Podcast Uzly, 1. díl
Autor: Christnet.eu
Proč volí část německých křesťanů radikální Alternativu pro Německo (Alternative für Deutschland), přestože se proti ní katolická i evangelická církev ostře vymezují? Jak AfD pracuje s křesťanskou identitou a „křesťanskými hodnotami“? A jak vypadá povolební atmosféra přímo v Berlíně? Magazín Christnet.eu spouští nový publicistický podcast Uzly. Hosty prvního dílu jsou historik Miroslav Kunštát a Magdalena, která žije v centru Berlína.
V zářijových zemských volbách v Sasku-Anhaltsku získala Alternativa pro Německo 43,8 procenta hlasů. Zajímavý je ale i pohled na náboženskou příslušnost jejích voličů: AfD podpořilo 33 procent evangelíků a 32 procent katolíků. Mezi lidmi bez náboženské příslušnosti to bylo 47 procent. Vyplývá to z analýzy Forschungsgruppe Wahlen zveřejněné Katolickou tiskovou agenturou KNA.
Výsledek je pozoruhodný také vzhledem k postoji německých církví. Evangelická církev v Německu, Německá biskupská konference a Ekumenická rada církví po volbách společně vyjádřily obavy o společenskou soudržnost, lidskou důstojnost a demokratický řád. Už před volbami přitom představitelé evangelické a katolické církve označili některé části zemského programu AfD za neslučitelné s křesťanským obrazem člověka.
Proč tedy významná část křesťanů volí právě AfD?
Poslechněte si první díl podcastu Uzly:
Audio se nepodařilo načíst. Zkontrolujte připojení a zkuste to znovu.
Křesťanství jako kulturní identita
Podle historika Miroslava Kunštáta, odborníka na německé a církevní dějiny, je pro pochopení situace důležité rozlišovat mezi křesťanskou vírou a křesťanstvím jako kulturním a identitárním znakem. „Na co voliči na východě slyší, je právě ta kulturně identitární dimenze křesťanství,“ říká v podcastu. Právě tato rovina křesťanství podle něj může existovat poměrně nezávisle na jeho náboženském obsahu.
„Ta kulturně identitární dimenze křesťanství, která bezpochyby existuje, vlastně z hlediska těch znaků funguje relativně nezávisle od toho hlavního smyslu křesťanského poselství,“ vysvětluje Kunštát. Napětí vidí například ve vztahu k jednomu ze základních požadavků křesťanství, lásce k bližnímu. „Zejména to druhé přikázání nám tady zaniká,“ říká.
AfD přitom sama ve svých programech zdůrazňuje tradiční rodinu, odmítá označovat interrupci za lidské právo a ostře vystupuje proti genderové politice či medicínským změnám pohlaví u nezletilých. Právě kombinace kulturně konzervativních postojů s nacionalisticky pojatou identitou může podle hostů podcastu pomoci vysvětlit, proč strana oslovuje i některé křesťanské voliče.
Pohled přímo z Berlína
Druhou hostkou prvních Uzlů je Magdalena, která žije v berlínské čtvrti Mitte. Do podcastu přináší zkušenost z volebního i povolebního Berlína. Centrum německé metropole popisuje jako mimořádně kulturně a etnicky pestré prostředí, ve kterém vedle sebe žijí lidé nejrůznějšího původu a názorů.
„V naší čtvrti je neskutečné množství cizinců, často i namíchané manželské páry, což se výrazně projevuje i v naší farnosti,“ říká. Ve svém každodenním životě přitom podle svých slov vnímá především „velice tolerantní a přátelskou atmosféru“. Politické rozpory ale z veřejného prostoru nezmizely. Magdalena v podcastu popisuje například ostrou výměnu názorů mezi příznivci AfD a Die Linke prostřednictvím nápisů ve výtahu domu, kde bydlí.
Také samotné výsledky Berlína ukázaly výrazně polarizovanou politickou scénu. Volby vyhrála Die Linke s 25,7 procenta hlasů, AfD ale proti roku 2023 výrazně posílila a získala 16,3 procenta druhých hlasů.
Proč mohou někteří křesťané volit AfD?
Magdalena upozorňuje na jednoduchý důvod, který se podle ní v debatě někdy ztrácí: část programu AfD se překrývá s postoji konzervativnější části křesťanského prostředí.
„AfD jako strana velmi podporuje tradiční hodnoty a tradiční obraz křesťanské rodiny,“ říká v podcastu. Zmiňuje především postoje strany k rodinné politice, interrupcím a genderovým otázkám. V těchto tématech je podle ní AfD výraznější než křesťanští demokraté z CDU.
Současně ale zdůrazňuje rozpor, který stojí v centru celého prvního dílu Uzlů: „AfD je hodně kontroverzní. Na jednu stranu se zastává bodů, se kterými mnozí křesťané souhlasí, na druhou stranu má názory, které s křesťanským pohledem na člověka slučitelné nejsou, třeba láska k bližnímu.“ Právě tento rozpor pomáhá vysvětlit, proč jednoduché dělení na „křesťanské“ a „nekřesťanské“ politické postoje nemusí při pohledu na současné Německo stačit.
Kdo je v Německu ještě křesťan?
Ani samotné statistiky členství v církvích podle Kunštáta nevystihují celý obraz. „Vedeme příliš ostrou hranici mezi křesťany a nekřesťany, protože ti nekřesťané jsou často bývalí křesťané,“ upozorňuje. Vedle lidí bez vztahu ke křesťanství existuje podle něj skupina těch, kteří se nadále považují za věřící, ale z oficiálních církví vystoupili. Specificky německým faktorem je přitom systém církevní daně.
„Člověk vystoupením z oficiální církve ušetří ročně stovky eur, v některých případech tisíce eur,“ říká Kunštát. Formální členství v církvi tak samo o sobě nestačí k pochopení toho, jakou roli křesťanství v současném Německu hraje. Náboženská příslušnost může mizet rychleji než kulturní identita, hodnoty nebo symboly spojené s křesťanskou tradicí. A právě s touto vrstvou podle Kunštáta dokáže AfD pracovat.
Církve proti AfD. Jejich věřící ale hlasují různě
Po vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku tamní církevní představitelé uvedli, že výsledky přijímají „s velkou obavou“. Katolický biskup Gerhard Feige vyzval vítěze voleb k respektování zemské i spolkové ústavy, evangelický biskup Friedrich Kramer zdůraznil potřebu kriticky sledovat další politiku strany. Data o voličích ale zároveň ukazují, že postoje církevních institucí se automaticky nepřenášejí do volebního rozhodování jejich členů. Právě tuto mezeru mezi stanovisky církví, osobní vírou, kulturní identitou a konkrétní politickou volbou se první díl Uzlů snaží rozplést.
Jak AfD pracuje s tím, co z křesťanství v silně sekularizované společnosti zůstává? Proč její kulturně konzervativní program část křesťanů přitahuje? A kde se naopak dostává do konfliktu s křesťanským pohledem na člověka? Poslechněte si první díl podcastu Uzly.
Magazín Christnet.eu spouští podcast Uzly
Uzly jsou nový publicistický podcast magazínu Christnet.eu o místech, kde se víra a církve, politika a společnost potkávají, střetávají a někdy také zamotávají. S odborníky, novináři i lidmi s osobní zkušeností se budeme věnovat tématům, která se do běžného zpravodajství nevejdou, a hledat jejich širší souvislosti.
Tak jako některé uzly nejdou úplně rozmotat, ani my nemusíme přijít na kloub všemu. Můžeme ale jednotlivá vlákna nasvítit, pojmenovat a ukázat, v jakém kontextu se nacházejí. Podcastem provází Martin Strašák.
Nové díly Uzlů budou vycházet dvakrát měsíčně. Poslouchat je můžete také na Spotify.
Máte reakci na první díl nebo tip na téma, kterému bychom se měli věnovat? Napište nám na podcast@christnet.eu.
