Přeskočit na obsah
Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet

Most k porozumění: James Martin o LGBTQ katolících a setkání s papežem

Církev a svět / Zdeněk Jančařík / 7. září 2025
Most k porozumění: James Martin o LGBTQ katolících a setkání s papežem

Jezuita James Martin a papež Lev XIV.
Autor: Vatican News

V médiích probleskla v úterý 2. září zpráva o návštěvě známého jezuity Jamese Martina u papeže Lva XIV. i o tématu jejich setkání: vztahu římskokatolické církve k LGBTQ lidem. James Martin se už několik let věnuje pastoraci LGBTQ věřících lidí především v USA, ale jelikož je aktivní na sociálních sítích, záběr jeho aktivit je mnohem širší. V češtině vyšla jeho hutná a citlivě napsaná knížka Most mezi římskokatolickou církví a LGBTQ+ komunitou. Také v „římské“ církvi je toto téma dosud velmi brizantní a je tématem mnoha kulturních válek a šarvátek.

J. Martin referuje o své návštěvě u současného pontifika na webu Outreach (outreach.faith): „Nečekal jsem, že papež Lev XIV. bude tak vřelý, bezprostřední a zábavný, když jsem včera stoupal po schodech Apoštolského paláce ve Vatikánu k půlhodinové audienci. Už od loňské římské synody, kdy jsem s ním po dva týdny sedával u jednoho stolu s biskupy, jsem věděl, že papež je milý, přátelský a inteligentní muž. (…) Během našeho rozhovoru byl ale navíc žoviální a vyjadřoval se bez zábran.“ Možná je to dáno také papežovou skvělou znalostí angličtiny, která je pro něj druhou rodnou řečí.

Papeži sice v současné době leží na srdci mnohem víc než zmíněné téma – zprostředkování míru a pokoje ve válečných zónách světa, zvláště na Ukrajině, v Pásmu Gazy, na Blízkém východě, v Myanmaru a v severní Africe. Přesto si i na téma vztahu katolické církve k homosexuálům a homosexualitě, které několikrát problesklo pontifikátem jeho předchůdce, udělal čas.

Papež se vyjádřil vstřícně vzhledem k pastoraci LGBTQ+ osob a s Jamesem Martinem se setkal především proto, aby se ho vyptal na zkušenosti s takovou pastorací. James Martin mu objasnil, že je potřeba dělat vstřícné kroky z obou stran, ale především jsou na pořadu dne tyto:

  1. Vzájemné poznání (že LGBTQ lidé vůbec existují a že jsou příslušníky církve)

  2. Naslouchání (na všech úrovních církve – podle „pravidel“ synodality)

  3. Přijetí (vstřícné kroky z obou stran)

  4. Inkluze (ve farnostech, při různých setkáních a příležitostech)

  5. Zastání (kdekoli se projevuje nenávist, násilí, šikana nebo vyhrožování)

V mnoha diecézích po celém světě jsme už podle Martina v římskokatolické církvi udělali první krok (poznávání). Zároveň by církev ale mohla rovnou přeskakovat k pátému kroku, kdekoli se děje bezpráví – přičemž žádné přikázání nebo morální nauka nemusí „dojít úhony“. Ostatní kroky nás v mnoha oblastech ještě čekají, ale díky papežskému „placet“ by se leccos mohlo hnout kupředu. 

James Martin nakonec konstatuje, že většina rozhovoru se odehrála „off record“, takže může referovat jen o papežově vstřícnosti k této kategoriální pastoraci. Na závěr audience dostal papež od jezuity dvě ikony, které má u sebe od svého noviciátu: Ježíš – dárce života a Maria spěchající naslouchat.

 

Autor je salesián pověřený pastorací LGBTQ osob v brněnské diecézi.

 

Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?