Ilustrační foto
Autor: Christnet.eu
Donaldu Trumpovi se loni na podzim podařilo nevídaným způsobem sjednotit americké biskupy, kteří se jinak kvůli svému výraznému názorovému rozštěpení dokáží shodnout jen na velmi obecných formulacích. Tažení proti imigrantům vedené ICE (Imigračním a celním úřadem) již tehdy vzbuzovalo obavy svou tvrdostí a bezohledností a připomínalo více cílený hon na lidi než seriózní snahu o posílení bezpečnosti. Důsledky byly patrné i na počtu účastníků bohoslužeb. V některých kostelích klesla návštěvnost až na polovinu. Na stránkách některých diecézí se objevilo ujištění, že věřící nejsou vázáni účastí na nedělní bohoslužbě, pokud jim hrozí nebezpečí, tedy zadržení a odvezení do detenčního centra, jak se stalo např. v diecézi Tennessee: „Naše kostely zůstávají otevřené, aby vítaly a sloužily našim farním společenstvím, ale žádný katolík není povinen účastnit se v neděli mše svaté, pokud by tím ohrozil svou bezpečnost.“
Pro kontext je třeba doplnit, že zadržováni byli řádně pracující lidé, kteří v USA založili rodiny, platili daně a neměli záznam v trestním rejstříku. I za předchozích prezidentů deportace imigrantů probíhaly, ale soustředily se na lidi s kriminálními záznamy. Imigrační zákony v USA jsou velmi komplikované a nevyhovující, ale politici dosud nenašli vůli pro legální řešení situace imigrantů respektující jak zajištění bezpečnosti země, tak i lidskou důstojnost příchozích. Pro představu: v americkém zemědělství pracuje až 42 % lidí bez dokladů.
Loni v listopadu na plenárním zasedání americké biskupské konference poslali američtí biskupové dopis papeži Lvu XIV. se zprávou o těžké situaci imigrantů, kteří žijí ve strachu, bojí se opouštět své domovy a strachují se, že budou zadrženi během cesty na bohoslužby. Biskupové podporovali ochranu státních hranic, ale v počínání ICE spatřovali oslabování práva na svobodu vyznání. Následně druhého dne v návaznosti na dopis papeži vydali Zvláštní prohlášení k migraci. V jeho závěru zaznělo směrem k imigrantům následující: „Stojíme při vás ve vašem utrpení, protože když trpí jeden úd, trpí všechny,“ s dovětkem, že biskupové se staví proti bezohlednému hromadnému vyhošťování lidí. K přijetí v režimu zvláštního prohlášení je zapotřebí dvoutřetinové většiny přítomných biskupů a biskupové jej volí jen zřídka. Tentokrát hlasovalo pro přijetí 216 hlasů, 5 bylo proti a 3 se zdrželi.
Po přijetí prohlášení se v americké politice vůči imigrantům nezměnilo vůbec nic, ba právě naopak. Během Vánoc se s odkazem na osud Svaté rodiny objevovaly na více místech projevy solidarity s imigranty. Rozruch na sociálních sítích vyvolala jedna farnost ve státu Massachusetts. Nad jesličkami bez Jezulátka visel nápis: „ICE byl zde“ (ICE was here). Začátkem letošního roku se rozpoutaly mohutné protesty poté, co příslušníci ICE zastřelili Reneé Good a nedlouho poté Alexe Prettiho. Nebyly to první oběti, již loni agenti postřelili, či dokonce zastřelili několik lidí. Ve zmiňovaných případech jako rozbuška zafungovalo, že Reneé Good a Pretti byli američtí občané.
Kardinál Robert McElroy spolu s dalšími duchovními a náboženskými představiteli hovořili v souvislosti se smrtí Reneé Good a Alexe Prettiho o vraždách, které nejsou ničím menším než národní hanbou. Jedná se o hluboké morální selhání ze strany agentů ICE, které vyžaduje okamžitou pozornost. Hodnota každého lidského života je posvátná. Kardinál Joseph Tobin vyzval v této souvislosti k zastavení financování Ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS), pod které ICE spadá. K jeho výzvě se připojily také některé další katolické organizace.
Koncem ledna publikoval Anthony Taylor, biskup diecéze Little Rock v Arkansasu, varovný článek ohledně aktuálních politických poměrů v USA. Upozornil na některé paralely se 30. lety minulého století v Německu. Zdůraznil, že USA nejsou Německo 30. let, přesto můžeme identifikovat některá varovná znamení. Polarizace a stranictví ničí sociální soudržnost společnosti. Po ničivé první světové válce lidé v Německu toužili, aby se jejich milovaná vlast stala znovu velkou, píše Taylor, a „mnozí nespokojení lidé rezonovali s Hitlerovými řečmi o ‚pravých‘ Němcích, árijské rase a jeho posměšky a démonizací těch, kdo se lišili rasově či nábožensky nebo nesdíleli jeho názory“. Taylor varuje před dehumanizací spojenou s hromadnými, překotnými deportacemi a připomíná neblahé kapitoly z dějin USA, jakými bylo nucené stěhování původních obyvatel, transfer lidí ze západní Afriky v obchodu s otroky nebo diskriminační věznění Američanů japonského původu během II. světové války. Ukazují se opět podobné vzorce zavdávající důvod k obavám, jakým směrem se americká společnost vydává. Je proto naléhavé pracovat na posílení americké demokracie, apeluje Taylor. Toto téma je pro něj nesmírně důležité, protože jeho dědeček ztratil během holokaustu 20 bratranců a sestřenic.
V poslední době se opět dostal do popředí rasismus. Ten je přítomný i v akcích agentů ICE, kteří se zaměřují na lidi, jejichž barva pleti svědčí o původu mimo USA. Nejdříve nájezd agentů, pak se teprve dostane na řadu otázka občanství. Vyslýcháni či dokonce zadrženi agenty ICE byli i někteří původní obyvatelé. Nedávno Trump zveřejnil na Truth Social příspěvek zobrazující manžele Obamovy jako opice v džungli. Následovala ostrá kritika, která nakonec přiměla Bílý dům příspěvek odstranit. Příspěvek prý zveřejnil jeho zaměstnanec omylem.
Na Trumpův rasistický příspěvek reagoval také Edward Weisenburger, detroitský arcibiskup. Uvedl, že považuje za velmi znepokojivé, že prezident USA považuje rasistické memy za humorné, či dokonce vhodné pro politický diskurz. Jsou to hluboce urážlivé projevy, které musí být co nejdůrazněji odsouzeny. Vyzval proto Bílý dům k omluvě a také ke zpytování svědomí – a to všech, jak jednotlivě, tak i společně – a dodal: „Musíme si uvědomit a přiznat, jak rozšířený rasismus v naší společnosti nadále je, a zavázat se k bdělosti při potírání jeho škodlivých dopadů.“
Nebezpečí otevřeného rasismu si byl vědom i portlandský arcibiskup Alexander Sample, jinak známý svými konzervativními postoji včetně afinity k předkoncilní liturgii. Na síti X reagoval na příspěvek jistého Mika, který se chlubil, že odmítl eucharistii podanou laickou udělovatelkou indiánského původu. Sample reagoval nekompromisně: „V univerzální Kristově církvi není žádné místo pro rasismus,“ a doplnil slovy sv. Pavla: „Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.“ (Gal 3,28)
V pastýřském listu amerických biskupů proti rasismu Open Wide Our Hearts uznali biskupové, že prožitá zkušenost naprosté většiny Afroameričanů nese stopy prvotního hříchu země – rasismu. Biskupové proto vyzvali k modlitbám a svědectví pravdě. Je to právě důraz na vrozenou důstojnost člověka stvořeného k obrazu Božímu, který přiměl americké biskupy, aby pojmenovali, čím se Trumpova politika protiví základům křesťanské víry. Jako křesťané jsme my všichni zavázáni, abychom jednali s každou lidskou bytostí s důstojností, úctou a láskou.
