Pan prof. Petráček se v kontextu odpovědi Š. Sirovátkovi vyjádřil k mé studii o myšlenkovém pozadí některých pojmů v Istanbulské úmluvě. Tento oddíl nadepsal „jak nevést debatu o genderu“, což je opravdu trefné, protože odpověď pana profesora je v tomto ohledu skutečně ilustrativní.

Sestry i bratři, přátelé i nepřátelé, vy, kdo byste rádi šli do kostela, ale kvůli nouzovému stavu nemůžete, i vy, kdo byste do kostela stejně nešli, vítejte.

Prožíváme mimořádnou postní dobu. Stylovou, jak říká Marie Kolářová. Takovou jsme ještě nezažili. Nedovedeme si představit, jak dlouho bude trvat, jak budeme chodit do práce, jaké bude léto, zda bude vůbec nějaká dovolená a jestli se něco změní během podzimu. Slavení Velikonoc se posouvá na neurčito, nejspíš do příštího jara.

Text Štěpána Sirovátky i reakce Tomáše Petráčka mne vedou k tomuto krátkému zamyšlení.

Plzeňský biskup Tomáš Holub, ale i mnozí další už naznačili dříve, že právě omezení bohoslužeb může být zajímavým podnětem k přemýšlení o tom, zda naše spiritualita a fixace na jednu formu liturgického slavení není příliš jednostranná.