Mohlo by se zdát, že příběh proroka Jonáše je v mnoha ohledech jasný a přímočarý a nelze k němu už říct cokoliv nového. Má hlavního hrdinu, zápletku, drama a vyvrcholení. Ostatně této zdánlivé jednoduchosti někdy odpovídají i některé exegeze, v nichž všechno vypadá jako dokonale a logicky odehraná šachová partie.

Sledoval jsem právě skončenou cestu papeže Františka do Konga a Jižního Súdánu pod drobnohledem. První jeho cesta na africký kontinent se uskutečnila v r. 2015 (jen v tom samém roce František navštívil 9 zemí planety). Tehdy papež navštívil Keňu, Ugandu a Středoafrickou republiku.

Po léta se sleduji činnost českého Hnutí Logos, stejně jako podobně orientovaných komunit evropských. V jejich středu nalezlo své místo na světě mnoho lidí homosexuální a transgender orientace, kteří se v rámci institucionální církve cítili nepřijatí a s nimiž jejich okolí a leckdy i jejich vlastní rodina a církevní společenství zacházely jako s méněcennými.

Úvaha sochaře, pedagoga a publicisty Pavla Karouse o úpadku náboženského a sakrálního umění, instalovaného v některých českých a moravských kostelech a rozesetého v posvátné krajině, se potkala se zprávou o vyšetřování výtvarníka a jezuity Marko I. Rupnika, jehož tapisérie visí od jara letošního roku v českobudějovické katedrále svatého Mikuláše.

Kniha kázání a esejů evangelického faráře Martina T. Zikmunda Stesk po kraji, která vyšla v listopadu letošního roku ve druhém a upraveném vydání, je zajímavou sondou do života a myšlení člověka, jenž je svým vyznáním a službou ukotven v evangelickém prostředí a zároveň vstupuje do ekumenického dialogu se zástupci ostatních církví a samozřejmě také se sekulárně orientovaným světem.