Jak umělá inteligence proměňuje spirituální život člověka?

Ilustrační foto
Autor: Unsplash / Aaron Burden

Podstatnou částí spirituality, respektive spirituálního prožívání jsou emoce. Cílem našich úvah bude stručně naznačit některé proměny psychologických aspektů spirituality v kontextu práce s umělou inteligencí. Nepůjde nám tedy o velká a obecná témata, ale spíše o osobní proměnu způsobu zakoušení spirituality jednotlivcem.

Nika Simovich Fisher upozorňuje, že jakkoli je umělá inteligence novým fenoménem, tak spojovat techniku se spiritualitou, je podstatně starší záležitost. Ukazuje, jak mohou technické systémy sloužit během astrologických praktik a rozvíjet tento aspekt spirituality. Astrologie sama o sobě pro nás zajímavá není, klíčové ale je, že člověk při práci s těmito systémy může podlehnout snadno dojmu, že hovoří s druhým člověkem, nebo dokonce vstoupit do prostoru určité náboženské závislosti.

Jon Gruda v této souvislosti upozorňuje, že lidé více duchovně zaměření mohou mít tendenci systémy s umělou inteligencí užívat nikoli jako nástroj, ale jako náboženského vůdce. Příkladem může být Bible GPT, které může člověk klást otázky a systém mu – v domnělé zbožnosti – odpovídá. Učinit z umělé inteligence duchovního vůdce může být velice svůdné a jednoduché. Takový systém má vždy čas, nikdy není unavený a může poskytovat odpovědi, které jsou dobře zasazeny do konkrétních náboženských reálií či textů, nad kterými provádí své výpočty.

V tomto ohledu lze říci, že jde o jedno z největších nebezpečí, před kterým stojíme ve vztahu mezi AI a spiritualitou. Takový krok totiž vede k tomu, že ze spirituality zcela mizí Bůh nebo jiná forma transcendence, stává se variancí na astrologii, o které píše Fisherová. Je zcela nezbytné toto téma reflektovat jak v rovině pastorální péče, tak na úrovni jednotlivé spirituality, protože skutečnost, jak něco racionálně reflektujeme a jakým způsobem to prožíváme může být značně odlišná. Stojíme tak prostředí imanentní hrozby idolatrie. Současně může vést až k tomu, že na umělou inteligenci začne člověk přenášet aspekty svých rozhodovacích a rozlišovacích procesů, stává se méně svobodným, jak ve vztahu ke své vlastní spiritualitě, tak také v kontextu širšího sociálního kontextu, například odpovědnosti za společenství, práci, politiku.

Jak umělá inteligence proměňuje spirituální život člověka?

Michal Černý
Autor: Muni

Gruda upozorňuje ještě na jeden zajímavý fenomén – častá práce s umělou inteligencí může člověka připravovat o pocit jedinečnosti. Tento spirituální rys představuje jeden z klíčových problémů spirituality katolicismu již sám o sobě. Jako by ideálem byl člověk průměrný, nijak nevybočující. Tento přehnaný strach z pýchy může být umělou inteligencí ještě více přiživován, což může vést k nevhodným modelům představy sebe sama, k prožívání křesťanství jako cesty k banalitě, jak se vůči katolicismu vyhranil Heidegger. Nutno dodat, že do jisté míry oprávněně.

Někteří autoři hovoří o tom, že umělou inteligenci lze užít jako nástroje sebereflexe. To je jistě pravda a lze očekávat, že v brzké budoucnosti uvidíme značný nástup přístupů, které se budou soustředit právě na sebereflexi, psychologické poradenství a konzultace, třeba s ohledem na konkrétní myšlenkovou školu. Jak jsme ale uvedli výše, je třeba rozlišovat mezi vztahem k technice a člověku. Substituční vztah může být pro část lidí krátkodobě přínosný a užitečný, ale je třeba s ním zacházet velice opatrně.

Klíčovým problémem ve vztahu spirituality a (nejen) generativní umělé inteligence je otázka pozornosti. Sociologové jako Bauman nebo Bělohradský se shodují, že současné korporace, média, politici, všichni usilují o naši pozornost. Rozvoj sociálních sítí zrychluje všechny interakce, soustředění trvá jen pár sekund a pak se přesouvá dál. TikTok se stává metaforou schopnosti člověka se soustředit delší čas na konkrétní činnost. Právě pozornost je ale společná spirituálním zážitkům v téměř všech náboženství. Skrze technologie jsme prodali pozornost, abychom ji v mindfulness a meditacích kupovali nazpět.

Právě rozbíjení pozornost se považuje za jeden ze zásadních psychologických i spirituálních efektů rozvoje umělé inteligence. Rozvoj meditací, meditačních aplikací a podcastů na Spotify má svůj hluboký kořen právě zde. Technologie erodují pozornost, soustředění, vedou k nutnosti sledovat stále něco nového, porovnávat se s ostatními. Čím lépe dokáží algoritmy uživatele popsat, tím lépe pracují s jeho pozorností a tím více omezují jeho informační horizonty. Stává se uvězněn ve filtrační bublině, v echo chambre, tedy v prostředí, které neustále potvrzuje to, co chce slyšet, o čem chce přemýšlet, jaký chce být. Současně lze očekávat, že se brzy dočkáme hledání „fast spirituality approach“, tedy rozvoje spirituality „střelných modliteb“, prvků dost krátkých na udržení pozornosti. Zatímco původně střelné modlitby měly vést k spirituálnímu prožívání celého dne, nyní půjde o dominantní spirituální stavební kámen velké části lidí.

Tyto poznámky nemají za cíl ukázat, že spiritualita je v hluboké krizi – zdá se naopak, že současná doba je dobrou spirituální v nejširším slova smyslu – můžeme analyzovat neviditelné náboženství (Luckmann), které pomáhá lidem stanovovat sociální vazby, jistoty v životě a jeho smysl, v nárůstu lidí věřících v něco či někoho nad nimi, v meditacích, stále populárních horoskopech atp. V určitém ohledu zažíváme zlatý věk spirituality, která měla modernou skončit, ale rozkošatěla se zcela netušeným způsobem, do nějž nově vstupuje umělá inteligence. Reflexe tohoto, jak v takové situaci pěstovat spiritualitu v racionalizované a kultivované podobě, představuje jednu z klíčových spirituálně-pastorálních výzev dneška. Podnět, který – jak zdůrazňuje papež František – musí být řešený kreativně, nikoli konzervativně, nově, nikoliv jednoduchým návratem ke starým příručkám a manuálům. 

Autor působí jako asistent na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

 

Série o AI a spiritualitě

1. Umělá inteligence a spiritualita: kontinuita v diskontinuitě
2. Papež František o umělé inteligenci: k dokumentu Intelligenza artificiale e pace
3. 
Nová pojetí společenství mezi člověkem a umělou inteligencí