Ježíš Matoušův, Markův, Lukášův a Janův

Ilustrační foto
Autor: Christnet.eu / ChatGPT

Najdeme v textech čtyř biblických evangelií jednoho Ježíše nebo několik různých Ježíšů? Takto položená otázka se může zdát nesmyslná: samozřejmě, že všechna evangelia odkazují na jedinou historickou osobu Ježíše z Nazareta. Pozorné čtení těchto čtyř textů ale ukazuje někdy až nápadně, jak rozdílné oči měli jejich autoři pro svého hlavního hrdinu.

Jistě, každé evangelium je „pro všechny“, ale představme si nyní někoho, kdo s konkrétními životními zkušenostmi, povahou a očekáváními hledá v textech evangelií inspiraci, pomoc pro svůj život. Může opravdu konkrétní evangelium rezonovat jednomu člověku více a jinému méně?

Pojďme tedy zkusit v jednotlivých evangeliích hledat toho „svého“ Ježíše.

Marek – Ježíš pro ty, kteří jdou cestou služby

Jsou mezi námi ti, kteří nechtějí ztrácet čas velkými řečmi a hledají, jak co nejlépe žít a sloužit? Ti, kteří cestu služby objevili jako cíl svého života, stejně jako kdysi Ježíš, a chtějí za ním jít bez průtahů a okolků? Ti, kteří dobře vědí, že když se nasazují pro druhé, tak to kromě radosti také bolí a v horším případě končí na kříži? Ti, kteří už ale současně chápou, že nasazovat se pro druhé je ze všech životních cest ta nejlepší?

Pro takové je Ježíš Markova evangelia. Je to Ježíš, který tušil, že se jeho „osud“ naplní v Jeruzalémě, kde vydá konečné svědectví o své víře a službě. Tento Ježíš jakoby říká těm svým: každý máme v životě svůj Jeruzalém, do kterého musíme jít, ať to nakonec stojí, co to stojí. Neboj se tedy cesty, která je ti dána, neboj se ani utrpení a kříže. Prostě pojď se mnou a já budu tvým průvodcem - půjdeme spolu, a když to bude třeba, také zemřeme spolu. Nenech se zmást, jdi za svým povoláním, neutíkej. Spolehni se na Boha, jak jsem to učinil já, buď ochotný za své přesvědčení dát třeba i život, protože pak tě jistě Bůh ze smrti vzkřísí, stejně jako vzkřísil mne. A Bohem samým i tobě bude darován smysl tvého života, jako byl darován mně. Nemudruj, věř a stane se tak.

Buď klidně unaven, frustrován, a pokud na tebe ve tvé službě kříž dolehne opravdu silně, jak dolehl na mne, neboj se volat z hlubin ono „Bože můj, proč jsi mne opustil“. Možná i zůstaneš bez naděje, ale nakonec jistě nezůstaneš bez Boha. Já, Ježíš, vím, o čem mluvím.

Lukáš – Ježíš pro ty, kteří jsou v nouzi a touží po spáse

Jsou mezi námi ti, kteří jsou nemocní, bezmocní, zlomení, chyceni v pasti osudu tak, že pro ně jakoby není pomoci? Ti, kteří toužebně hledají spásu, záchranu, vysvobození ze soužení pro sebe nebo pro své bližní? Ti, kteří chtějí věřit, že Boží Duch jako nositel spásy není věcí historie, ale je přítomen tady a teď stejně, jako byl v Ježíšovi a skrze něj? Nebo jsou mezi námi ti, kteří se mu již otevřeli, ale hledí trochu smutně na své milé blízké, kteří v Ježíše nevěří, ale kterým záchranu od Hospodina z jejich trampot přejí stejně nebo víc než sobě?

Pro takové je Ježíš Lukášova evangelia a Skutků apoštolských (které tvoří s tímto evangeliem neodlučitelnou jednotu). Lukášův Ježíš je skutečně „spasitel“ (sótér). Chodí po této zemi a kam přijde, tam zachraňuje: léčí, sytí, otevírá oči, vysvobozuje nejrůznější chudáky, vymítá od nich pryč všechno zlé. Pozemský Lukášův Ježíš tak může činit proto, že je plný Božího Ducha. Dnes již tento Ježíš sedí po pravici Boží, ale je to stejný Duch, který stále mocně vane nad touto zemí a je dán všem, kteří uvěří. A je to Duch stejně spáso-nosný, jeho moc uzdravovat a křísit k životu vše, co se zdá být mrtvé, je stejná v dnešních časech jako tehdy za Ježíšova pozemského působení.

Lukášův Ježíš je jistě i tvým milosrdným spasitelem. Svěř mu všechny své bolesti a on tě skrze Ducha zachrání. A takovému Ježíšovi lze svěřit nejen sebe, ale opravdu všechny potřebné, Lukášův Ježíš nabízí Boží království s jeho zachraňující mocí pro všechny. Dokonce vlastně především pro ty, kterým by to někteří ani nepřáli, protože si to podle nich nezaslouží.

Matouš – Ježíš pro znejistělé

Jsou mezi námi ti, kteří se chtějí držet dědictví předků, které kdysi přijali jako životodárné, ale nyní se z různých důvodů nejistě ptají, zda jejich současné cesty víry a života nejsou dnes už mrtvé? Ti, kteří mohli od jiných zaslechnout, že to staré pomíjí, a přestali si být jisti, zda jejich současné životní opory nejsou jen cisternami, které nakonec vodu neudrží?

Pro takové je Ježíš Matoušova evangelia. Zde se Ježíš jako pravý učitel moudrosti života posadí na horu (na kterou musí jeho posluchači ale dojít) a učí je, že vše dobré, co se dříve naučili a co ctí (každý jejich „zákon“), má stále cenu. Ovšem jen tehdy, když budou jeho zastánci ochotni to „své dobré“ žít opravdu z hloubky. Protože – říká Matoušův Ježíš – dobré věci, na které jsme navyklí, si můžeme podržet, pokud se otevřeme smyslu v jejich samém jádru. A vnitřní jádro všeho je „Ježíšova pravda“, tedy pravda odpuštění, pravda milosrdenství, pravda naděje. Pak vlastně jakákoli životní cesta, kterou právě jdeme, jistě bude s Ježíšem jako jejím stálým a pravým „hlubinným interpretem“ cestou dobrou pro nás i pro jiné. Ano, možná, že v budoucnu budeme muset své cesty změnit. Nyní ale buďme dobré mysli a poslouchejme Ježíše, který nás učí, jak „zevnitř“ obnovit to, co známe a žijeme nyní.

A kéž jsou ti, kteří příliš rychle soudí druhé za názory a životní cesty, se kterými nesouzní, spolu s Matoušovým Ježíšem laskavými průvodci svých bližních. Kéž je nepřivrací na cesty své, ale hledají ježíšovské hlubiny na cestách jejich a pomáhají se jich dotknout.

Jan – Ježíš pro ty, kteří chtějí vsadit na lásku tady a teď

Jsou mezi námi ti, které příliš nebaví hledat Boha „na nebesích“, ale chtějí ho vidět v lidské každodennosti - ve světě, v sobě samém, v jiných lidech? Ti, kteří chtějí vnímat běžný život jako sérii znamení, která Boha přebývajícího v nedostupných nebeských výšinách zjevují tady a teď? Ti, kteří se chtějí i svými vlastními postoji a jednáním tak ponořit do božské slávy přítomné v tomto světě, aby i oni sami mohli vyzařovat světlo Boží přítomnosti?

Pro takové je tady Ježíš Janova evangelia. Je to Ježíš, který sebevědomě řekne „Já a Otec jedno jsme“, protože ví, že Bůh opravdu skrze člověka plně přítomen na zemi být může. A je to láska mezi lidmi, která je tím plným zjevením Boha na zemi: kdo na ni vsadí, je s Bohem tady a teď, božským životem žije už zde na zemi.

Kéž ti, kterým láska utekla mezi prsty, kteří se potácejí v nenávisti nebo neschopnosti mít rád, slyší Janova Ježíše – toho, který ví, že láska nakonec překoná všechno zlo, že láska je to jediné, na čem záleží a co zůstane živé i za hranicí smrti.

 

Autor vystudoval teologii na ETF UK. Tématem jeho dizertační práce byla církev Nového zákona. Je členem jedné z alternativních katolických církevních obcí www.rkckomunio.cz.