Nový vatikánský dokument Dignitas Infinita značně selhává, protože transgenderovým a nebinárním osobám nenabízí nekonečnou, ale omezenou lidskou důstojnost. Přestože předkládá výborné zdůvodnění, proč musí být každá lidská bytost bez ohledu na životní stav respektována, ctěna a milována, neuplatňuje tento princip na lidi s odlišným sociálním pohlavím (genderovou identitou).
Ve svém přístupu k pohlaví se dokument opírá o zastaralou teologii genderového esencialismu, která tvrdí, že fyzický vzhled člověka je hlavním důkazem jeho přirozené genderové identity. Tento tělesný pohled Vatikán oklešťuje o rostoucí vědomí, že pohlaví člověka zahrnuje psychologické, sociální a duchovní aspekty přirozeně přítomné v jeho životě.
Pohlavní identita zdaleka není volbou jednotlivce, ale vychází z objevu toho, kým Bůh každého z nás stvořil, přičemž zohledňuje i jiné faktory než tělesný vzhled.
Snaha dokumentu o zachování a obranu lidské důstojnosti je oslabena ohromujícím nedostatkem povědomí o skutečném životě transgenderových a nebinárních osob. Argumenty a závěry Vatikánu týkající se genderové identity a genderových přechodů naznačují, že autoři nekonzultovali vývoj v oblasti genderu v biologických, psychologických a sociálních vědách. A co hůř, ukazuje to, že autoři pozorně nenaslouchali životním zkušenostem lidí, kteří zjistili, často po bolestné a trýznivé cestě, že je Bůh přirozeně stvořil s genderovou identitou, která se vymyká společenským očekáváním, obvykle založeným na tělesném vzhledu.
Tím, že toto rostoucí povědomí o sociální realitě pohlaví jednoduše odmítají jako „genderovou teorii“, se autoři tohoto dokumentu vzdávají své odpovědnosti za podporu důstojnosti transgenderových a nebinárních lidí. Tím, že autoři bezstarostně kategorizují inkluzi LGBTQ+ jako západní fenomén vnucený kolonialistickým způsobem jiným kulturám, ignorují antropologický fakt, zdokumentovaný mnoha vědci dokonce již v minulosti, že kultury po celém světě a v průběhu dějin uznávaly a oslavovaly genderové identity mimo církevní tvrzení o binárním pohlaví muž/žena.
Pokud ve světě existuje ideologická teorie genderu a kolonizace, tak ve schématu nastíněném v tomto dokumentu, že sociální pohlaví člověka je založeno na fyzickém vzhledu a že v lidské realitě existují pouze dvě pohlaví, mužské a ženské. Nedávné objevy a zkušenosti ukazují, že omezené myšlení církevních představitelů o transgenderu a nebinárním pohlaví popírá bohatou rozmanitost, s níž Bůh stvořil svět.
Dokument by neměl být odmítán jako pouhá abstraktní teologická konverzace odtržená od reality. Vatikán spíše opět podporuje a propaguje myšlenky, které vedou ke skutečnému fyzickému poškození transgenderových, nebinárních a dalších LGBTQ+ lidí. Jsou poškozováni právě tím násilím, které tento dokument odsuzuje, a to v ekonomické, psychologické, duchovní, sociální a, což je nejtragičtější, i tělesné podobě, což vede k vážnému poškození, které často končí i smrtí.
Zatímco vatikánští úředníci ještě nechápou nekonečnou důstojnost transgenderových a nebinárních lidí, katoličtí věřící tak již učinili. Katolíci, zejména laici, ale dokonce i někteří biskupové, poznali, přijali a milují lidi s různými genderovými identitami. Stejně jako v mnoha případech v minulosti budou LGBTQ vůči církvi vstřícní věřící vyzývat její představitele, aby lépe aplikovali katolickou sociální nauku na dnešní realitu genderových a sexuálních identit.
Autor je výkonný ředitel americké organizace New Ways Ministry (NWM), vzniklé v katolické církvi. NWM se věnuje vzdělávání v oblastech rovnosti, inkluze a spravedlnosti pro LGBTQ+ osoby a snaží se o budování mostů dialogu v rámci církve a občanské společnosti.
Přeložili Martin Vaňáč a Jan Kirschner. Titulek redakční. Původní text v angličtině je dostupný na stránkách NWM