Kněží jako otcové? V římsko-katolické církvi se s tím nepočítá – ale přesto se to stává. Kněžské děti to nemají jednoduché, jejich postavení je zapeklité. Už proto, že pro mnohá fakta není k dispozici spolehlivá databáze.

Knihu Dani Horákové O Pavlovi pokládám osobně za knihu roku, a není to jen proto, že kniha je sama o sobě zvláštní, stejně jako byl zvláštní uplynulý rok. Tím hlavním důvodem je to, že je to kniha, nad kterou se dá dlouze přemýšlet a skrze ni je možné reflektovat také mnohé jiné souvislosti, děje a stavy, které jinak zpravidla přísluší duchovním vědám.

Rok 2020 proměnil mnohé z toho, na co jsme byli v běžném provozu našeho života - ať již náboženského, společenského nebo občanského - zvyklí. Rád bych proto nabídl pět krátkých bodů k určité reflexi a zamyšlení se nad změnami nebo strukturami myšlení, které musíme odložit, pokud chceme vstoupit do světa skutečně s adekvátní eklesiologickou reflexí.

Nemoc covid-19 se začíná z Číny do Evropy dostávat počátkem března 2020. Jako obrana proti jejímu šíření jsou v České republice i v jiných zemích omezována velká shromáždění včetně bohoslužeb. Povolené počty klesají ze 100 osob na 15, až jsou zakázána jakákoli shromáždění a povolena zůstává pouze individuální duchovní péče.

„A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska,“ píše Pavel ve svém listu do Korintu. Bez ohledu na kulturní a civilizační okruh, v němž žijeme, bez ohledu na vyznání a na všechno, co mám a kam mířím, jsou Vánoce časem touhy, vzpomínek a doufání.