Ilustrační foto
Autor: Unsplash / Wolfgang Hasselmann
Je dobře, že se po devíti letech objevuje v citlivém českém překladu Pavla Černovského druhé vydání knihy františkánského kněze, terapeuta a spisovatele Richarda Rohra nazvané Na prahu proměny: Denní meditace pro muže. Za těch šestnáct let od původního vydání se u Rohra i ve Spojených státech mnoho změnilo. Změnilo se politické prostředí a duchovní podhoubí, změnili se lidé, k nimž Rohr hovoří, a změnil se i sám autor, jehož poslední zprávy po zvolení Trumpa prezidentem nebyly příliš veselé. To, v čem však naděje přetrvala, je soubor jeho myšlenek, určených pro každý z 365, resp. 366 dnů roku.
Před rokem 2010 se na Rohra obrátil jeho přítel, spisovatel Joe Durepos s tím, jestli by nechtěl „vydat knihu o mužské spiritualitě, která by slučovala moudrost z celého jeho díla“. Dureposův návrh zněl: „Prohledat všechny jeho audionahrávky knihy, zápisy z přednášek, neuveřejněné materiály a denní modlitby ze stránek Centra pro akci a kontemplaci – zkrátka všechno, co se dotklo tématu cesty mužské duše.“ Rohra tento nápad zaujal, a tak se mohli Durepos a jeho spolupracovník Tom McGrath pustit do práce. Dělali na ní nejen jako na nakladatelském projektu, ale i z osobního přesvědčení, neboť věděli, kolika mužům napříč věkem jeho myšlenky pomohly. Vznikla tak kniha koncentrovaných Rohrových myšlenek, tezí a rad. Ty tvoří na každý den jeden, dva či tři odstavce a závěrečná otázka pro vlastní uvažování. Malý, mohli bychom říct skoro „instagramový“ rozsah každé myšlenky, by tedy neměl odradit ani toho, kdo se četbou čehokoliv příliš nezdržuje. Rohr ani Durepos s McGrathem nemohli úvahy zmenšit do ještě menšího formátu. Nic tu nechybí, nic tu nepřebývá. Stačí knihu otevřít a číst. Je zřejmé, že každý muž, a to i ten, kdo na řeči moc nedá, v ní najde něco, co mu pomůže překonat čas osobní krize nebo učinit krok, který mu v něčem změní život.
Cílovou skupinou, říká Rohr, budou asi muži středního věku a střední třídy tak, jak se profiluje ve Spojených státech. Půjde o lidi, kteří stojí na určité hranici a snad i v polovině svého života, kdy by se měli rozhodnout, kam a jak dál a proč. V online kultuře dneška má však Rohrův průvodce velkou konkurenci. Zrodily se tisíce, celosvětově statisíce a milióny výukových kanálů, kde koučové všeho druhu dávají instantní rady na počkání a kde je možno monetizovat úplně všechno, co si v duchovní či poradenské oblasti dokážete představit. Iniciační a přechodové rituály, o nichž Rohr často a poučeně pojednává a které jsou důležitou součástí i této knihy, jsou v sekulárním prostředí vysvlečeny ze svého prapůvodního obsahu a transformovány do podoby, v níž může religiozita sloužit již jen jako jedna z kosmetických výplní. To, co si mohou dovolit koučové honící své klienty po cvičištích a na survival kempech, si však nemůže dovolit Rohr. Ten neprodává program pro rozvoj osobnosti, pro zhubnutí, či dokonce pro nalezení pravého mužství. Jako křesťan, kněz a řeholník je spíše uměřeným, někdy skoro až plachým tlumočníkem myšlenek a vizí, z nichž některé pocházejí od předchozích generací, ale na které jsme, někdy nedobrovolně, někdy z rozmyslem zapomněli a učinili je již jen součástí tlustých knih a encyklopedií, které dnes pochopitelně už nikdo nečte. A tak zatímco ostatní koučové se snaží naplnit představy a sny svých klientů, Rohr se snaží být blíž Pravdě, které moderní muž (ač i ten minulý) při tlaku společnosti i skrze okolnosti zatím ještě nevysvětlené a nevysvětlitelné uniká. Úspěšně uniká.
Richard Rohr: Na prahu proměny
Autor: Vyšehrad
Rohrova kniha má, ostatně jako všechny jeho předchozí práce, dva rozměry. První je ten hůř přenositelný – americký. Jde o knihu vyrůstající z amerického prostředí a určenou tamním mužům. Jeho úvahy a rady jedna skupina živelně přijímá, zatímco druhá je odmítá až s určitou animálností. Část americké společnosti totiž očekává od institucionalizovaného křesťanství, a tedy také od katolicismu, často úplně jiné věci a východiska, než která očekáváme my, Evropané. Těžko chápeme třebas to, co Rohr uvádí například na problému zdravotního pojištění a zdravotní péče, k nimž se ve Státech dostanou jen někteří občané. Paradox spočívá v tom, že ani zbožný katolík se už nediví tomu, jak je možné, že tolik jeho bratří a sester je ponecháno na pospas nemoci, nemohoucnosti a stáří. Ten samý však za minutu dvanáct obchází psychology, terapeuty a kněze a žádá vysvětlení, kde, kdy a proč ztratil své mužství, svoji mužskou duchovní energii, svoji empatii, své přátelé, svoji rodinu, svou ženu, své děti a nakonec i sám sebe. Samé otázky.
Ten druhý rozměr Rohrova uvažování má obecnější rysy a je přijatelný i pro nás Evropany – a jistě i pro obyvatele jiných kontinentů. Stojí za ním totiž autorova orientace na široký rozměr katolicity jako takové, která se neváže na konkrétní kulturu, civilizační okruh, politické uspořádání nebo jazyk. Tento rozměr doplňuje Rohr i svou osobní zkušeností s lidmi z Latinské Ameriky a obyvateli jiných kultur, kteří se na duchovní a náboženské úrovni potýkají se stejnými problémy mužského vyhoření a ztrát a s chybějícím archetypem otce a starších mužů, jejichž úloha je při zrání mladého chlapce nezastupitelná. Rohr chce ukázat, že fenomén iniciace a přechodových rituálů se netýká jen východních a primitivních náboženství minulosti. Dokazuje, že i evangelia, sám Ježíš a to, co z vyplývá z Kristova vykupitelského příběhu a v širším ohledu ze Stvořitelova záměru, může pomoci i mužům vyslovené nebo folklórní křesťanské orientace v tom, aby našli sami sebe, restaurovali své intimní vztahy s druhými, objevili svoji vlastní cestu, na níž je veledůležité smíření, odpuštění a pochopitelně také modlitba.
Richard Rohr
Autor: Wikipedia.org / Creative commnons
Mýlil by se ten, kdo by v Rohrově „návodech“ hledal nějakou nostalgii po časech, kdy si muž lovil k snídani oposuma a k večeři pro celý klan bizona. Kdy se oháněl zbraněmi, dělal ramena na druhé, obracel toky řek, pronásledoval ostatní kmeny jen proto, že jsou jiní, a jako dominantní macho žvýkající tabák proměňoval planetu v zásobárnu potravy a zdrojů. Rohr není kouč, po jehož sezení nebo čtení jeho knih byste brali útokem obchody s nástroji a prali se tam s ostatními o nejlepší sekyru, dláto, kladivo a laso. Neporozuměl by Rohrovi ten, kdo by se chtěl s pomocí jeho myšlenek stát „chlapem jak hora“, „chlapem, jako jsou ostatní chlapi“, „chlapem, jemuž při tisíci úkolech ještě zůstane síla se trochu pomodlit, aby se neřeklo“. Být mužem v Rohrově smyslu znamená celoživotní hledání toho, kým má být muž v různých fázích a rolích svého života (jako syn, manžel, otec, děd, staršina, kněz, biskup, prezident), i to, že v super-komplikovaném světě už nemáme a ani nemůžeme mít všechno pod kontrolou a k tomu jedinou, univerzální odpověď. Možná že víc než kdy jindy bychom se u Rohra mohli přiučit, jak se vyrovnat se ztrátami a pády, se svojí mužskou i ženskou částí, s tím, že součástí našich životů a komunit jsou i homosexuální muži a že svět není tak černobílý, jak tvrdí nostalgici extrémního, a to i pohansko-křesťanského ražení. Díky Rohrovi bychom si mohli uvědomit i to, jak krátkodeché je napodobování influencerů a hvězd digitálního světa, kteří nám za peníze prodají klidně vlastní matku a s ní velkou část svého svědomí. Rohr nic neprodává. Jde po cestě širokého katolicismu a tradice, které jsou pestré a hlavně, které nejsou mrtvé, ale samy se vyvíjejí a berou na sebe další z tváří. Z 366 Rohrových zastavení, která ukazují obrovskou složitost a atomizaci světa, si nejvíc beru k srdci to, že podstatné a rozhodující kroky k tomu, aby se s chlapce stal muž a muž se odhodlal k celoživotní cestě proměny, musí být jednoduché, nekomplikované, a proto pravdivé a proto trvalé a úspěšné.
Vezměte si tu knihu do rukou a buďte před sebou a před Bohem upřímní a pravdiví. Pojmenujte to, kým jste, co vás tíží, co a kdo vás zotročuje, co vás v životě semlelo, jakou jste na tom měli vinu a jakou měli vinu ostatní. Pokládejte si spolu s ním otázky, které vás určitě vyvedou z rovnováhy a rozloží na atomy. Jedině tehdy budete schopni nahlédnout, kým jste a kým nejste, kým jste měli být, kým chcete být a kým se pravděpodobně už nikdy nestanete – a přitom zůstanete dobří, pravdiví a po ušlechtilosti toužící muži.
