejích Martin T. Zikmund nezapře svůj zájem o historii, který v něm vzbudil nebo možná prohloubil jeho profesor Amedeo Molnár. V podstatných věcech i v detailech, jimiž se zaobírá, jej zajímá nejen teologické, ale také historické a historicko-kulturní podhoubí. Na osudech mužů, jako byl Komenský, Blahoslav nebo Bonhoeffer, ukazuje dynamiku a pestrost teologického a náboženského vývoje a rovněž nesamozřejmou odvahu, s níž se velké postavy církve postavily nejen různým smrtelným herezím a útokům proti církvím, ale také všelijakým, v dějinách nashromážděným modlám – křesťanským modlám. Pokud by někdo sám pro sebe nebo své děti hledal lidský vzor k následování, zdá se mi, že po přečtení Zikmundovy knihy by takových vzorů našel dost. Je zároveň potěšující, že ikony křesťanského světa, o nichž rozvažuje, nepřipomínají sochy v lapidáriu ani hesla ve středoškolských učebnicích. Zjevují se jako lidé z masa a kostí, které bychom si – v současném oblečení – dokázali představit jako majáky církevní a občanské společnosti.

A vyroste ze stesku radost

Detail obálky knihy
Autor: autor Matěj Zikmund

Samostatnou kapitolou autorova vstupování do dialogu veřejného prostoru je jeho ekumenická otevřenost. Její pramen cítím v duchovní poctivosti, s jakou se dívá na různé podoby církve tak, jak se od svého počátku – včetně jejího rozdělení – v dějinách vyvinula. Je si vědom, že velké osobnosti jednotlivých církví, ať Jednoty bratrské, ať katolíků, ať anglikánů nebo luteránů, jsou součástí jedné Boží rodiny, a i přes faktické rozdělení (z něhož ovšem bylo ku prospěchu věci dobrou teologickou prací obroušeno moře balastu) je třeba takový Blahoslav nebo Komenský společným pokladem všech církví a celé společnosti. Knihu Stesk po kraji by měl vzít do ruky ten, kdo pokládá tuto zemi za svůj domov a kdo stále ještě touží odezírat z duchovní tradice, která se v mnohém vyrovnává velké katolické a reformační tradici Západu. Přitažlivost Zikmundova pro-evropského a pro-demokratického myšlení, které se zajímá i o současný teologický vývoj, je o to větší, uvědomíme-li si, kolik se v posledních letech v českých církvích objevilo všelijakých duchovních krajností a sentimentů.

 

Autor je křesťanský teolog, vycházející z katolicky orientovaného prostředí, inspirovaný českým evangelickým porozuměním a světem umění.