Seznamka
Letní punkta 2024
Autor: Dominikánská 8
Během léta se můžete zaposlouchat do čtvrté série místopisného podcastu Letní punkta. V deseti nahrávkách Vám různí hosté představí jim osobně blízká (až spirituální) místa, která se Vám mimo jiné mohou stát inspirací pro letní putování. Jedním z oslovených hostů je kněz a patrolog David Vopřada.
Kam nás ve svém punktu zavedete a co pro Vás toto místo znamená?
Když potřebuji hodně rychle zmizet z města a vyčistit si hlavu, velmi často volím cestu Posázavským pacifikem do Petrova, a tam chci posluchače Letních punkt vzít s sebou. Celé to údolí je svébytné, prosycené vodou a létem, aspoň v mé mysli tomu tak je. Přebývá tu duch trampství, je to pro mě klidová zóna, místo, kde se zastavují moje hodinky a kde můžu seskočit z příliš rychlého koně cválajícího životem.
A tak jsem připravil povídání o místě, které mi učarovalo hned poprvé, když mi na výletě jeho existenci prozradila před mnoha lety kamarádka Vlaďka. Z vyhlídky Třeštibok je rozhled po stuze řeky Sázavy, na lesy zarůstající říční kaňon v místě, které voraři považovali za nevyzpytatelné, náročné, kde se jejich plavba mohla příliš blízce potkat s Hadí skálou na břehu řeky. Je to místo trochu mimo čas, vím, že jsem se ocitl někde jinde, kde mě nic nehoní a kde mohu být sám sebou vysoko nad krajinou s pocitem širokého prostoru, v němž smím žít.
Ve Vašem punktu je znát zklamání z toho, že by přes údolí měl vést most s dálnicí, že ruch hlavního města pohltí i tento Váš kousek světa. Ptáte se, zda tak ,,nezanikne další místo Vašeho srdce”. Znamená to tedy, že se Vám již v minulosti jiná místa podobným způsobem ,,ztratila”? A je ve vztahu k nim toto místo přece jen nějakým způsobem jedinečné?
Já mám mosty moc rád a docela chápu i potřebu dostat se z místa na místo. Jsem ale přesvědčen o tom, že tenhle pruh kolem řeky na hranici mezi civilizací a divočinou umožňuje spoustě lidí nezbláznit se z množství vjemů, povinností a dalších náloží, kterých je jejich život plný. A tak můj povzdech není jen další not on my backyard, ale myslím, že tu mizí objektivní hodnota, kus kraje, který ztratí kus své výlučnosti, stane se plochým, tuctovým.
A ano, ptáte se dobře, jsou místa, která mi zmizela, i když asi ne tak zásadní hodnoty jako v případě sázavského kaňonu. Vyrůstal jsem v Hradci Králové a na jeho kraji v Kuklenách byl úvoz s polem, který jsme jako děti využívali ke hrám, procházkám i objevování nových zákoutí. Dnes na tom místě stojí hypermarket a je to určitě jedno místo, o které jsem přišel. Pro někoho možná banalita, ale pro mě to může být vzpomínka, která hmatatelně zmizela. V případě Sázavy to vnímám možná jinak a silněji i kvůli tomu, že to zvláštní kouzlo spojené s jedním údolím má být pohlceno monotónním hlukem aut, který prostě bere duši.
Znáte nějaké bližší informace k plánované stavbě? Například kdy se s ní má začít, a tím pádem kolik času má člověk, který by krajinu ještě rád viděl nedotčenou? A myslíte, že by ona dálnice mohla být pro Vás podnětem pro hledání nových tras k vyhlídce?
Já myslím, že ty přípravy na stavbu ještě pár let potrvají, a pevně v to doufám, že to bude nakonec ještě za dlouho. Zázrak by byl, kdyby to byl ještě někdo zodpovědný schopen přehodnotit a vybrat trasu, která bude zodpovědnější. Pro mě – a věřím, že pro leckoho dalšího – je celé údolí Sázavy kusem jiného vesmíru, do kterého se lze přepnout a zapomenout na ruch velkoměsta. Já myslím, že ta krajina bude stále krásná, čeho se obávám, je zvuk dálnice, který se bude šířit nalevo i napravo – a to mi bere radost i chuť se do těch krajů vracet. Vliv na ticho a klid ale vnímám jako hodnotu, kterou velká část společnosti nevnímá. Jenže myslím, že mnoho v nás opravdové ticho potřebuje k tomu, abychom byli schopni vypnout a organismus byl schopen se plně regenerovat. Protože hluk – i ten vzdálený z dálnice – je další stresor, který se přidává ke všem těm ostatním věcem, které můžeme vnímat jako břemeno nebo zátěž. A údolí Sázavy je – alespoň pro mě – stress-free prostředí. A vlastně mi je líto, že další taková oblast z mapy zmizí. Nedávno jsem šel ze Zbraslavi na Skalku u Mníšku, krásná a vedle velkoměsta docela divoká krajina. Jen naprostou většinu cesty je slyšet provoz dálnice D4, i na kilometry daleko. A takový pás vznikne i kolem D3, jak jinak.
Jak vnímáte projekt Letní punkta? Jsou nějaká místa, k jejichž návštěvě Vás tento podcast inspiroval? A komu byste takový podcast doporučil a proč?
Jednotlivá zamyšlení jsou jako průhled do jiných světů. Nedávají jen poznat nová místa, ale třeba taky nově přemýšlet o místech, která léta znám nebo jsou mi povědomá – jako třeba v povídání o lese Svíb od Tomáše Petráčka. Ale je to také nahlédnutí do krajiny vnitřního světa lidí, s nimiž se blíž nebo vzdáleněji potkávám. Letní punkta chápu jako potkávání se s místy, lidmi a nakonec taky se sebou a s Bohem – a ten průsečík bývá nečekaný, překvapivý, a tím inspirující. Kvůli některým místům jsem si prodloužil cestu nebo k nim zabočil – jako třeba ke kostelu sv. Víta v Zahrádce, o kterém v podcastu povídal Miloš Doležal. Myslím, že si každý v celé sérii může najít to své: své kořeny i překvapivě nová místa. Leckdy stačí prostě zavřít oči a ta místa, o nichž se mluví, prostě začít slyšet.
Podcast Letní punkta je k poslechu každý prázdninový čtvrtek na YouTube Dominikánské 8 a na samostatném kanále v rámci podcastových platforem Spotify, Souncloud a Apple Podcasts. Podcast připravili Klára Jirsová a Norbert Schmidt a na hudbě a mixu se podíleli Tobiáš Horváth, Haštal Hapka a Patrik Herman. Všechny informace naleznete také na webu Dominikánské 8.
