Z chování kapitálových trhů, tohoto indikátoru globální nálady, se zdá, že koronavirová krize se začíná uklidňovat. Nevíme sice, zdali je za námi, zdali už kulminovala nebo zdali ještě přijdou další vlny, ale nálada trhů ukázala, že lidská představivost už si udělala o potenciální hrozbě reálnější obrázek a mysl tomuto obrazu přivykla.

V centru myšlení filozofa Ladislava Hejdánka je téma o stupeň abstraktnější než u Trojana a Komárkové: téma „nepředmětnosti“. Jde však o abstrakci jen na první pohled. U Hejdánka je „nepředmětnost“ ve skutečnosti heslem obrany proti abstraktním systémům, jež podřizují člověka jakémusi objektivnímu metafyzickému celku – a tím z něj činí „předmět“.

Současný mladý katolík žije v pluralitním světě masové vzdělanosti. Pluralita má u nás podobu náboženských menšin a většinové společnosti žijící mimo náboženské tradice; vzdělanost má podobu vysokoškolského studia pro nadpoloviční většinu populace.

Bílá hora na začátku třicetileté války byla neštěstím - nebo snad štěstím českého národa? Pro Habsburky byla štěstím. Ferdinand III. nechal pražský mariánský sloup postavit na samém konci třicetileté války z vděčnosti za své vítězství nad Švédy. V té době byla už v běhu mírová jednání a Švédové ztráceli chuť zasazovat se v nich o Čechy, ale případné vítězství Švédů v Praze bylo poslední nadějí, že přece jen bude vzat ohled na ztracenou českou toleranci.

Vytáhl jsem si černého Petra. Sám. Dobrovolně. Ze série článků, týkajících se katolického kněze, historika a univerzitního profesora Tomáše Petráčka, šla – a nepochybně nejen mně – hlava  kolem.  Nikoliv squadra azzura, tým modrých, tým naděje, jako spíš společenství spravedlivých zahájilo na hradeckého intelektuála soustavnou palbu.